TMR - A6

01

"Co to sakra?!"
"Kde to jsem?!"
"Pomoc!!!"
Řvala jsem ale zbytečně. Klec. Proč jsem sakra v kleci, Kam mě to veze a proč si do háje nic nepamatuji?! Bože. Co jsem asi udělala že jsem skončila tady? Víc se ale bojím co mě nahoře čeká.. Zvedla jsem se a koukla okolo sebe. Hm.. klec byla docela velká okolo 10-ti metrů čtverečních. Všude byly krabice. Malé, velké ale na všech byl stejný nápis *ZLOSIN *. Jako vážně? Kdo napíše ve slově ZLOSIN měkké i...

Klec se prudce zastavila a já spadla. Když jsem se chtěla zvednout otevřel se vršek klece a někdo do ní skočil. Zase jsem ztratila rovnováhu ale nespadla. Chytla jsem se nějaké krabice "Tak co Newte kde máš bažu?" slyšela jsem strašně nepříjemný hlas. Blonďak s čokoládovima očima se na mě koukal straně překvapeně "Copak to je tak hezkej že si stratil slova?" zase ten nepříjemný hlas. Hodně lidí. se tomu zasmálo než blonďak promluvil, krásným ale zděšenym hladem "Je to holka.." hned jak řekl tak všichni začaly mlčet. Já jsem byla pořád opřena o tu krabici "Ja jsem Newt... určitě máš plno otázek. Pojď nahoru a já ti všechno vysvětlím." promluvil na mě blonďak a podal mi ruku "Když půjdu nahoru řekneš mi všechno co víš. Hlavně jak jsem se sem dostala jasný?! A žádný tajnosti nebo lži." řeknu a podám mu ruku zpátky.

Hned jak jsem vylezla tak si všichni začaly něco šeptat... Pak se ale začali okřikovat "Frase ta je moje!", "Ja ji viděl první" nebo "Nechte si jenom zdát ta bude moje". Ach jo! Jako mále děti hádajíci se o oblíbenou hračku. "Tak a dost!! Do práce frasci divadlo skončilo! Jo a jestli se jí někdo jenom dotkne tak vám zařídím rande s Rmuty!" zařval blonďak který stál na právo odemě. Dokonce i já jsem se trochu lekla. Jak řekl tak i udělali "Bažo.... vzpomínáš si na svoje jméno?" zeptal se mě teď už klidnější hlasem "Bohužel si nepamatuju vůbec nic..." asi poznal že je mi trochu smutno "Tak pojď ukážu ti to tu a neboj na jméno si brzo vzpomeneš " řekne, usměje se a kráčí si někam do neznámá. On kulhá?

Po nějaké chvíli ukazovani a vysvětlování se na mě koukl "Máme jenom tři pravidla.. Zapoj se nemáme rádi flakače.. Neubližuj jinému placerovi a to nejdůležitější NIKDY nechoď za zdí..." řekne a na slovo Nikdy dá větší důraz "Nějaké otázky?" zeptal se mě "Proč mi říkáte Bažo?" zeptala jsem se a on se na mě zmateně koukl "Jako vážně?" byl strašně překvapený "No co... řekla jsem to špatně?" on se jenom usmál "Ne ale většina Bažantu se ptá na otázky typu : Proč jsem tady?, Kdo nás sem zavřel?, Co je tam venku? Nebo. Proč si nic nepamatuju ale ty ses zeptala proč ti říkáme Bažant. Tak že takhle říkáme všem novým placerum a teď jsi nová ty už chápeš? " Ne. Nechápu. Raději budu dělat že chápu" J-jo teď už ano.. " řeknu a Newt zakrouti hlavou" Víš co musíš mít hlad. Večeře už je zřejmě hotová. Pojď " řekne, chytne me za ruku a tahne k jídelně.

