💚21.kapitola💙

870 66 19
                                    

" Odpustíš mi vůbec někdy tohle všechno Lou?" Zašeptal jsem otázku a přitulil se k tomu malému tělíčku, přičemž jsem ho zabalil do náruče.

No co Liam říkal, že musí být, co nejvíc v teple.

Harry

Když jsem se ráno probudil Louis stále spokojeně spinkal v mojí náruči. On je tak roztomilý. Ale, co když se už neprobudí? Ne takhle nesmím myslet!

Povzdechl jsem si, pohladil ho po tváři, propustil ho z náruče, věnoval mu pusu na čelo a vydal se pryč z pokoje.

Hned jak jsem vyšel ze dveří jsem se málem srazil s Niallem. Blonďák nevypadal moc době. Pod očima kruhy velké jako kola od vozu, vlasy mu trčely do všech stran jako kdyby dostal elektrické šoky a jeho oblečení absolutně neladilo.

" Pořád spí?" Zeptal se Ni a já jen smutně přikývl a pohledem zabloudil na to roztomilé spící stvoření.

" Za všechno tohle můžu já." Povzdechl jsem si a vysloužil si tak Blonďákův přísný pohled.

" Můžu za to já a ty to moc dobře víš. Všichni tady to víte, tak nechápu proč jste mi nedali ještě přes hubu" zahučel jsem.

" Vlastně za tohle můžu já" Zamumlal Ni a já se na něho nechápavě podíval.

" Já prostě jsem vás chtěl rozhádat, protože už delší dobu Louiho miluju. Proto jsem ti odstěhoval ty věci. Proto jsem ti nakecal ty věci. Potřeboval jsem, aby jsi se k němu začal chovat hnusně a on našel záchranu u mě. Nevěděl jsem, že ho to takhle vezme a už vůbec jsem netušil, že je do tebe až po uši bláznivě zamilovaný" povzdechl si Ni. Chvíli mi trvalo než mi došlo, co blonďák právě řekl.

" Ty čuráku" zařval jsem naštvaně a přimáčkl ho silou na zeď, přičemž jsem ho držel jednou rukou pod krkem.

" Sakra Harry pusť ho" přiběhl k nám Li a osvobodil toho proradného blonďáka z mých spárů. Kdybych mohl ne místě bych ho zabil, což mu dost jasně dával na jevo můj výraz.

" Co se to tu sakra stalo?" Zeptal se Liam a oba si nás zkoumavě přeměřil.

" Co se stalo? Stalo se to, že se Blonďák přiznal k tomu, že tenhle Louiho stav má vlastně na svědomí on" zavrčel jsem naštvaně.

" Cože?" Zeptal se Li nechápavě.

" No vyklidil všechny moje věci v Louiho ložnici a pak mi nakukal samý hovna a já jim uvěřil. Bože já jsem debil." Prohrábl jsem si rukou svoje delší kudrnaté vlasy.

" Nialle je to pravda?" Otočil se Li na Nialla, který tam stál jako hromádka neštěstí. Blonďák jen kývl.

" Harry běž zpátky za Louim. Já to tady s Niallem vyřeším." Pokynul mi Liam a já tak učinil.

Zalezl jsem zpátky do ložnice. Dveře jsem zamkl a přešel k posteli, do které jsem následně vlezl a přitáhl si Louiho znovu do náruče jako večer.

Věnoval jsem mu pusu na tvář a na čelo. Zamumlal mu 'dobrou noc' do ucha a stejně jako večer jsem se nedostal odpovědi.

Neřešil jsem to a radši zavřel oči. Ani ne za pět minut už jsem znovu jako večer spokojeně spal a nechal si zdát jen samé krásné sny o mě a o Louim.

Užijte si čtení ❤️

Názory???💙💚

365 days [Larry Stylinson] (CZ)  ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat