365 days [Larry Stylinson] (CZ) ✔︎

💚13.kapitola💙

Louis

Probudil jsem se v Harryho náručí. Pozoroval jsem ho. Ve spánku vypadal jak rozkošný andílek. Najednou mě přepadla otázka. Dokázal by mi někdy ublížit? Byla to otázka, na kterou věděl odpověď pouze jeden člověk a to on.

" Baví tě mě pozorovat?" Zeptal se Harry s ušklebkem.

" Já tě nepozoruji" řekl jsem a zrudl jak rajče

" Budu dělat, že ti věřím" usmál se Harry. " Mimochodem jsi rozkošný, když se červenáš" Zrudl jsem ještě víc a zabořil hlavu do Harryho hrudi, která se třásla smíchy.

" Hej neschovávej se mi" zašeptal Harry a donutil mě se na něho podívat. Má tak úžasné oči. Jsou uklidňující.

Harry

Louis si mě se zájmem prohlížel zatímco já se koukal na jeden určitý bod. Na jeho kurva že úžasný plný rty, které tak moc chci ochutnat.

" Líbí se mi tvoje oči" řekl Louis s já se na něho podíval.

" Proč?" Zeptal jsem se.

" Jsou krásně zelené a jsou takové uklidňující" zašeptal Louis stydlivě přičemž se kousl do rtu a to byla poslední kapka.

Louis

Harry si se zájmem prohlížel moje rty. Bál jsem se toho, co se stane a tak jsem se to snažil zakecat debilně, ale snaha se cení no ne? Jenže jsem si zkousl a to byla pro Harryho poslední kapka.

Doslova se vrhl na moje rty. Ani nevím proč, ale začal jsem mu polibky oplácet. Z menšího polibku se stalo dravé líbání, které trvalo několik minut. Miluju jeho dokonale tvarované a šikovné rty.

Se skousnutím mého spodního rtu se ode mě Harry odtrhl. " Miluju tě" řekl mi Harry a mě bodlo u srdce, protože vím, že já mu na to nemůžu nic říct.

Rychle jsem se vyprostil z jeho objetí a utekl. Prostě jsem jako zbabělec utekl. Ale myslím, že to bylo lepší než kdybych mu řekl, že já mu nemůžu opětovat city.

Vyběhl jsem po schodech na horu na palubu, kde jsem se málem srazil s potetovacem. Co ten tu sakra dělá? No za chvíli přišlo vysvětlení v podobě Liama, který se ho otočil k sobě a náruživě ho políbil.

Odtrhli se od sebe se zamilovaným úsměvem. Bodlo mě u srdce, že já tohle nikdy nezažil a misky nezažiju. Vím, že ke mě Harry asi něco cítí, ale já mu to prostě nedokážu opětovat. Nechci se znovu spálit a navíc mám problém s citama.

" Uhm ahoj Lou" zamumlal Liam, když si mě všiml.

" Ahoj. Chtěl jsem se ti omluvit za tamto. " Omluvil jsem se.

" Nech to být asi bych udělal to samý" usmál se na mě Liam a potetovanec jen nechápavě koukal.

" Ehm je něco o čem nevím?" Zeptal se potetovanec a Liam mu naznačil, že to nestojí za řeč.

" Lou mohli by jsme si prosím promluvit?" Ozval se za mými zády chraplavý hlas, který mi rozbušil srdce. " Prosím" zašeptal naléhavě. Liam a potetovanec se na nás nechápavě podívali. Jen jsem zavrtěl hlavou na náznak toho, aby to neřešili.

Potom jsem se otočil na Harryho a kývl. Rozešel jsem se zpět do ložnice a Harry mě následoval.
Zavřeli jsme za sebou dveře a Harry se na mě otočil.

Názor? Budu ráda za každý komentář ❤️🙏

Užijte si čtení ❤️