Two years

12.

Pohled Leviho

,, Vidíte tohle ? " ukáže doktorka na černobílou obrazovku. Jediné co na ní jde vidět je malá fazolka. Oba s Erenem přikývneme a sledujeme tu věc. Nebo spíše naše dítě.

,, To je vaše děťátko " usměje se na nás. Jen silně stisknu Erenovu ruku a mlčím. ,, To už je tak velké ?" je tím úplně fascinován. 

,, Ano. Levi mu dává hodně živin a vitamínů." doktorka jezdí mašinkou po mém pogelovaném, vypouklém bříšku. Vypadám směšně, vůbec se mi tahle forma mého těla nelíbí. Za to Eren pořád dokola mrmlá o tom jak mi to sluší a jak jsem roztomilý. Směšné.

Po chvíli mi doktorka podá papírové utěrky, abych si ten sajrajt mohl utřít. Ani na chvíli nezaváhám a všechno důkladně setřu. Pomalu přehoupnu nohy, přes okraj lehátka a posadím se. 

,, Miminko je v naprostém pořádku, jen byste se neměl tolik přepínat Levi, jde na vás vidět , že jste unavený a vysílený. Možná by bylo lepší , abyste si vzal v práci neschopenku. Jste muž a vaše tělo není stavěné na něco takového. Taky by vám mohl Eren více pomáhat " káravě se na něj podívá. Ten jen poníženě sklopí pohled.

,, Hele dámo, můj manžel pro mě dělá první poslední, takže mu nenadávejte za něco , co ani neudělal, nebo spíš udělal " trochu se v tom zamotám. ,,Dobře dobře, omlouvám se. I tak zvažte to s tou prací. Jinak to bude ode mě asi vše. Teda pokud jste si nerozmysleli, že chcete vědět pohlaví dítěte" přeměří si nás pohledem.

Oba dva zavrtíme záporně hlavou. S Erenkem jsme se domluvili, že si to necháme jako překvapení. Už tak se cítím jako kinder vajíčko.

,, Tak vás tedy propustím " usměje se . Rozloučíme se s ní a ruku v ruce vyjdeme z ordinace.

,, Zůstaneš doma ?" prolomí Eren ticho, které mezi námi vládlo už delší dobu. ,,Zřejmě mi nic jiného nezbývá. Chci aby byl drobek v pohodě" pousměju se na něj a potom pohledem sklouznu k bříšku.  

,, Děláš mi radost" usměje se a obejme mě. ,, No jo.. " zabručím a taky ho obejmu. ,, Co bys chtěl aby to bylo ?" pohladí mě po břichu. Mým tělem projede elektřina a naježí se mi chlupy.

,, Jednostranně kluk " bez přemýšlení odpovím. ,, Ty ? " doufám ve stejnou odpověď.

,, Nezlobil bych se za holčičku. Ale ať je to , co je to, hlavně ať je to zdravé" dál se culí jako blázen. Jen nad tím zavrtím hlavou. 

Za chvíli jsme byli zase doma. Náš byt prošel pár změnami. Eren na každou ostrou hranu nábytku nalepil plastovou krytku, aby se tomu spratkovi potom nic nestalo. Říkal jsem mu , že je na to ještě brzy. Vždyť je to teprve čtvrtý měsíc.  Jenže on je vždycky moc hr. 

Taky dětský pokojíček už vypadá k světu. Vymalováno už je. Nějaký ten nábytek taky. Hlavní je postýlka. A tu jsme koupili jako první.

,, Levi ?" vřítí se Eren do ložnice. ,, Copak se spratku ?" zamračím se na něj. Zrovna jsem měl rozečtenou kapitolu. 

,, Zítra se staví Mikasa"