💚25.kapitola💙

822 70 7
                                    

" Jak chceš zlato" Zamumlal mezi polibky. Vysadil si mě na sebe a přešel se mnou k posteli, do které mě doslova hodil a než jsem se rozkoukal už byl nademnou a vzal si do parády můj krk, který byl až doteď čistý.

Harry

Přisál jsem se na Louiho dokonalý krk a začal mu tam vytvářet hned několik drobných flíčky lásky. Miluju jeho krk.

Louis mi zabořil ruce do vlasů a víc mi vystavil svůj dokonalý krk. Já si nestěžoval. Právě naopak. Využil jsem toho a začal mu dělat větší flíček.

No co aspoň každý bude vědět, že tohle dokonalé stvoření už někomu patří a že tím pádem není volný. Patří mě!!

Zvedl jsem trochu hlavu, abych se mohl pokochat svojí prací,  jenže Louis měl jiné plány. Než jsem se nadál byl jsem pod ním. Co to??

"Louisi co to.." než jsem to stačil doříct, tak se mi Louis přilepil na rty. Líbal mě hladově a rukama přitom cestoval po mém těle.

Chtěl jsem nás obrátit, ale Loui mi v tom zabránil. Co to sakra? Já jsem tu ten, co má být nahoře né on.

" Nech mě tu aspoň chvíli, prosím" zaprosil Loui a udělal na mě ty dokonalé psí oči, jak to umí jen on. Kurva proč mi to dělá.

Nakonec jsem přikývl.  Copak existuje někdo kdo by odolal jeho stěněčím očím? Ne není.

Louis se z mých rtů přesunul na můj krk, kde se okamžitě přisál jako klíště a jedna z jeho neposedných rukou se přesunula na mojí už dost tvrdou erekci a zmáčkla ji. Vypustil jsem menší sten.

Cítil jsem jak se Louis spokojeně zasmál do mého krku. No jen počkej hošánku až převezmu vedení si týden nesedneš.

Louise už očividně přestal bavit můj krk a přesunul se zpět na moje rty, kde mi zanechal menší polibek a jeho ruce se mezitím přemístily na moje tričko a vyhrnuly ho trochu víš.

Pochopil jsem a sundal si s jeho pomocí tričko. Louis zkoumal očima mojí odhalenou hruď a jeho ruce mezitím přejížděli po mých tetováních a že jich bylo!

Využil jsem Louisovi nepozornosti a než se nadál byl opět podemnou. Zakňučel, ale nijak se k tomu nevyjadřoval. Moje ústa zaútočily na ty jeho.

Moje ruce mezitím prozkoumávaly Louisovo dokonalé tělo. Zajel jsem dlaněmi pod mojí mikinu, kterou mi Loui neustále kradl a přivlastňoval a s trochou Louisovi pomoci jsem mu jí po trochu zápasení sundal.

Překvapení pro mě bylo, že pod ní nic neměl. No stěžovat si nebudu aspoň mi ulehčil práci. Vzal jsem obě jeho ruce a dal mu je za hlavu, kde jsem je přidržoval svojí, když jsem si něčeho všiml.

" Louisi!!!!!!" Zavrčel jsem naštvaně. Louis chvíli nechápal, ale po chvíli si uvědomil kvůli čemu jsem naštvaný a na jeho tváři se objevil ustrašený výraz.

" J-já t-ti to vysv-vysvětlím" kňukl podemnou Louis, ale já ho neposlouchal. Vstal jsme z postele, popadl tričko, které mi před chvílí sundal a nasadil si ho zpět.

Přešel jsem ke dveřím, podíval se ještě jednou na Louise, který se pomalu hrabal z postele jakoby si teprve teď uvědomil, co se vlastně stalo a odešel jsem.

V hlavě mi šrotovalo hned několik otázek. Proč to udělal? Měl nějaký důvod nebo to udělal jen tak?? Co si myslel, že se vyřeší když to udělá?? A bylo jich mnohem víc.

Nevěděl jsem jestli mám být naštvaný nebo smutný. Vlastně jsem byl obojí. Naštvaný kvůli tomu, že to vůbec udělal. Co si vlastně myslel? A smutný, protože jsem věděl, že kdybych na to nepřišel, tak by mi to nikdy neřekl byl jsem vlastně kvůli tomu i zklamaný.

Užijte si čtení ❤️


365 days [Larry Stylinson] (CZ)  ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat