𝐓𝐑𝐔𝐄 𝐋𝐎𝐕𝐄 |𝐉.𝐉𝐊|

|10|

"Y/n vstávej" probudil mě Yoongiho hlas přímo u mé hlavy. "Co je?" "Je pondělí, nešlo tě vzbudit a je škola. Tak vstávej" strhl ze mě peřinu, kterou jsem byla přikrytá. "Hm" zahučela jsem nesouhlasně. "Jedna minuta běží". V ten moment mi bylo jedno, že mám jen minutu na to být dole. Protože takhle to je každé ráno. Jenom jsem ležela a nic nedělala. Když jsem najednou po chvilce slyšela kroky které mířili směrem k mému pokoji. "Takže ty dneska ne jo?" řekl a odfrkl si, chytil mě za kotníky a začal tahat ven z postele. "Neee" řekla jsem nesouhlasně. On to ignoroval a pořád mě táhl za kotníky. "Fajn fajn dost, už vstávám" "Si myslím". Postavila jsem se a vyšla z mého pokoje směrem ke kuchyni. Kde jsem si vzala jen jogurt z lednice, protože jak už jsem řekla, nic tu není. Jogurt jsem snědla a šla do koupelny vykonat ranní potřebu. Poté jsem šla do pokoje se převlíknout do školní uniformy. Včera jsem si nenachystala věci do školy, tak jsem si je ještě v rychlosti nachystala a šla k východovým/vchodovým dveřím čekat na Yoongiho. Který se tam objevil krátce poté co jsem tam přišla já. Vyšli jsme, nastoupili do auta a vyrazili.

~~~

Dorazili jsme ke škole. Oba jsme vystoupili z auta, mezitím co Yoongi už byl s Hoseokem tak mě přišla zpráva od Alexie, že příjde později a ať na ní nečekám. Jenom jsem nad tím pokrčila rameny a vyrazila do budovy. Já došla k mojí skřínce a připravovala si věci na první hodinu, a to byl zeměpis. Na zeměpis zase máme učitele kterému fakt není jedno že se v hodině bavíme. Jednou promluvíme a už je problém. Všichni ho na jednu stranu nenávidí ale jde z něj i strach. Mezitím co jsem se připravovala tak mi někdo najednou rukama zakryl oči. Hned jsem reagovala ale tím že jsem začala hmatat na dotyčného ruce. Pak jsem dostala nápad, ruce jsem dala za mou hlavu co nejdál abych našla jeho hlavu, udělala jsem to abych nemusela hádat a zabralo to. "Hej to není fér já nejsem žádný gymnasta!" podle hlasu jsem poznala že je to Jungkook. Dal ruce pryč z mých očí. "Hehe" zasmálá jsem se jak malé dítě. "On tě ten smích přejde" opřel se jednou rukou těsně vedlé mé otevřené skříňky, kterou jsem po chvíli zavřela. Otočila jsem se směrem k naší třídě a vyrazila. Jungkook vyrazil hned za mnou. "Jak sis užila víkend?" "Užila" odpověděla jsem. "Já taky". Společně jsme dorazili do poloprázdné třídy. Přišla jsem ke svojí lavici, hodila svou školní tašku k lavici, věci ze zeměpisu jsem hodila na lavici a sedla si na židli.

Zamyslela jsem se nad tím co Alexie řekla v pátek 'všimla jsi si že od tvého rozvodu a Maxem se Jungkook chová divně?'. Divně? Chová se jinak než předtím, dolejzá a celkově se chová jakoby jsme byli kamarádi už dlouho. Z přemýšlení mě vyrušila tuka mavájící před mým obličejem. Koukla jsem se na dotyčného, což byl Jimin usmívající se na mě. "Nad čím tak přemýšlíš?" zeptal se mě. "Nad ničím zajímavým" odpověděla jsem. "No jen povídej" "Tak fajn. Nechová se Jungkook poslední dobou zvláštně?". Jimin se krátce koukl na Jungkooka a pak hned na mě. "Chová, ale nemůžu ti nic říct" "Proč?" zeptala jsem se ho zvědavě. "Slíbil jsem mu že ti nic o jeho citech k tobě neřeknu, ale řeknu ti jen jedno." Naklonil se k mému uchu aby mi to pošeptal. "Neustále o tobě mluví jak máš hezký úsměv, krásné oči a další věci" jakmile to dořekl usmál se na mě a šel ke svě lavici. Cítila jsem jak mi hoří tváře a že rudnu. Podepřela jsem si ruce pod mou hlavu, abych si aspoň trochu zakryla mé rudé tváře. 'Co to se mnou je?' zeptala jsem se sama sebe i když mi to je k ničemu. Z přemýšlení mě vyrušilo zvonění a první hodinu. Alexie stále nepřišla do školy. Učitel zeměpisu přišel do třídy a věci si odložil na stůl. Chvíli se po třídě rozhlížel, "dobré ráno třído" "dobré ráno" řekli jsme všichni najednou. "Tak kdo nám dneska chybí? No jasně, vaši sourozenci. Kim Alexie a Kim T-" najednou se rozrazily dveře do naší třídy, ve dveřích byla Alexie a Tae. "Omlouváme se za zpoždění pane učiteli" omluvila udejchaně Alexie. "A klepat bude kdo? No nic, jaká je vaše výmluva na pozdní příchod mládéži" "Nešlo ho vzbudit" řekla Alexie a ukázala na Taehyunga. Někteří z nás se zasmáli. Taehyung se na ní koukl naštvaným a zároveň překvapeným pohledem.