Když jsem vstoupila do jídelny všichni ztichly... No jo já zapomněla že jsem tady jediná holka. Jediná holka mezi 60 kluky... Sakra!! Já jsem tady sama! To není fér!! Myslím že začínám panikarit...
" Hej! Vnímáš?" ozval se Newt. Až po chvíli jsem si uvědomila že na mě celou dobu mluvil a mával rukou před očima "C-co?... Jo jasně vnímám... ehm... Ještě jednou co jsi říkal?" Newt se jenom zamračil "Řekl jsem že si máš jít sednout tamhle vedle toho bruneta." řekne a koukne směrem ke stolu. Já ho znám! To je Thomas! Od kud ho já sakra znám?! "Thomas?" vyšla že mě otázka. Newt se na mě zase zamračil "Nepamatuji že bych ti říkal jeho jméno" řekne. Shit! Proč jsem to říkala!? Teď se mě určitě bude ptát na milion otázek.. "Běž si tam sendout za chvíli přijdu." řekne, usměje se a odejde. Od kud sakra znám toho kluka? Neváhala jsem ani vteřinu a šla si sednout "Ahoj...ja jsem Thomas" řekne milim hlasem. Jako kdybych to nevěděla. Chovej se normálně. Hlavně klid. Pozdrav a mlč.. "Jo já vím. Znám tě." Zatvářil se udiveně. Já jsem ale debil! Proč jsem vůbec něco říkala měla jsem držet hubu! "T-Ty mě znáš?" zeptal se. Tak jo teď no nějak zamluv. Neměla jsem čas něco říct protože si k nám přisedl vysmátý Asiat a Newt "No... nechápu proč z toho dělá takovou vědu. Je hezká to ano... ale ne nejhezčí. Nejhezčí jsem tady já." řekne asiat. Wow to jeho ego.. "Jsem Minho zdejší krasavec." řekne asiat a podá mi ruku "Ja ještě nevím kdo jsem. Jo a pokud ty jsi zdejší krasavec tak upřímně... radši vlezu do Labyrintu za Rmuty" řeknu a jeden kluk se začne mega smát. Mohlo mu být tak 13. Malý kluk s kudrnatými a Zrzavými vlasy, který si po chvíli přisedl k nám "Ja jsem Chuck" řekne klučina a usměje se.

Hned jak jsem dojedla tak mě Newt zvedl do nějaký chatky "Ehm... tady spím já.. No..teď už ty.. domluvil jsem se s Albym že budeš spát tady.." řekne a podrbe se na hlavě "A co ty?" vypadalo to že ho ta otázka zaskočila "Ja?... Budu venku tamhle v síti" řekne a ukáže směrem k nějaké divné sítí "Oh.... A nebude ti zima?" zeptala jsem se a on je usmál "Jestli chceš abych spal tady tak rovnou řekni" řekne ale pořád se při tom usmívá. Začala jsem se trochu červenát. Do háje! "Co?! Nepotřebuji aby tady semnou někdo byl... nejsem malá." řeknu sebejiste "Guty... Tak dobrou" řekne a odejde, ještě za sebou zavře dveře. Popravdě tady nechci být sama.. Ach jo! Otevřu dveře a chytám se vyběhnout ale predemnou stoji blonďak "Ja to věděl.." řekne s úsměvem na tváři..
Šel dál a ustlal si nazemi "Jo já zapomněl... tady ta krabice má byt tvoje. Budeš tam mít nějaké oblečení a hygienické potřeby." řekne a ukáže na docela velkou krabici "Ehm... je větší než obvykle... No.. asi protože jsi holka" řekne a zase se usměje. Může se aspoň jednou neusmat!

Po chvíli jsem si lehla do postele a usnula.

Sen :

Utíkala jsem chodbou. Tmavou, Dlouhou chodbou. Všude okolo mě byly stráže. Snažily se mě dohnat ale byly moc pomalí. Po chvíli mě něčí ruka zatáhla za roh. Thomas?!

Vzbudila jsem se vyděšeně. Měla jsem pocit že jsem uběhla maraton. Newt ke mě rychle přiběhl "Klid. Klid. Klid" řekl a objal mě. Pomaličku mě hladil po vlasech a uklidňoval "To bude v pohodě" říkal a pořád mě objímál. Po chvíli jsem začala dýchat normálně a byla jsem v pořádku "Byl to jenom sen" řekne a přestane mě objímát "Jenom zlý sen" řekne a utře mi oči od slz "Chceš o tom mluvit?" zeptal se milim hlasem. Já jsem jenom zavrtila hlavou "Teď ne.. můžu dostat vodu?" neváhal a podal mi vodu. Bylo okolo 3:30 viděla jsem jeho hodinky. Napila jsem se a zase usnula.