Jsem S Tebou

426 42 1
                                    

„Teď o mě víš vše."
Řekl Changbin, sám ale věděl že lže. Nemůže na něj teď vychrlit že ho miluje. Jak se do něj zahleděl první den co přestoupil k nim na školu. Hned využil svého výcviku aby o něm něco zjistil.

Nastalo trapné ticho.
Felix po chvíli přemýšlení nad tím co by měl asi tak říct, se rozhodl že ho prolomí. „Děkuji ti, že jsi mi to všechno řekl, taky se ti svěřím aby jsi věděl že mi můžeš důvěřovat."

Pro Changbina to bude spíš opakování toho všeho co o něm už ví. „Žiji už od dětství s mamkou o otci se u nás moc nemluví - spíš vůbec. Nic o něm nevím, kdykoliv se zeptám mamky řekne jen : nevím, nezajímá mě to a tebe by taky nemělo. Jinak se nic extra v mém životě nestalo- jednou jsem si možná zlomil nohu na bruslích.
Normálně jsem vychodil základní školu, v patnácti šel na střední, jenže tam to nebylo úplně ono a tak jsem přestoupil k vám. Konec." usmál se nervózně. „Ty tu už od mala máš výcvik, jsi u nějaký spešl skupiny, v osmnácti tě přijali jako právoplatného člena a teď sbíráš informace o gangsterech. Ne že bych si to s tebou vyměnil, jen - můj život je nudný oproti tomu tvému."
„Buď rád. Já s tím mám v plánu seknout až najdu toho hajzla." zamračil se. „Znamená tohle vše že už si můžeme normálně povídat? Vídat se ve škole?" zeptal se Lix.
„Ne. Stále je riziko že ti ublíží, snaží se ke mě najít cestu, proto ani nemám kamarády, kromě těch co jsou s námi ve skupině, svěřil bych jim svůj život."
Chvilku se odmlčel. „Ale můžu k tobě chodit po škole, pokud bys chtěl.. "

Oba dva se dohodli na časech kdy může přijít Bin k Lixovi domů a pak se jen rozloučili.
Felixova mamka by se měla brzy vrátit, už dávno ví o jeho orientaci, respektuje ho ale je jí to takzvaně trochu 'proti srsti'. Takže pokaždé když u nich byl nějaký jeho kamarád, stále je kontrolovala a ptala se na hloupé otázky, aby náhodou k něčemu nedošlo. Changbin by z toho asi dvakrát nadšený nebyl.
„My o vlku-"
„Ahoj Felixi! Jak jsi se měl? Nebylo ti smutno?" zasypala ho otázkami jen co vešla do chodby. „Měl jsem se fajn. Bylo hodně školy - takže jsem se nenudil." nasadil svůj známý uškleb znechucení a mamka hned pochopí. „To jsem ráda. A něco nového?"
Kdyby jen věděla. „Ne ne, nic." odpoví. „Dneska bude k večeři bibimbam, těšíš se?" vytáhla na linku tašku s nákupem. „Ani nevíš jak."

~o pár dní později ~

Skoro každý večer Changbin vylézal po dřevěné stěně na které měli být růže. Felixova mamka je tam kdysi zasadila, jenže na to místo nesvítí slunce a neměla čas se o ně starat, tak nakonec tam zbyla jen ta stěna.
„Rád tě zase vidím Binnie." řekl Felix otevírajíc okno. „Nápodobně Lixie." zalezl dovnitř. „Tentokrát jsem propašoval do pokoje nějaký tyčinky a brambůrky." ukázal mu je. „Neměl bys něco míň- nezdravého? Snad celý den jsem nejedl." řekl Bin a pohladil si břicho. „BINE víš co jsem ti o tom řekl!? Musíš jíst aby jsi měl sílu nakopat všem zadky!"
„Já vím já dnes nestíhal." začal se smát nad jeho chováním. „Ale jo, čekal jsem to, tak jsem ti přinesl těstovinový salát od večeře." ještě než mu to stačil podat, Bin chňapl mísu a začal se ládovat. „Na jaký film koukneme?"
„Pompe-e?"řekl Bin s plnou pusou salátu. „Huh? Ty zase chceš abych brečel? Viděl jsem to a bulel jak želva. Oba umřeli v objetí, nejhorší na tom je, že je to napsané podle soch co tam doopravdy stojí." zamítl Felix. „Dík že jsi to celý vyspoileroval. Já to ještě neviděl."
„Ups, promiň. Dej tam co chceš, když už jsem ti to takhle zkazil." podal mu počítač. „Tak se na to podíváme -"

~o 93 minut později ~

„Cos to zase vybral?!" brečel Felix. „Princezna nevěsta, neznáš?" ušklíbl se. „To byla taková kravina!" prsknul. „Tak proč brečíš?"
„JÁ MYSLEL ŽE CHCÍPNUL CHÁPEŠ!?"
„No, jako bylo to trochu drastický. Musíš ale uznat že to mělo hezkou pointu, láska která je mocnější než smrt. Já rád slaďárny i když na to nevypadám-" Bin se jen usmíval. „Už nebreč. Setřel mu slzy z tváří. „Taky jednou zažiješ lásku mocnější než smrt, určitě." usmál se. „Já si myslím že ne Binnie." už nebrečel, byl však stále smutný. „Proč si to myslíš?" zeptal se Bin. „Já - nevím - "
Felixovi se do tváří nahrnula krev a spolu s jeho předešlým pláčem vytvořili krásný červený odstín. „Felixi - můžu něco zkusit?" řekl pomalu a potichu Bin. Nespouštěl oči z Felixových rtů, jeho tváře také nabrali lehký odstín. Lixovi bylo jasné co má v plánu. „Můžeš." řekl stejným tónem.

One kiss [Changlix] Kde žijí příběhy. Začni objevovat