One kiss [Changlix]

To Ty

Felix dotáhl osobu ke gauči, opatrně ji zvedl a položil. Gauč byl prostorný a tak se dobře vešel. Hoch si povzdechl protože mu bylo jasné co musí udělat. „Promiň ale budu tě muset svléknout." řekl a začal opatrně svlékat neznámému horní část oblečení. „Co si dělal že tě tak zřídili.."
Kluk který teď ležel na gauči nemohl být o nic víc starší než ten co ho tam položil.

Felix vzal mísu s vodou, hadřík a začal smývat většinu krve. Rány nebyli nijak hluboké a už tolik nekrváceli, i tak se je rozhodl zašít. Přinesl kufřík první pomoci, vše důkladně vydesinfikoval a dal se do práce.
Ran bylo celkově pět. Na rameni, hrudníku, břiše, předloktí a tam kde se nachází klíční kost. Spousta modřin nebo odřenin.

Brzy bylo hotovo, dal si extra záležet se šitím, aby jizvy po zahojení nebyli tak velké. Po zavázání obvazy si konečně mohl prohlédnout jak vypadá.

Felixův POV

Díval jsem se na neznámého kluka ležícího předemnou. Byl až neuvěřitelně pohledný i přes všechny ty jizvy modřiny. Přes to všechno vypadal tak... roztomile, nevinně, krásně. Poklidně dýchal, což byla dobrá zpráva.
Proč jsem vlastně nezavolal záchranku? Proč mě to nenapadlo? Je pravda že šlo o vteřiny kdy mohl vykrvácet a zemřít. Proč vlastně šel ke mě? Zná mě? Kdo je to? U dveří mi řekl jménem ale nepamatuji si že bych ho viděl. Možná je to- ne to je blbost... nebo žeby?

Musím vědět kdo to je. Mohl bych počkat než se vzbudí, jenže to by mi to třeba ani nechtěl říct. Vím že je to špatné ale zkusím mu prohledat kapsy.

Papírek od bonbónu, kapesník - fujky, zapalovač - kouří? Cigarety u sebe nemá. Nějaký papírek. Mobil...
Má tam heslo, někdo mu ale psal.

SMS
From: Bratr Chan: Bine nehoď tam s...

____________

Bin? To je- TO JE CHANGBIN! Ten kluk! Pod lampou co- OMG. „V životě jsem neviděl krásnější osobu než jsi ty a to tys mě líbal?" nevěřícně prohodím. „Zas tak hezkej nejsem ale děkuji." chraptil potichu Bin. „Tys mě slyšel!? Jsi vzhůru? Jak dlouho???" začal jsem panikařit. „Jsem vzhůru celou dobu, jen jsem neměl sílu cokoliv dělat." odpověděl.
„Já - uh" moje tváře začali růžovět. A na Binově obličeji se objevil letmý úsměv. „Z blízka jsi ještě roztomilejší."
Moje růžová nabírala tmavší a tmavší odstín. Cítil jsem to.
„Děkuji. Za všechno." z ničeho nic řekl. „Jsem rád že jsem mohl pomoct." řeknu. Usmál se.

„Copak jsi hledal na mém telefonu."

A kruciš~

„Chtěl jsem jen vědět kdo jsi-" sklopím zrak.
„Hádám že zjistil. Podej mi ho prosím."

Podal jsem mu jeho telefon. Ten se při rozsvícení obrazovky trochu ušklíbl. Nakonec poklepal na zprávu - vyjelo mu heslo které zadal a něco mu odepsal. „Copak chtěl bratr?" zeptám se nervózně. „Nic důležitého. Co máš v plánu tady semnou dělat?"
„No já - myslím že by ses měl prospat. Půjčím ti něco na spaní"
„Asi máš pravdu, děkuji."

Mezitím co se omýval jen mokrým ručníkem (kvůli ranám) v koupelně, jsem mu přinesl pyžamo. „Snad ti bude." řeknu a prostrčím ruku pootevřenými dveřmi tak, abych tam ale neviděl. „Díky." ozve se.

Po chvíli Changbin vyšel, nohy mu sloužili dobře, tam schytal nejméně ran.
„Co se ti vlastně stalo?"
„Jednou se vše dozvíš, teď je lepší když nic nevíš."
Úžasná odpověď, děkuji.
„Máš hlad?" zeptám se po chvíli odmlčení. „Vlastně jo hele." usmál se. „Nemám tu pořádné jídlo, musel bych vařit. Klidně ti udělám snídani ale teď to po mě nechtěj, po tvé operaci jsem vyřízený."
Bin se zasmál. „Budu v pohodě s čímkoliv co mi dáš."
„Muže být ovesná kaše?"
„Jo, proč ne."

Dovedu ho do kuchyně kde si sedne k pultíku a kouká na mě jak štrachám v poličkách pro pytlík s ovesnou kaší.
„Víš že to pyžamo voní jako ty?" prohodí náhle. „Um- jo? Tak snad to neva-"
„Krásně voníš." řekl načež si přičichl k mému tričku.  „Dě- Děkuji." cítím se v jeho přítomnosti nervózní, nevím proč, je to takový zvláštní pocit který mi proudí celým tělem a netuším jak ho popsat. Jeho styl a vzhled říkají že je tvrďák kterého by se leckdo bál. Jenže jeho pohled a chování je úplně něco jiného. I když byl polomrtvej na mým gauči tak měl své kouzlo. Nechápu to. A s tím vším se skrývá.
„VODA." zvýšil hlas aby mě vytrhl s myšlenek. „J-jo jo, promiň, já se zamyslel." vezmu konev a zaleju kaši. „Vím že jsi přemýšlel, nad čím už ale ne."
„Myslím že by sis měl dát tu kaši a pak jít spát."