"Co prosím?! To my oba jsme zaspali, protože jsme neslyšeli tvůj hlasitý budík"
"O tvým budíku radši ani nemluvím"
"Přestaňte se hádat a běžte si sednout!" okřikl je učitel. Byl naštvaný. Mezitím co Alexie si šla sednout vedle mě, tak učitel začal pokračovat v látce. Alexie si sedla vedle mě a koukala na mě, jakoby si něco ujišťovala. Zvedla jsem hlavu, abych na ní líp viděla. "Co je?" "Ty si snad sem sprintovala nebo co?" koukla jsem se na ní udiveně, "ne, proč?" na to se tiše uchechtla. "Máš rudé tváře tak se tě ptám" naklonila se ke mě, "řekl ti snad něco Jungkook nebo co?" zeptala se s úšklebkem. Dala jsem náznak hlavou že ne. "Ať už to je cokoliv chci to slyšet"
"Fajn ale nikomu to neříkej, Jimin mi řekl že Jungkook o mě furt mluví, třeba jak mám hezké oči a další věci".
Alexie se na mě koukla šťastným a zároveň i překvapeným pohledem. "No ne ne. Děláš si ze mě srandu že jo?" "Kim Alexie a Min Y/n první varování, stejně tak Jeon Jungkook, Park Jimin a Kim Taehyung" řekl učitel v klidu. S Alexie jsme se koukli na kluky, když se naše pohledy setkali, snažili jsme se nepopadnout záchvat smíchu. Rychle jsem se koukla dopředu a viděla že učitel, byl už otočený zpět k tabuli. Otočila jsem se zpět ke klukům, Tae na mě začal dělat znakovou řeč něco ve smyslu že 'nemáš propisku na půjčení?', kývla jsem mu na to že ano. Propisku jsem vytáhla z penálu a hned mu jí hodila, ale Tae v tu chvíli nedával pozor a přistála mu na obličeji, přesněji na nose. Taehyung ucukl hlavou jak se lekl a potom se na mě koukl naštvaným pohledem. Jimin, Jungkook, Alexie a já jsme se opět snažili nevybuchnout smíchy. Jiminovy se to nepovedlo a jeho krátký smích se rozlehl po třídě. "Druhé varování pro vás pět!" křikl učitel přes třídu. "Umíš vůbec mířit?" zeptala se Alexie "Viděla si snad někdy že jsem při těláku zamířila správně?" "Vlastně ne" odpověděla a odvrátila pohled. Když už jsem nějak zklidnila můj smích, tak jsem se rozhodla si aspoň zapsat důležité informace do sešitu. Vzala jsem svůj sešit na zeměpis, otevřela ho a začala psát. 

Po chvíli psaní mi přistál zmuchlaný papír na lavici. Popadl mi přímo doprostřed sešitu. Papír jsem otevřela a bylo tam něco napsaného, 'Mohla si mi aspoň dát vědět že mi tu propisku hážeš :(  Trochu mě z toho bolí nos...  Tae' hned jak jsem si do dočetla tak jsem mu odpověděla: 'tvůj problém :)'. Papír jsem znova zmuchlala a otočila se směrem na Taehyunga. Jakmile se na mě podíval, tak jsem mu papír hodila zpět. "Co to tu letělo?!" zareagoval hned učitel. Rychle jsem se otočila zpět k mému sešitu a dělala, že jsem nic neudělala. "Třetí varování a vás pět je po škole!" křikl naštvaně učitel. "Ale pane učiteli, já nic neu-" ozvala se Alexie ale učitel ji přerušil "Ticho!". Když se učitel otočil, tak Alexie na něj nenávistně začala ukazovat prostředníček. "Ja vás tak nenávidím!" řekla tiše aby nebyla slyšet. Pak otočila hlavu ke mě a doslova mě propalovala pohledem. "Díky kvůli vám dvoum jsme po škole" zkřížila si ruce na hrudi. "To on mi hodil ten papírek" "Ale ty si mu ho hodila nazpátek".

Hned jak skončila první hodila a byla přestávka, tak jsme se odebraly ke klukům. "Díky Y/n a Tae" ozval se Jimin 'nadšeně'. "Hej, můžem za to teoreticky všichni" řekl Taehyung a ukázal na nás všechny. "To je taky pravda" řekla Alexie už klidnějším hlasem, "a pak že za to může jen Taehyung a já" odpověděla jsem na Alexiinu větu. Krátce se zasmála přičemž zklopila hlavu "tak promiň" omluvila se a koukla se mi do očí. "V pohodě" řekla jsem a obejmula jsem jí jednou rukou kolem ramen. "Byl úkol?" zeptal se Jungkook. "Ne" odpověděl mu Jimin "Dobře díky" poděkoval a koukl se na mě. I když jsem nekoukala přímo na něj, moje zorné pole to ale vidělo. Když jsem se na něj koukla, neodvrátil pohled. Pořád koukal, po chvíli se usmál a pak až odvrátil pohled.

𝑻𝒐 𝒃𝒆 𝒄𝒐𝒏𝒕𝒊𝒏𝒖𝒆𝒅...
___________________________________
𝑂𝑚𝑙𝑜𝑢𝑣𝑎𝑚 𝑠𝑒 𝑧𝑎 𝑚𝑜𝑗𝑒 𝑐ℎ𝑦𝑏𝑦

A omlouvám se že dlooouho nevyšla kapitola, ne že bych nevěděla co napsat dál (to jsem věděla), ale nějak jsem neměla náladu na to psaní. Kdyžtak se předem omlouvám že nebudu vydávat kapitoly tak často....