𝒮𝑒𝒹𝓂/𝐹𝐹 𝒩𝒾𝓀 𝒯𝑒𝓃𝒹𝑜

27.Strach

Pohled Dominika
Probudím se uprostřed noci z příšerní noční můry.Otevřu si na chvilku okno protože mi je vedro.Po chvilce okno zavřu a zpátky si lehnu.Nedaří se mi usnout.Bojím se,oblél mě obrovský nával strachu.Kéžby tak byla vedle mě,pomyslím si.
Zajela by mi rukou do vlasů a hrála by si snimi a já bych zase pokojně usnul.
Moc mi chybí.Tak moc ji miluju.
Co kdybych jí teď zavolal?Zvedne mi to?Nebo se na mě vysere?Odpustí mi moje chováni?Spousty otázek a myšlenek,které mi nedají spát.Zvednu se tedy z postele a obléknu si tepláky a mikinu a potichu vejdu na balkon abych nevzbudil Jakuba s Tomášem.(proste v tomto príbehu spolu bývajú)Zapálím si cígo a koukám na osvětlené Pardubice.Při tomhle pohledu s cígem v ruce cítím jemné pálení očí a slzy které tak moc chtějí ven..Nějak to v sobě udržím a po dokouření cíga se zpátky do svého pokoje.Pořád nemužu usnout a tak se opět zvednu z postele do kuchyně kde si napustím sklenici vody.
Jakub se objeví mezi dveřma svého pokoje.
"Co tu proboha děláš ve tři ráno?"protře si oči.
"Promiň nechtěl jsem tě vzbudit."řeknu skoro neslyšně.
"Děje se něco?"ptá se opatrně.
"Nemužu usnout."
"Jakto?Nad čím přemýšlíš?"
Tak moc mě zná,že ví že nemužu usnout kvůli myšlenkám.
"Přemýšlíš nad Terkou?"zeptá se.
Kývnu hlavou na souhlas.Do očí se mi opět natlačí slzy,které by chtěly ven.
"Chceš si o tom promluvit?"
"Běž spát,je pozdě,zvládnu to."jedna neposedná slza mi steče po tváři kterou utřu snad rychlostí blesku aby to Jakub neviděl.
"Jseš si jistý Dominiku?Mě to nevadí že je pozdě,víš že jsem stebou ve všem."
Musím se nad těmito slovy jemně pousmát.
"Pojď do pokoje,promluvíme si o tom,věř mi že když to ze sebe vysypeš bude se ti líp spát,nebude tě nic tížit."
"Děkuju."
— — —
"To je všechno."řeknu Jakubovi všechno co mě tížilo,tak jak to řekl on.
Steče mi po tváři dalších pár slz,ale bylo mi to trapný před Jakubem,nebrečel jsem před ním už dlouho.
"Nebreč Dominiku.Všechno to bude dobrý.Ráno jí zavoláš,řekneš jí všechno co si řekl mně.Vyřeší se to ano?A i kdyby ne,budu tady pořád stebou.Myslel jsem,že už mě nemáš rád jako předtím,kvuli tomu co se stalo dávno,jak jsem ti nepomohl na tom koncertu,od tý doby jsme spolu toho moc nenamluvily.Promiň."
"Neřeš to.Je to v pohodě.Děkuju ti za všechno."
Kamarádsky se obejmeme a Jakub opustí muj pokoj.
Stejně neusnu.Už je pul pátý ráno,a já pořád nespím.
— — —
Probudím se kolem dvanácté.Je mi špatně.Ale nespal jsem celou noc,nejedl sem už druhý den a pořád kouřím,tak se ani nedivím.Mám velké tmavé kruhy pod očima.Vyhrabu se ze svého pokoje do kuchyně kde si udělám kafe.
Z koupelny se vynoří Jakub a sedne si vedle mě na gauč.
"Tak co jak je?"zeptá se.
"Je mi strasně.Vypadám jako mrtvola a je mi zle."
"Dej se dokupy a pak jí zavolej.Mám tě rád,musim jít."
Kývnu a Jakub opustí dům.
Jdu do koupelny kde si dám sprchu,vyčistím si zuby a korektorem který u mě nechala Terka šuplíku nějak zakryju kruhy pod očima.
Obléknu se a udělám si aspoň musli s mlékem abych aspoň něco snědl.
Připraven jí zavolat.
"Volaný účastník právě hovoří"ozve se.
Fajn,zkusím to znovu.
— — —
Pořád nic.Típá mi to.Volal jsem jí už snad dvacetkrát.Dnešní den utekl extrémně rychle.Už je zas deset večer.Ležím v posteli s vínem v ruce a jointem.
Pohled Terky
Celý den mi volá Dominik.Típám ho.Nemám na něj náladu.Celý den jsem strávila v posteli u seriálu.Právě si jdu udělat popcorn k dalšímu dílu seriálu.
Pípne mi zpráva.
Zlatíčko💜:Lasko prosim vrat se mikuu ze chxbis mi
Super,je opilý.Teď nevím jestli mu mám odepsat.
Miláček🤍:Mazej spát,jsi opilý.
Zlatíčko💜:Ale ja te miluju lakso prosim odpusrv mi vsechno chybis mi dnekss jsem kuvii tobe brefel
Miláček🤍:Nic ti nerozumím.Dobrou noc.
Zlatíčko💜:Dobrou,mikuju te🥺
U seriálu asi za hodinku usnu.