|9|

139 10 1
                                    

Pov Y/n
Když jsem se probudila, trefila mě do hlavy malá bolest hlavy a není se čemu divit. Pak jsem si všimla že ležím sama na Alexiině posteli. Jelikož jsem neměla chuť jít prozkoumat co vše se za tu noc stalo, tak jsem jen ležela a snažila si vzpomenout. Po chvíli přemýšlení jsem se musela nad jednou věcí ujistit, jestli to byl sen nebo ne. Koukla jsem se na mobil do hovorů a nebyl to sen. Opravdu jsem volala Yoongimu ve dvě hodiny ráno. Vtom někdo zaklepal na dveře "dále!" malinko víc jsem zařvala, aby mě dotyčný slyšel. Dveře se otevřely a z nich vykoukla Alexiina hlava. "Dobré ráno" řekla unaveně.
"Dobré ráno" odpověděla jsem.
"Taky kocovina?" zeptala se.
"Není to tak strašný"
"Kolik je?" opět se zeptala. Na čas jsem vůbec nemyslela. Odemkla jsem mobil a hodiny ukazovaly 9:50. "Je za deset minut deset hodin" "Neříkal náhodou tvůj brácha že tu v deset bude?" jakmile to ze sebe vyklopila jsem na ní překvapeně vykulila oči. "No to počkej, volala jsem mu ve dvě hodiny ráno. On se nějak naštval a říkal že- OU SHIT" okamžitě jsem vystřelila z postele a rychle si to zamířila k batohu, abych se mohla převlíct. Rychle jsem vzala to co jsem měla předečírem, bylo mi jedno že je Alexie v pokoji. Já musím být v deset před domem jinak mě brácha zabije. Když jsem byla oblečená rychle jsem si to s hygienickou taškou zamířila do koupelny. Cestou jsem omylem narazila do Taeho. "Dob-" než stihl něco říct, tak jsem mu zabouchla dveře před nosem. Rychle jsem se učesala a vyčistila zuby. Pak jsem vylítla z koupelny a vletěla do Alexiinýho pokoje. Alexie ležela na posteli a neřešila mě. Hygienickou taštičku jsem hodila do batohu a následně zkontrolovala jestli mám vše. Batoh jsem zapnula a běžela ke dveřím. Čapla jsem svoje boty a obula si je. Chytla jsem za kliku a byla připravená vyjít. "A to se se mnou ani nerozloučíš?" podle hlasu jsem okamžitě poznala že je to Jungkook. Otočila jsem se k němu a usmála se. "Jo... em... ahoj" "Máš ještě 5 minut" podotkl s úsměvem. "To je jedno" i když už jsem byla připravená odejít ještě narychlo přiběhla Alexie a objala mě. "Ahoj, zítra ve škole a já jdu zase spát" řekla a zase odešla. "A mě neobejmeš?!" řekla Jungkook ironicky naštvaně. Kráce jsem se zasmála a šla ho obejmout s tím, že moje objetí rád přijmul. "Si myslim" řekl egoisticky. Odtáhla jsem se od něj a naposledy se na něj usmála. "Zítra ve škole" řekl a pomalu odešel. Já vyšla ze dveří a brácha na mě už čekal. Nastoupila jsem k němu ale neřekla ani slovo. "Tak přece jenom sis to pamatovala" řekl a zasmál se. "J-jo" řekla jsem nervózně.
"Neboj nejsem na tebe naštvaný, tak si to zkusila no a co"
"Ale když jsem ti volala si byl naštvaný"
"Však víš jaký jsem, jsem naštvaný a po deseti minutách se ti jdu stejně omluvit. Pokud za hádka je moje chyba" podotkl a zvedl ukazováček na 'upozornění'. Nastartoval auto a jel směrem k našemu domu.

Když jsme dorazili tak jsme vystoupili z auta, které brácha hned zamknul, odemkl vchodové dveře a vešli jsme do domu. Vyzula jsem se a šla rovnou do pokoje, abych si vybalila věci. Když jsem si vybalila věci tak jsem se ještě převlíkla a padla na postel. Nechtělo se mi nic dělat a tak jsem vzala svůj notebook a zapla si náhodný film, který jsem tam měla stažený.

~~~

Po mém filmovém odpoledne jsem vstala a šla do kuchyně si pro jídlo, protože jsem neměla jídlo celý den. A nevim jak jsem to mohla vydržet. Když jsem byla v kuchyni mé kroky mířily k lednici, kde toho moc nebylo. "Hej Yoongi! Měli byjsme něco nakoupit nic tu není!" "A ty se divíš když všechno vždycky sežereš?!" ozvalo se ze zhora konkrétně z Yoongiho pokoje. Zamyslela jsem se nad tím a měl pravdu. "Tak zítra zajdu na nákup!" zařvala jsem aby mě slyšel. Odpovědi jsem se však nedočkala. Ještě chvíli jsem si lednici prohlížela a pak jsem jí zabouchla. Mezitím co jsem jí zabouchla, tak hned poté jsem se lekla Yoongiho který tam stál a tvářil se jak vrah. Strachem jsem nadskočila a malinko i zapištěla. "Což znamená že tam stejně budu muset já že?" překřížil si ruce na hrudi a z jeho vražedného výrazu se stal roztomilý úsměv. "Ne, zítra tam zajdu po škole" řekla jsem a taky jsem se usmála. "Tch, tak to chci vidět" zasmál se a já ho loktem praštila do břicha. "Jsou tam vlastně ještě nudle které jsem včera nedojedl, tak si je vem".

Potom co jsem se najedla, tak jsem se už rozhodla jít se pomalu připravit na spánek. Protože už se začalo pomalu ztmívat. Prázdnou kradičku kde byli nudle jsem vyhodila a šla do pokoje pro mé věci na spaní, vydala se do koupelny kde jsem se osprchovala včetně mých vlasů. Vlasy jsem si po sprše dala
do turbanu a oblékla se. Vyčistila jsem si zuby, sundala si turban, vlasy učesala do drdolu a šla do postele. Nastavila jsem si budíka i když to je někdy zbytečně, pořádně se přikryla a zavřela oči. Možná bych i usnula kdyby někdo neotevřel dveře ze kterých šlo světlo, které by mě osleplo. Podle rychlosti kroků jsem poznala že to je brácha. Kdo jiný by taky byl že? Já dělala že spím a že mě nic neprobudilo. Sedl si na kraj postele, já po chvíli ucítila dech na mé tváři a následně i cítila že mi dal malinkou pusu. Lehce mě pohladil mě do rameni "mám tě moc rád" zašeptal do ticha. Vstal a odešel z pokoje. Nad jeho slovy jsem se usmála "já tebe taky" zašeptala jsem a tentokrát už usla.

𝑻𝒐 𝒃𝒆 𝒄𝒐𝒏𝒕𝒊𝒏𝒖𝒆𝒅...
___________________________________
𝑂𝑚𝑙𝑜𝑢𝑣𝑎𝑚 𝑠𝑒 𝑧𝑎 𝑚𝑜𝑗𝑒 𝑐ℎ𝑦𝑏𝑦

𝐓𝐑𝐔𝐄 𝐋𝐎𝐕𝐄 |𝐉.𝐉𝐊|Kde žijí příběhy. Začni objevovat