"Jenomže ty vůbec nevíš, co to se mnou udělalo."
Pořád se mi upřeně koukal do očí, po chvíli se ušklíbl. "Věř že kdyby si byla moje, týden by sis nesedla." Nevím jak, ale ta věta mě vzrušovala. Stiskla jsem k sobě nohy a i když jsem se snažila nenápadně, všiml si toho. Na tváři se mu objevil další úšklebek. Čekala jsem co se stane dál, naštěstí se ode mě odtáhl, takže naše těla už na sobě nebyla tolik natisklá a mě se trochu ulevilo. "Máš dneska čas?" zeptal se mě. Přikývla jsem na souhlas. "Sejdeme se ve čtyři před obchoďákem, kde jste včera byli s bráchou." Zarazila jsem se když zmínil poslední čtyři slova. "Ty nás sleduješ?!" zeptala jsem se překvapeně a trošku zvýšila hlas. "Ne, občas chodím do toho obchoďáku když si potřebuju pročistit hlavu." Koukl se za roh, jestli tam náhodou nikdo nejde. "Můžeme" zašeptal mi blízko ucha. Chystala jsem se odejít a ani jsem pomalu neudělala krok, a ucítila jak mě plácl přes zadek. Prudce jsem se na něj otočila, prohlídla si ho od hlavy až k patě a dala náznak, že ho kolenem uhodím do rozkroku. Ten si rychle přikryl a přitom řekl: "Ne, tohle potřebuju ještě do budoucna." "Na co?" zeptala jsem se ho ironicky. Opět se ušklíbl. "Jestli se mnou tak," zastavila jsem se uprostřed věty. "Můžeš být rád že to vůbec někdy nastane" usmála jsem se na něj provokativně. Jen se uchechtl a vyrazili jsme do třídy, kde jsme hned upoutali pozornost všech spolužáků. Musela jsem si vychutnal i Sophiiny žárlivý výraz. Tae, Jimin a Alexie byli seskupení u sebe. Šli jsme k nim, Alexie si založila ruce v bok a prohlížela si nás. "Jsem si myslela že s ní chceš dělat něco víc, ale to byla moc krátká doba na to. Takže," položila si ruce na stůl. "Co jste dělali?" S Jungkookem jsme se na sebe koukli. "Nic důležitýho." odpověděla jsem. "To si nemyslím" podotkl Jimin po nějaké době. "Jděte do prdele! Prostě jsme jen něco řešili." Zrovna zazvonilo poprvé na hodinu. Kluci se odebrali na svá místa a čekali na učitele/ku. Máme teď biologii na kterou prý máme supla. Do třídy přišel učitel, kterého nemáme na žádný předmět. "Dobrý den, od paní učitelky tu mám prezentaci, takže si otevřete sešity."
~~~
Blížil se konec poslední hodiny. Vše mám už hotové a tak jsem jen seděla a koukala do blba. 'Takže kdybych byla nejspíš jeho přítelkyně, naplácal by mi přes zadek? Do ruda? Nebo něco jinýho? Co mě to vůbec napadá?' Byla jsem zamyšlená na tolik že jsem ani nepostřehla že na mě Alexie mluví. Její ruka mi najednou mávla před obličejem, jelikož jsem to nečekala tak jsem se lekla a cukla sebou. Na to se zasmála. "Nad čím tak přemýšlíš?" "Nad ničím," "Proto si koukala dvě minuty do jednoho místa bez mrknutí." Židlí se přišoupla ke mně blíž. "To jak tě odtáhl někam do prdele?" po dokončení se ušklíbla. "Co jste tam dělali?" "To že mě natiskl na zeď a to, že se na mě tiskl i svým tělem tak moc, že snad slyšel i mé zběsilé srdce bít, tak jinak nic."
Alexiin výraz teď vypadal, jako by její duše opustila tělo. Prázdný výraz bez emocí. Rázem se začala zlomyslně usmívat. "Tak ať už chceš nebo ne, vy se musíte dát dohromady."~~~
Jsou tři hodiny odpoledne, ve čtyri hodiny máme sraz. A můj brácha ještě o ničem neví. Ležela jsem na své posteli, na břiše. Zvedla jsem se a zamířila si to do bráchy pokoje. Měl zavřeno, tak jsem zaklepala a čekla, až mi odpoví. Když jsem uslyšela "Dále" pomalu jsem otevřela dveře, než se mi naskytl pohled na Yoongiho, sedícího u počítače. "Copak špunte," "Ve čtyri mám s někým sraz před obchoďákem, mohl bysi mě tam odvést?" vyklopila jsem ze sebe. "S kým?" zeptal se mě hned. "S Jungkookem." Svůj zrak najednou z monitoru přesunul na mě. "Slušné slovíčko by to chtělo," mlčela jsem, ale po chvíli jsem nakonec řekla: "Prosím" chytla jsem spodní lem mé mikiny a začala jsem si s ním různě hrát. Prohlídl si mě od hlavy až k patě a pak řekl: "To se ani nepřipravuješ?"
Usmála jsem se na něj. "Děkuju, mám tě ráda bráško." S tímhle jsem odběhla z jeho pokoje a nechala mu otevřené dveře. Zaběhla jsem ke své skříni kterou jsem otevřela a začala vybírat outfit. Vzala jsem si krátký tílkový croptop, obyčejnou tmavě šedou sukni, bílou mikinu a černou menší kabelku, jen přes rameno. Dala jsem si pak jen řasenku, jelikož nikdy jsem nepoužívala moc make-up, ta jedna řasenka mi bohatě stačila.
ČTEŠ
𝐓𝐑𝐔𝐄 𝐋𝐎𝐕𝐄 |𝐉.𝐉𝐊|
FanfictionProsila jsem ho, aby mě nechal, ale on stále držel ten nůž pod mým krkem. 𝚂𝚝𝚊𝚛𝚝: 21.11 2020 𝙴𝚗𝚍: ? 13.4 2022 • # 1 - truelove 30.11 2021 • # 11 - boyxgirl 25.9 2022 • # 1 - jungkook