všichni jsme jako hvězdy na nebi
velcí, krásní, výjimeční
může někdo rozdmýchat to mé srdce smuteční?
všichni jsme jako hvězdy na obloze
akorát rozprášeni po zemi
musí se všichni chovat takhle stroze?
ach to hořké mámení
všichni jsme jako hvězdy nad námi
blízko, ale přitom tak daleko
avšak pro tebe bych klidně prošla i všemi galaxiemi
otázkou je, zda ty bys prošla rovnako?
vezmi mě na měsíc a klidně ještě dál
ale nenech mě jít samotnou
nenech mě stát opodál
nenech mě, jak pluto cítit se zbytečnou
jinak zpět se vrátí můj žal
ČTEŠ
blue butterfly
Poetryvýlevy srdíčka, strasti a radosti života jedné podivné dívčiny, která se snaží přijít na to, kdo vlastně je a kam patří. ©PeñaMoth | 2019 ©cover by @buterflx1
