Two years

11.

Ahojky ! Moc se omlouvám , že jsem jako obvykle nedodržela termín. Jenže jedna nejmenovaná osoba si odjebala prsty na kytaře a nemohla psát :)))) Ale co, však už vy mě znáte ;) Užijte si kapču !

(art by me)

Pohled Erena

,, Jsem doma !" zavolám do bytu a zavřu za sebou. Vysleču si policejní bundu, která je celá mokrá od mého potu. Proč musí být dneska takové vedro...

,, Už jdu !" Křikne na mě Levi odněkud a hned uslyším velkou ránu. Ach jo... To by nebyl Levi aby mu zase něco nespadlo...

Vydám se tím směrem , odkud se ozvala rána. Alias pracovna.

,, Čau " zůstanu stát mezi dveřmi. Pracovna už je skoro prázdna. Jediné co se v ní nachází je rozložený stůl a Levi hopsající kolem něj.

,, Ahoj " nevěnuje mi ani jeden pohled. Vezme desky a táhne je pryč. ,, Hou hou hou. Klidni se siláku. Nic těžkého tahat nesmíš " vezmu mu desky a odnesu je ke dveřím.

,, Zvládl bych to." Poznamená když se vrátím . ,, Já vím. Ale miminko ne " usměju se políbím ho. Levi mi polibek jemně oplatí a poodtáhne se.

,, Tak. A máme hotovo. Teď jen vymalovat a koupit nábytek pro toho se špunta " dá si ruce v bok a koukne do pracovny.

Přikývnu. ,, Myslím že ta tapeta co jsem vybral tam bude hezky sedět. Co říkáš ?" Podívám se na něj a pak zase do pracovny.

,, Ano, máš úžasný vkus " dá mi letmou pusu a potom se vrátí zpátky do , teď už bývalé , pracovny.  ,, Jo mimochodem , náčelník rozhodl že tě prozatím přeloží do kanclu " prohodím jen tak a vejdu do ložnice naproti.

,, Cože!" Vykřikne a v okamžiku stojí u mě. To bude zas rozhovor... ,, Levi..." Otočím se na něj.  Zadívám se mu do očí a rty semknu do úzké linky.

Levi prosím...
Očima škemrám zatím co jeho pohled znamená spíš..
Jen počkej spratku , teď si to pěkně slízneš!

,, To mi nemůže udělat !" řekne naštvaně po nějaké době. ,, Ale může. Sám jsem ho o to poprosil " řeknu tiše.
,, Erene ! " vyjekne překvapeně. ,,Nemůžeš jednat o mě za mými zády! Měl ses se mnou poradit !" Křičí na mě.

,, Kdybych se s tebou o tom poradil tak by si vyváděl stejně jako teď.. " mluvím stále tiše a koukám do země. Tentokrát nesmím vybouchnout. Ať po mě křičí jakkoliv, nesmím.

,, No právě ! Nemůže mě jen tak přeložit. A ty do toho nemáš co kecat !" Ječí dál.
,, Levi. Já mám do toho co kecat.  Mám strach k svého muže a dítě. Co když se ti tam venku něco stane ? Co když... co když  se stane něco miminku.. ? Bude už pozdě. A já tu zůstanu úplně sám... Už zase..." rozbrečím se.

Nechci skončit tam kde jsem byl před pěti lety. Nechci ! Nechci zůstat sám ! Dál brečím.

Najednou se kolem mě obmotají Leviho paže , které si mě přitáhnou do hřejivého objetí.
Stojím v transu a dál tiše pláču.
,, Erene. Erenku poslouchej mě. Nenecháme tě tu ano ? Miminko se narodí úplně v pořádku a já tu zůstanu. Nikam nezmizíme. Nikdo nám nic neudělá. Pořad budeme spolu , jo ?" Hladí mě po zádech a snaží se mě utěšit.

,, Jenže.. jenže co když tě někdo postřelí ? Nemůžeš být v akci. Je to hrozně riskantní..." dál fňukám jako malá holka.
,, Dobře, budu tedy v kanceláři. Nebo zůstanu doma. Nějak se ještě domluvím. Ale nic se mi nestane. Slibuji " tiskne mě v objetí.

Přivinu si ho víc k sobě. Konečně se trochu uklidním. Hm... Když nad tím tak přemýšlím... Kdykoliv nastane takováhle , tak se stačí rozbrečet a je po všem... Myslím, že toho občas zneužiju... Jsem prostě nevychovaný spratek, co po mě chcete ?

,, Dobrý ? " Odtáhne se ode mě Levi a zahledí se na mou mokrou tvář. Otřu si uplakaná očka a přikývnu. ,, Nemusíš hned bulet prosím tě. Stačilo říct, že máš strach " semkne rty do jedné linky a zavrtí nade mnou hlavou. ,, Promiň.. Sice máš mít citlivé emoce ty, ale občas si připadám těhotný víc než ty " tiše se zasměju.

,, Vykládáš nesmysly Erene" taky se zasměje. ,, Já vím" opřu si bradu o jeho hlavu a spokojeně zavřu oči. ,, Pozítří skočím pro barvy a tapety. Budu mít po zbytek týdnu  volno, tak se do toho pustím" vzpomenu si zase na dětský pokojíček.

,, Máš divné myšlenkové pochody.." zabrblá. Odtáhnu se od něj na malou škvírku. Černovlásek zakloní hlavu. ,, Ale naštěstí už jsem si za ty roky zvykl" pousměje se. ,, No jo. Máš to trápení se mnou žít " řeknu sarkasitcky. ,, Jo. Je to neskutečně strašný " zamumlá a přitiskne se mi na rty.

IG - clarke_owl_ff