💚3.kapitola💙

1.3K 85 17
                                    

Louis

Vyšel jsem ven z bytu s myšlenkou, že půjdu na skálu a skočím, jenže hned jak jsem vyšel z paneláku mě někdo zezadu chytl a k přiložil mi k obličeji černý hadr, který byl něčím napuštěný. Snažil jsem se nedýchat, ale nešlo to, nadechl jsem se a omdlel.

Pohled 3.osoby

Jen co malý modrooký brunet vystoupil z paneláku ho chytla osoba a přiložila mu hadr k puse. Brunet se začal bránit, ale bylo to marné. Po chvíli omdlel v jeho náruči. Osoba otevřela zadní dveře od svého auta a následně položila Louise do auta a následně vlezla za ním. Auto se rozjelo daleko od tohoto místa.

Harry

Konečně. Konečně ho mám u sebe. Celou cestu ho pozoruji. Je tak nádherný. Je to dokonalost sama. Nikdy mě nikdo neuchvátil tak jako on.

Flasback
Šel jsem po ulici a mířil do kavárny, která byla nedaleko mého bytu, když do mě někdo vrazil a já, jelikož jsem to nečekal, spadl.

Ten, kdo do mě narazil spadl na mě. Ani jsem to pomalu necítil, jak moc byl lehký. Pozorně jsem si ho začal prohlížet.

Roztomilý brunet s modrýma očima. Stačil jeden pohled na něho a já ho chtěl mít jen a jen pro sebe. Taky že bude můj o to se postarám.
Konec Flasbacku

A jak jsem slíbil tak jsem taky udělal. Skoro půl roku jsme ho sledoval. Sledoval jsem ho na každém kroku. Každý den jsem se těšil víc a víc na den, kdy bude konečně můj. Vím o něm skoro vše.

Když se mnou dnes mluvil netušil kdo jsem, netušil co ho čeká, netušil že ho sleduji, netušil vůbec nic. Nevědomky se se mnou bavil. A potom, co za mnou zavolal otázku zda se ještě uvidíme mi došlo, že už není na co čekat. Dnes nadešel ten den.

" Stálo to to za ten půl rok čekání?" Ozval se že předu Liam. Byl můj řidič a zároveň můj nejlepší kamarád.

" Ano stálo, Liame" odpověděl jsem a svoji pozornost jsem zase přemístil ke spícímu brunetovi.

" A víš, že jsi ho mohl získat normálně? A že jsi ho nemusel vůbec sledovat a už vůbec jsi ho nemusel unášet? Jako každý normální člověk" Zeptal se Liam

" Ano vím o tomhle způsobu, ale já nejsem jako každý Liame. Já jsem prostě jiný" řekl jsem nabroušeně. Mám ho rád, ale vážně mě někdy dost štve
___________________________________

Když jsme přijeli k mojí lodi, tak jsem vzal Louise do náruče a odnesl ho do naší ložnice, kde jsem ho jako princeznu položil do postele.

Zamkl jsem ho tam a odešel za kapitánem s otázkou zda se vše připraveno a jestli máme všechny věci na palubě jsme vypluli.

Louis

Probudil jsem se s menší bolestí hlavy. Co však bylo horší bylo to, že jsem se probudil v neznámé ložnici na neznámém místě. Rychle jsem vstal z pohodlné postele, což zavinilo větší bolest hlavy. Tiše jsem zakňučel.

Vykoukl jsem z okna, které tu bylo a zjistil jsem, že plujeme na moři. Na širém moři. A hodně rychle se vzdalujeme přístavu. Sakra.

Rychle jsem přeběhl ke dveřím, u kterých jsem zjistil, že jsou zamčené, takže to je v prdeli. Nenapadlo mě nic jiného, než začít mlátit do dveří a doufat, že sem někdo přijde a laskavě mi vysvětlí, co tu kurva dělám.

Po pár minutách se vážně ozvaly kroky, které směřovali sem ke dveřím. Slyšel jsem jak ta osoba zastrčila klíč do dveří a proto jsem kousek od dveří popošel.

Osoba na druhé straně pootočila několikrát klíčem a tím pádem odemkla. Pomalu se začali otevírat dveře a já netrpělivě čekal, kdo se objeví.

Užijte si čtení ❤️

365 days [Larry Stylinson] (CZ)  ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat