Amy
On odešel. Regulárně odešel uprostřed debaty. Fajn, tak až nebude mít šajna o co go, naše chyba to nebude. "Nooo tak když nás opustila hlavní postava týhle šaškárny, tak by jsme to mohli už dořešit bez mrzouta, ne?"
Zeptala jsem se a trochu se usmála. Ostatní se asi ke slovu neměli, tak jsem opět začala mluvit já "Fajn, tak to vyřeším sama...Nebo víte co? Já to řešit nebudu, stejnak to nemá cenu. Nastane bitva, já ho zabiju a bude pokoj, nebudeme tady pořád zahajovat nějaký schůzky pomalu zbytečný jako třídní schůzky ve škole. Pořád jenom nějaký starosti a nic nového se tu nedozvíme." Sedla jsem si a zkřížila ruce na prsou. "Tyhle schůze ale nejsou zbytečné jako třídní schůzky" Promluvil potichu Rafael. "Ne? A co jsme se dozvěděli? Nic teda pokud se nepočítá že jsme úplně blbí" Naštvaně jsem se zvedla a kráčela pryč.
Už mě to unavuje a nemám na to náladu. Šla jsem po mračné cestě, ale najednou jako by se zastavil čas a já se nemohla pohnout...
Viděla jsem to. Tady se bude odehrávat boj...Mračná cesta, kolem betonové sloupy, obří vila a "útes". Chtěla jsem rychle utéct za Michaelem a spol, jenže jsem nemohla. Nemohla jsem mrknout, promluvit, nemohla jsem pohnout nohama a ani rukama. "Co se to se mnou děje?" Řekla jsem si sama pro sebe, ale v dálce jsem zahlédla postavu. Byla mužská a přibližovala se. Když byla už pár metrů ode mě, rozpoznala jsem Marcuse. Stáli jsme naproti sobě, ale nic jsem nemohla dělat. Vypadalo to jako v tý vizi kde - "Ale ne" Konečně jsem promluvila ale Marcus se na mě usmál a řekl "Ale ano...už to začíná"
ČTEŠ
Dva světy
FantasíaDva Andělé, ze dvou odlišných světů. Ona žila bez rodiny v nebi a neměla nic. Žila v lese a vyrostla do milé dívky, kterou by si každý hned na pohled zamiloval. On žil s bohatou rodinou, která byla nejznámější v Podsvětí a proto měl všechno, na co...
