💚4.kapitola💙

1.2K 80 8
                                    

Louis

Dveře se otevřeli a do místnosti vešel ten kudrnatý bůh z kavárny. Řekněte mi, že mě přišel zachránit. Prosím.

"Ahoj, Louisi" řekl kudrnáč, usmál se a přešel ke mě. Ne ať jde ode mě

" Ahoj Louisi? To je to jediný, co mi k tomuhle řekneš?" Zeptal jsem se ho naštvaně.

" Co bych ti měl jako jiného říct?" Zeptal se nechápavě kudrnáč.

" Já nevím třeba to proč jsi mě sakra unášel" řekl jsem vztekle a začal mlátit pěstmi do jeho vypracované hrudi. Jo vím, že to s ním nic nedělá, ale tak aspoň si vybiju vztek no ne?

" Protože tě miluju" řekl kudrnáč a chytil mi obě ruce. Začal jsem se zmítat " a teď se uklidni, Lou" řekl klidně.

" Uklidnit? Vždyť ty jsi mě unesl ty psychopate" zařval jsem na něho. Jeho dokonalé zelené oči už nezářily štěstím, ale smutkem.

" Myslíš si, že jsem psychopat?" Zeptal se smutně kudrnáč.

" Co jiného si mám myslet? V té kavárně jsem si myslel, že by jsi mohl být fajn kluk, ale ty jsi mě sakra unesl" vystěkl jsem na něho. Bylo mi jedno, že jsem ho nejspíš ranil. Jediné, co jsem chtěl bylo být zase zpátky ve svém malém bytečku..

" Lou, ale já tě miluju" řekl kudrnáč.

" Ale já chci domů" zařval jsem. " Jak mě můžeš milovat, když mě znáš sotva den?" Zeptal jsem se ho.

" To si myslíš jenom ty" řekl kudrnáč a já s dna něho s otázkou v očích podíval. " Sleduju tě už něco málo přes půl roku" odpověděl.

" Ty jsi mě sledoval, ale vždyť já tě nikdy neviděl. Viděl jsem tě poprvé až v kavárně. Jak jsi si mě všiml?" Zeptal jsem se ho.

" Jednou jsi mě srazil na ulici nebo já tebe no to je jedno. Prostě jsme na sebe narazili na ulici a já se do tebe na první pohled zamiloval" řekl a přešel ke mě.

" A to mě musíš hned unášet?" Zeptal jsem se ho

" A jak jinak jsem to měl udělat?" Podivil se kudrnáč. Mám otázku. To ten kudrnáč je mimozemšťan nebo jako spadnul z višně nebo co?

" Ehmmmm já nevím třeba jako normální lidi, co prostě když se jim někdo líbí tak ho někam pozvou? A né mě unášet" řekl jsem.

" Jenže já nejsem jako ostatní lidi" řekl kudrnáč a přešel ke mě ještě blíž. O co mu sakra jako jde? Udělal jsem krok od něho a on zase krok ke mě. Takhle to pokračovalo až do doby než jsem spadl na postel a kudrnáč mě následoval. Uvěznil mě pod svým tělem.

" No to jsem si už všiml" zabručel jsem naštvaně kudrnáčovi do obličeje.

" Ale zlato, přece by jsi se na mě nezlobil" řekne mi kudrnáč. Proč se mnou mluví jak s dítětem?

" Jaký zlato, ty idiote. Nikdy jsem pro tebe zlato nebyl, nejsem a nikdy nebudu." Zavrčel jsem na něho.

" Ty jsi pro vždycky byl zlato a vždycky budeš" zašeptal mi kudrnáč do ucha.

Nějakým záhadným způsobem jsem se z pod kudrnáče dostal a rychle utíkal je dveřím, které byly pootevřené, jenže když už jsem u nich skoro byl chytila mě kudrnáčova ruka a smýkla se mnou zpět do postele. Kurva.

" Ty jsi ode mě chtěl utéct? Zlý kluk" zašeptal kudrnáč. Co si o sobě vůbec jako myslí? Že mě unese a já mu padnu kolem krku s tím jak moc ho miluju a jak mi zachránil život? To se hošánek hodně spletl.

" Mám pro tebe nabídku" zašeptal kudrnáč a já ho pobídl k tomu, aby mi to řekl. " Máš 365 dní na to, aby jsi se do mě zamiloval. Pokud ne, tak budeš volný" řekl kudrnáč. Zdálo se mi to nebo u té druhé věty zněl spíše smutně?

" Proč myslíš, že na ní jako přistoupim?" Zeptal jsem se a kudrnáč se usmál. To je debil.

" Protože nemáš na výběr, Lou" zašeptal a konečně se ode mě trochu oddálil, ale pak si to rozmyslel a přitiskl svoje rty na ty moje. Co to sakra? Než jsem se vzpamatoval jeho rty byly pryč.

Omámen jsem ležel na posteli a kudrnáč přešel ke dveřím, kde se zastavil a podíval se na mě. " Jo a mimochodem jsem Harry" řekl a zavřel za sebou dveře, které následně zamkl.

" A mimochodem je mi to u prdele" zařval jsem za ním. Bože to je idiot, ale pěkně sexy idiot. A to jeho jméno? Nebo ty jeho oči. Ahhhhh. Hoď se do klidu Tomlinsone vždyť tě unesl. Sakra. Až teď jsem si uvědomil do jaké šlamastiky jsem se to dostal.

Užijte si čtení ❤️

365 days [Larry Stylinson] (CZ)  ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat