One kiss [Changlix]

Konečně Spolu Na Veřejnosti

Pigbit

Tak jak se těšíš na náš večer?
.
.
.

Binnie já nemůžu.
.

.
.

Jak to?
.

.
.

Mamka si přivede hosty..
.

.
.

A já tě chtěl tak moc vidět.
.

.
.

Co kdyby jsme šli zas k vodopádu?
.

.
.

Ne Lixie, já můžu až večer, byla by tma a ztratit se by nebylo vůbec těžké.
.

.
.

Já tě ale taky chci moc vidět.
Co takhle jít ven jako- jen do města?
.

.
.

Já nevím.. Je to nebezpečné
.

.
.

Prosím!!! Řekni bratrovi ať hlídá..
.

.
.

No tak fajn-
.

.
.

YUPIIII

.

Changbinův POV

Po přečtení jsem si dal telefon do kapsy a vydal se hledat bratra po domě. „Chane!!!" řvu na celej barák. „Co je!?" ozve se odněkud. Vydám se tím směrem. Po chvíli najdu bratra v pracovně. „Něco bych od tebe potřeboval."
„Co se děje?" zeptal se. „Chci jít ven se svým p- svým Fe-lixem, chci jít ven s Felixem." co to zas melu. „Brácho, podceňuješ moje schopnosti, já vím že jste spolu."
„Ah, no jasně že víš.. Ale to nic nemění na otázce." zvážním. „Jo promiň. No, zatím mně, ani nikomu z bandy nedali žádnou práci, takže asi budu moct...ale pokud zavolají počítej že - za prvé, budeš jednat okamžitě, odvedeš ho a půjdeš s námi. Za druhé, pokud se někdo objeví, odklidíme ho ale vaše rande se tím ruší - bez diskusí." jeho podmínky se mi nelíbily ale co můžu namítat, jde o Lixieho bezpečnost.
„A za třetí - pokud se mu něco stane, jde to na tvoje triko."
Nasucho polknu.
.

.
.

Authors POV
.

~time skip~

.

Vše bylo připravené, všichni na svých místech.
„Changbine!" křikl Felix radostí. „Tak čau mami!" znovu křikl avšak na opačnou stranu. „Hele a tvé mamce to nevadí?" zeptal s Bin. „Ne, ona je naopak ráda, může mě drbat s kamarádkami." zasmál se.
„Takže.. Zajdeme na dortík?" řekne Bin po chvíli a Felix jen radostně kývne.

Oba již věděli, kterým směrem se dát, protože v jejich městě cukrárna byla jen jedna.
„Chtěl bych tě držet za ruku." řekl trochu smutně Bin. „Tak, co si to trochu prodloužit a jít parkem? Tam nikdo nechodí." navrhl Lix. „Dobrý nápad." potvrdil Bin a šlo se.
_______
.
„Lixie, tvoje ruce jsou studené, není ti zima?" zeptal se Bin po tom co chytl Lixieho za ruku. „Jen na ty ruce." přiznal. Changbin zastavil a stoupl si před Felixe, jemně nadzvedl jeho ruce, sklonil hlavu a začal je zahřívat svým dechem. „Je to lepší?" usmál se. Felix byl lehce zaskočen. Jak hrozně roztomilé gesto to od něj bylo. Také se usmál a kývl. „Víš Binnie, ruce už jsou v pohodě ale teď je mi trochu zima na rty."
Changbin se ušklíbl. Položil své ruce na jeho tvář a rameno, naklonil se a dýchl mu do ksichtu. „Tady měl někdo sushi." zkřivil svůj výraz do úšklebku Lix. „Fuuha, jak jsi to poznal?" chechtal se Bin.
„Stejně nechápu jak může být přes den takové vedro a k večeru je to na lyžařskou bundu."
Zamluvili situaci a pokračovali v cestě do cukrárny.
.

.
„Teď mi tak došlo- nebude náhodou zavřená?" řekl Felix asi pět metrů od ní. Changbin si jen povzdechl nad jejich debilitou a dodal: „Kebab?"
„Kebab." potvrdil Lix, otočili se a šli opačným směrem.
.
.
______________
„-no a pak jsem ji vytáhl a byla TAAAKHLE veliká." jebnul Felix Binovi do kebabu při ukazovaní jak moc velkou rybu chytil. Kebab se skutálel z chodníku na (kterém seděli) na silnici kde ho přejelo auto. „No, rip kebab." začal se tlemit Lix. „Takže teď si vezmu ten tvůj.." natahoval se Bin. „NEEE." křičel Felix písklavým hlasem. „Já mám ale hlad." řekl skoro až smutně Bin. „Tak na." uculil se Lix, protočil očima a podal mu jeho. „No a co ty?"
„Já takovej hlad nemám."
Changbin si tedy kebab převzal a pořádně si kousl. „Možná jsem ti měl před tím říct že jsem poprosil o porci chilli papriček navíc -"
Changbin vykulil oči do kterých se mu lily slzy. „Si v pohodě?"
Changbin se předlonil a vyplivl onen kus, přičemž vypadal jak kočka která zvrací chlupatou kouli. Při tom pohledu Lix skoro brečel smíchy, stále mu však bylo Bina líto tak skočil do krámu pro mléko, kterým by tu pálivou chuť zapil.
„Lepší?" zeptal se po chvíli. „JAK TO MŮŽEŠ ŽRÁT? NESEREŠ TY NÁHODOU PAK OHNIVÝ KOULE?!"
„Ne, ale bylo by to hustý, takovej živej plamenomet."
.
.
.
Kolemjdoucí přihlíželi na dva teenagery kteří se válí na chodníku a smějí se jak na drogách, jim to ale bylo jedno, byli spolu - teda do tý doby než přijela police že tu jsou dva magoři před sámoškou. Když uslyšeli sirény a viděli paní jak stojí opodál s telefonem v ruce, došlo jim, že to nebyl nejlepší nápad a dali se na útěk.
.
.
Bylo už trochu pozdě, tak běželi směr křižovatka, kde se jejich cesty domu rozdělují. Doběhli tam, svalili se oba na trávník s těžkým oddechovaním a stále spoustou smíchu. „Ta ženská - vypadala - jak ta- chobotnice Ursula z - tý pohádky." lapal po dechu Lix. „Si ji- měl sejmout plamenometem." stále se tlemil Bin.
Když se vydýchali, musel už každý domů. „Mám tě doprovodit?" ptal se Bin. „Ne to je dobrý ale děkuji."
Nakonec se oba rozloučili polibkem a šli každý svou cestou.