💚31.kapitola💙

1.1K 75 18

od _NH_LS_1D_

od _NH_LS_1D_

Louis

Hledal jsem Harryho, abych se ho zeptal zda už můžeme jet, když jsem procházel kolem kuchyně zaslechl jsem hlasy, zastavil jsem se a nastražil uši.

" Já nwm. Řekl jsem mu celou svou minulost a......" Začal Harry a postupně jim řekl vše co se stalo dole.

" Ale vy dva máte být spolu!" Zamumlal Zayn a já uviděl škvírou mezi dveřmi Harryho jak se uchechtl.

" To říkej jemu né mě" Zamumlal a opřel se čelem o stůl. Jeho ramena se začala otřásat pod náporem vzlyků. Vážně teď Harry Styles brečí?? A to ještě kvůli mě?? Bylo mi ho tak líto. Chtěl jsem k němu přijít, sevřít ho v náruči a utěšit. Tak moc jsem chtěl, ale nemohl jsem. Musím od něho pryč.

" Harry můžeme vyrazit?" Zamumlal jsem potom co jsem vešel do kuchyně a dělal jakobych je celou dobu neposlouchal.

" Ehmm....jo jasně počkej u svých tašek za chvíli jsem u tebe" Zamumlal Harry tiše, hlavu nezvedal měl jí pořád položenou na stole.

" Dobře" zašeptal jsem a rychle se vytratil z kuchyně. Liam se Zaynem na mě koukali pohledem alá ' nechceš si to ještě rozmyslet?'.

Sedl jsem si na jednu z tašek a čekal. Za chvíli jsem vážně uviděl Harryho ještě s trochu červenýma očima, jak ke mě míří. Zvedl jsem se a popadl dvě tašky. Harry, který se vedle mě najednou objevil, mi doslova vyrval tašky z rukou a sám se rozešel m schodům, které vedli na konečně pevnou půdu.

V přístavu jsme se museli chvíli prodírat mezi lidmi, než jsme došli k skoro opuštěnému parkovišti. Až na pár aut tu bylo prázdno a na tak velkém parkovišti to vypadalo docela směšně.

Harry přešel k černému Ranger Roveru, odemkl, hodil tašky do kufru, pokynul mi, abych si šel sednout na místo spolujezdce a sám pak zamířil na místo řidiče.

" Kam teď jedeme?" Zeptal jsem se, když jsem si zapínal pás. Harry se na mě podíval, ale zrak hned odvrátil a podíval se někam před nás.

" Do jednoho hotelu. Přespíme tam jednu noc a hned ráno zase vyjedeme na cestu, protože dnes by jsme nedojeli až do Londýna" Zamumlal Harry a já jen kývl i když jsem věděl že mě nevidí.

Harry nastartoval a my konečně vyjeli z toho skoro prázdného parkoviště. Naposledy jsem se podíval na loď, kterou jsem obýval ty jo skoro půl roku. Ono se to nezdá, ale ulétlo to hodně. Zvláště s Harrym.

Harry. Otočil jsem se na něho a uviděl ho v celé jeho kráse se soustředícím výrazem. Prohlédl jsem si jeho oblečení. Černé džíny, černé trochu větší tričko, které jsem tak rád nosil bude mi chybět a kolem krku mu jako vždy visel řetízek s křížkem.
Nikdy jsem ho neviděl bez toho řetízku.

Po cca 2 hodinách kdy už se pomalu stmívalo jsme přijeli k jednomu z hotelů, které jsme cestou potkali. Vypadal dobře.Ubytovali jsme se a s přáním dobré noci jsme šli spát.

Druhý den ráno

Vzbudil mě Harry s tím, že už vážně musíme vyrazit. Po chvíli přemlouvání jsem vstal a oblékl se.

Nastoupili jsme do auta a vyjeli směr Londýn. Ani nevíte jak se těším až zase uvidím Londýn. Ten můj malý byteček. Já se tak těším. I když bych nejraději zůstal s Harrym,ale prostě to nejde.

" Louisi?" Zeptal se Harry

" Ano?" Zamumlal jsem a otočil se na něj.

" Nastav ruku" Zamumlal a já to udělal. Vložil mi do ruky něco studeného. Podíval jsem se na to a uviděl stříbrný řetízek s křížkem. Ano ten řetízek, který nikdy nesundává. Koukl jsem se na jeho krk. Nikde nic.

" Ne to nemůžu přijmout" zavrtěl jsem hlavou a snažil se mu řetízek vrátit. To nemůžu. Vím jak ho má rád.

" Louisi musíš. To je na památku, aby jsi na mě nezapomněl" zašeptal Harry a vrátil zrak zpět na cestu.

" Nikdy bych na tebe nedokázal zapomenout" zašeptal jsem, ale Harry to slyšel. Otočil se na mě a než jsme stihli něco říct ozvala se rána a před očima černo.

Užijte si čtení ❤️

Tak a jsme u konce. Dlouho jsem přemýšlela ,jak tento příběh ukončit. Po nějaké době mě napadlo proč to nerozdělit na dva díly?

Takže nezoufejte. Tohle je konec jen prvního dílu. Máte se ještě na co těšit 😉❤️.