💚5.kapitola💙

1.2K 80 51
                                    

Harry

"  Jo a mimochodem jsem Harry" řekl jsem, když jsem zavíral dveře. Konečně mám svojí lásku u sebe.

" A mimochodem je mi to uprdele" zakřičel Louis za dveřmi, které jsem právě zavřel a rozešel se na horu na čistý vzduch.

" Harry nezdá se mi, že je tu rád. Nemůžeš ho tu držet" položil mi ruku na rameno Liam.

" Jenže to je právě to Liame já ho nechci pustit. Tak moc ho miluji. Nechci už být další minutu byť jen sekundu bez něho. Víš pokaždé, když jsem s někým chodil nikdy jsem ho nemiloval byl prostě jenom na sex a teď? Vždyť on je první kluk, do kterého jsem se zamiloval. A navíc jsem mu dal nabídku, že pokud se do mě do 365 dní nezamiluje propustím ho" povzdechl jsem si a do mých očí se nahrnuly slzy při pomyšlení, že bych byl zase sám bez něho.

" Harry já tě chápu, ale mohl jsi ho přece, když jste spolu dneska mluvili někam pozvat do kina nebo někam jinam" řekl Liam.

" Jenže já se bál Liame, že odmítne, že se mi vysměje, že mě poníží." Povzdechl jsem si.

" To si o mě myslíš?" Řekl za mnou smutně Louis. Rychle jsem se otočil a spatřil Louise jak kouká do země. Přešel jsem k němu.

" Vždyť se na sebe koukni Lou" řekl jsem a zvedl mu hlavu" jsi tak nádherný a koukni se na mě" podíval jsem se do jeho smutných modrých očí.

" Hazz vždyť to ty jsi nádherný já oproti tobě jsem hnusný" řekl mi Louis.

" Tak to teda není vůbec pravda." Řekl jsem naštvaně " už nikdy neříkej, že jsi hnusný" řekl jsem rozčíleně. Vždyť on je chodící dokonalost no řekněte sami. Kdo by ho nemiloval.

" Do-dobře" vykoktal Louis a já se na něho usmál. Objal jsem ho. Lou ztuhnul, ale po chvíli mi objetí opětoval. Můj sen se pomalu plní.

" Hazz proč zrovna já?" Zeptal se Louis. Jak jako on? Co tím myslí?

" Co tím myslíš?" Zeptal jsem se nechápavě.

" Proč zrovna mě si unášel?" Zeptal se Louis znovu.

" Protože tě miluju. Protože jsi mě okouzlil. Protože jsi dokonalý. Protože je dalších milion důvodů" řekl jsem.

" Ale jak to, že jsi se zamiloval zrovna do mě?" Zeptal se.

" Protože mě okouzlili tvoje modré oči hned jak jsem je poprvé spatřil mi sebraly dech" řekl jsem a věnoval mu polibek do vlasů.

" Hazz, ale já chci domů. Chci zpátky někam do práce. Chci zpátky do svého malého bytu. Nechci být tady" fňukl mi Louis v náruči.

" Ale já tě nemůžu pustit Louisi. Nejde to. Nechci už být sám. Nechci být už bez tebe. Pochop mě prosím" zašeptal jsem . Louis se mi vytrhl z náruče.

" Ne ty pochop mě. Já chci zpátky tak kde se cítím jako doma. Nechci být u někoho kdo mě půl roku sledoval a pak mě unesl, protože si usmyslel, že mě miluje a že už nechce být sám. Najdi si jinou oběť. Někoho kdo to bude chtít. Jsi jenom sobec, protože myslíš jen na to ,aby jsi nebyl sám, ale snažil jsi se někdy dostat do mé kůže? Ne jasně, že ne. To že jsi boháč totiž neznamená, že budeš někoho unášet." Křičel po mě Louis.

A mě ruply nervy a vrazil mu facku. Jenže jsem neuhlídal sílu a Louis si dal druhou dveře, které byli za námi. Bože to jsem nechtěl.

Rychle jsem přešel k Louimu, který moc nevnímal a vzal ho do náruče jako princeznu. Odnesl jsem ho do naší ložnice, kde jsem ho položil do postele, přikryl jsem ho a následně si vlezl jenom v boxerkách za ním. Jednou rukou jsem si ho přitáhl blíž k sobě a objal. Svojí hlavu jsem zabořil do jeho vlasů a vdechl tu dokonalou vůni.

Užijte si čtení ❤️

365 days [Larry Stylinson] (CZ)  ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat