365 days [Larry Stylinson] (CZ) ✔︎

💚20.kapitola💙

" Co se to s tebou jen stalo Harry? Kde je ten Harry, který byl posedlý malým roztomilým modrookým brunetem? Kde je ten Harry, který mu slíbil lásku na celý život? Kde je ten Harry, který mu slíbil, že ho nikdy neopustí?" Zeptal se Liam

" Tam už je dávno pryč a nikdy se nevrátí" zavrčel Harold

Louis

Ležel jsem bezvládně na posteli, přičemž mi po tvářích stékaly slzy velké jako hrách. Nemám už ani sílu na to brečet. Od těch hnusných slov, které pronesl Harold uběhl už pomalu týden a já ani jednou nevylezl ven a to ani, když tu několikrát na dveře bušil ať už Liam, Zayn nebo Niall. Nic se mnou ani nehlo. Jediné co jsem chtěl bylo zemřít.

A pokud se ptáte, co to okno, tak vám odpovím, že to okno je stále otevřené, protože jsem stále nebyl schopný ho zavřít.

Zase to jejich klepání. Copak nechápou, že nechci jít ven? Že ho nechci vidět? Že chci prostě umřít? To mě nemůžou nechat umřít?

" Běžte pryč. Nehnu se odtud" řekl jsem z posledních sil.

"Lou" ozval se jeho hlas. Ten hlas, který se mi před týdnem a něco tak moc zhnusil. Ten dokonalý chraplák, který jsem tak moc miloval.

" Co chceš?" Zavrčel jsem nabroušeně. Už jsem nebyl smutný. Celým mým tělem teď proudila naštvanost.

" Prosím vyslechni si mě. zlato" Zamumlal Harry a já změkl. Miluju když mi říká zlato nebo Lou. Jsi na něho naštvaný. Ublížil ti. Nesmíš mu odpustit jen kvůli tomu, že ti řekl zlato. Máš pravdu.

" A proč bych měl?" Zeptal jsem se. Klika se pohla směrem dolů, ještě že jsem zamkl. Poté se ozval rachot v zámku. Kruci proč já tam ten klíč nenechal? Bože já jsem blbej.

" Achhh Lou" zašeptal Harry. Přešel rychlým krokem k oknu, které konečně potom týdnu a něco zavřel. Potom přešel ke mě a zabalil mě do náruče. A já i proti svojí vůli jsem se nechal.

Konečně jsem po té dlouhé chvíli cítil to krásné teplo, které z jeho těla vyzařovalo. Cítil jsem jeho dokonalou vůni, která mi už vážně začínala chybět. Sice jsem měl jeho mikinu na sobě, ale ta jeho vůně se už před pár dny vytratila a tak jsem neměl co fetovat.

" Lou jsi úplně promrzlý. Jedl jsi vůbec něco? " Mumlal Harry, ale já ho vnímal jen okrajově. Daleko víc jsem se soustředil na to teplo a na jeho vůni.

" Lou, Lou" bylo poslední, co jsem slyšel, než se kolem mě rozprostřela černočerná tma.

Harry

Co jsem to kurva provedl? Liam měl zase pravdu. Jako vždy. Asi se ptáte: Proč se občas chovám jako zmrd? Já sám nevím. Kdybych byl holka přiřadil bych to k menstruaci, ale já pokud vím tak holka nejsem.

Louis už druhý den spí. Zatímco já ležím na posteli na boku vedle něho, držím ho za ruku a porozuji. Je tak sladký, když spí.

Asi byste chtěli vědět, co stalo potom, co Lou omdlel co? No bylo to asi tak, že já začal vyvádět, přičemž jsem přilákal osazenstvo téhle lodi.

Liam mě uklidnil a vysvětlil, že Lou musí zkrátka odpočívat, protože se za ten týden a něco moc nevyspal, je unavený a navíc byl podchlazený. A nejhorší, že za tenhle jeho stav můžu jenom a pouze já. A to mě ničí. On nic nejedl a místo toho, aby spal tak brečel do polštáře .

" Odpustíš mi vůbec někdy tohle všechno Lou?" Zašeptal jsem otázku a přitulil se k tomu malému tělíčku, přičemž jsem ho zabalil do náruče.

No co Liam říkal, že musí být, co nejvíc v teple.

Užijte si čtení ❤️