Pořád jsem seděla na Jungookově klíně a dojídala oběd. "Chutnalo?" zašeptal mi do ucha. "Ano, ale lepší by bylo, kdyby jsi tu nebyl a já mohla sedět na té židli." odpověděla jsem. On se jen uchechtl a ucítila jsem jeho ruku na stehni. "Nebuď tak drzá, buď ráda že jsem ti vůbec dovolil si sednout na moje stehno." Na to jsem se jen 'nadšeně' usmála. Ruku z mého stehna jsem mu odstrčila a vstala, jelikož už jsem měla snězený oběd. Vzala jsem si mou taška přes jedno rameno, vzala tác do rukou a šla ho 'odevzdat'. Poté jsem šla k našemu stolu čekat na Yoongiho než dojí. O stůl jsem se tentokrát opřela rukama. "Pořád máš místo na mém stehně" řekl po chvíli Jungkook a ušklíbl se. "Ne děkuji." Zanedlouho Yoongi dojedl a šel také 'odložit' tác. "Tak ahoj" řekla jsem 'partě', která seděla u stolu. Zamířila jsem si to k němu abychom se spojili a šli společně. Hned jakmile jsem vyšli z jídelny, jsme si to sprintem v tom dešti doběhli k autu, které Yoongi hned odemkl a my do něho rychle vlezli. Samozřejmě si Yoongi nemohl odpustit vražedný výraz mířící přímo na mě. "Co?" zeptala jsem se ho a ruce jsem si zkřížila na prsou. "Co to kurva mělo znamenat v tý jídelně!?" "Promiň, nemůžu za to." On se jen ušklíbl a trochu se přiblížil. "Máte spolu něco?" zeptal se po chvíli. "Ne, jsme jen kamarádi" "Jsi si tím jistá?" svráštil obočí. "Ano, můžeme jet na ten nákup?" Odtáhl se, nastartoval a rozjel se k nákupnímu centru.
~~~
S Yoongim jsme procházeli regálama a hledali další potřebné věci. "Myslím že máme vše, jestli chceš kup si něco pro sebe, dávám ti limit 9 000 wonu." řekl Yoongi. "Děkuju." Oddělila jsem se od něho a zamířila k ledničce s japonskýma limonádama. Vzala jsem si jednu borůvkouvou, melounovou a jednu s příchutí liči. Jedna stála 2 500 wonu, takže mi to pěkně vycházelo. Když jsem si je nějakým způsobem poskládala do obou rukou tak, aby mi nespadli, šla jsem opět k Yoongimu který byl pořád na tom strjným místě. Hodila jsem mu to do poloplného košíku a šli jsme k pokladně, kde jsme museli vyčkat nějakou dobu. Netrvalo to ale až tak dlouho. "Poprosím 37 000 wonu" řekla prodavačka. Yoongi zaplatil, nákup jsme dali do dvou tašek a vyrazili ven k východu nákupního centra. Tašky jsme dali jen na zadní sedačky, pak si následně sedli dopředu a jeli domu.
~~~
Ležela jsem na svojí posteli a koukala různě na sociální sítě. Do té doby než mě nezaujal jeden post. JUNGKOOKŮV post. Na fotce byl vyobrazen on jak je nejspíš ve fitku v šatnách. Fotil se před zrcadlem, v tílku a sportovních šortkách. Na jeho holých paží jsem mohla vidět jeho bicáky a tím jak byl spocený, měl i trochu mokré tílko přes které byli prochu vidět i břiškay. Na tu fotku jsem koukala dobrých pět minut, než mi nějakým způsobem mobil spadl z ruky tak, že displejem ležel na peřině. Čekala jsem že se nic nestalo, ale to bych nebylá já kdyby jsem mu tu fotku OMYLEM NELIKLA. Hned jsem like odstranila, i když jsem věděla že mi to je k ničemu. Ale problém je že já mu nikdy takovéhle fotky nelikovala. A to jich tam měl celkem dost. Samozřejmě co jsem nemohla pŕehlídnout byl jeden komentář pod tím: lee..sophiee: bomba😍😍😍 Protočila jsem nad tím oči a dál to neřešila. Napadlo mě si udělat ještě pár fotek na instagram, protože jsem tam nic dlouho nevydala. Když jsem je nafotila, dala jsem je instagram. Vybrala jsem si jen tři asi z těch třiceti.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
