TMR - A6

06

Nespala jsem celou noc. Doslova. Minho šel s Thomasem do Labyritnu. Já jsem pořád čekala až se vzbudí. Přišel Clint a já si šla odskočit. Vrátila jsem se a ta holka nikde. Kde sakra může bejt?! Pak jsem slyšela křik. Vyběhla jsem rychle ven a viděla kluky. Ta holka byla na věži a házela po nich věci. Proběhla jsem rychle "Co se děje?!" zeptám se jich "Já nevím! Prostě se probudila a začala šilet!" zařval na mě Gally "Ty jsi holka běž ji uklidnit!" zařval ještě jednou "Krasko. Šla by jsi prosím?" zeptal se mě Newt. Mnohem milejším způsobem než Gally "Hele ještě jednou na mě hodíš nějaký kámen a přis- AU!!! " zařval Gally na tu holku "Klid!!! Hele holka to jsem já Lucifer..." ona se zastavila. Všichni se na mě koukli "Řekla jsi část mého jména." řeknu a ona vystrči hlavu aby se na mě koukla "Můžu jít nahoru?" zeptám se a ona kyvne. Udělala jsem krok k žebříku když v tom mě zastaví ruka "Dávej pozor" řekne Newt "Neboj blonďaku budu v pohodě" řeknu a lezu dal.

Vylezla jsem nahoru a ta holka na mě mířila mačetou. Kde ji sakra vzala?! "Hej... Hej... Klid to jsem já Daniela Lucifer." řeknu a ona odloží mačetu "Kde to jsem? Proč si nic nepamatuji?" zeptala se "To se stává každýmu. Na jméno si brzo vzpom-" přeruší mě "Teresa" řekne a já se zatvarim překvapeně "Co všechno si pamatuješ Terezo?" zeptám se jí "Nevím proč jsem řekla tvoje jméno. Já si nic nepamatuji. Vím jenom že znám ještě jedno jméno." řekne "Tak co půjde dolů?!" zařve Gally "Ne! Nepůjde! Dejte nám chvilku!" zařvu na ně a oni odejdou "Jaké jméno si pamatuješ? " zeptala jsem se a doufala že to není Thomas... "Thomas" sakra!!! "Tak jo pojď semnou dolů. Neboj nic se ti nestane a kdyby se někdo o něco pokusil nedožije se zítřejšího rána." řeknu a Teresa kyvne.

Všechno jsem Terese vysvětlila a ukázala "Ahoj.." řekne známý hlas za nama. My jsme se otočili a spatřili usmívajíci ho blonďaka "Já jsem Newt" řekne a podá Terese ruku "Teresa" řekne a ruku mu přijme "Ahoj blonďaku.. Už přišel Minho a Thomas?" zeptám se a on zavrti hlavou "Měj trpělivost krasko. Uvidíme se později musím něco zařídit. Přeci jen dnes bude Vatra." řekne usměje se a odejde. Teresa se na nás dívala jak na Svatý obrázek "Jsi v poho?" zeptala jsem se jí a ona se usmála ještě víc "Milí kluk." řekne "Co je Vatra?" zeptala se "Taková menší oslava. Na tvoji počest" řeknu a kouknu na Chucka který nám mává "Musíš mít hlad. Pojď půjdeme k Panvičkovi pro něco k jídlu. Jo a seznámím tě s Chuckem" řeknu a obě zamíříme k Panvičkovi do kuchyně.

Nechala jsem Teresu s Chuckem a Panvičkou a šla hledat Newta. Po asi půl hodině jsem jsem ho konečně našla "Tady jsi... Všude tě hledám." řeknu udychane "Co potřebuješ krasko. Kde máš Teresu?" zeptal se "S Chuckem a Panvičkou. Můžu vám s něčím pomoct. Pomoct s přípravou na Vatru?" zeptam se ho a on se jenom usměje "Jestli chceš mohla by jsi nám pak zazpívat . Jinak asi už máme všechno hotové." řekne a koukne k lesu "Pojď něco ti ukážu." řekne, chytne mě za ruku a táhne k lesu. Šly jsme lesem a zastavili u jednoho stromů "Co tady?" zeptám se "Rád sem chodím." řekne a koukne nahoru na strom "Díky. Aspoň vím kde tě příště mám hledat. " řeknu a usměju se "Nechceš nahoru? Je tam pěkný výhled " řekne a usměje se. Bože může se přestat usmívat?! "Mile ráda." řekla jsem a začala lézt nahoru. Newt byl hned za mnou.

Dolezla jsem a musím uznat že to bylo hodně vysoko a ten výhled. Krásný výhled na jezero. Ani jsem nevěděla že jezero máme. Takovej jsem debil "Měl jsem pravdu že ano?" zeptal se a koukl směrem k jezeru "Nerada to říkám blonďaku ale ano. Měl jsi pravdu." řeknu a koukám dal na jezero "Hm.. Asi jsem špatně slyšel. Vážně jsi řekla že mám pravdu?" řekne s úšklebkem na tváři "No myslím že jsi asi vážně špatně slyšel. Protože to opakovat nebudu." řeknu a kouknu na něj. Ty jeho oči. Sakra. "Dani?!" zařval Thomas "Kde jsi?! " zařval ještě jednou "Na stromě co chceš?!" zařvu já na něj. Newt se jenom potichu směje "Co děláš na stromě? No nic je oběd." řekne "Hned tam budu. Už jsi se setkal s Teresou?" Zeptala jsem se ho" Jo je docela fajn. Tak se uvidíme na obědě. Hlavně nepadej prosím "řekl a odešel. Já jsem se otočila na Newta" Nejdem na oběd blonďaku? "zeptám se a on se usměje "Klidně krasko." řekne a začne první lézt dolů "Když já jsem kráska tak  co je Teresa?" zeptala jsem se když už byl dole. Já jsem byla skoro dole ale podklouzla mi noha a já málem spadla. Newt mě chytil do náruče. Já ho chytla kolem krku a nehodlala jsem ho pustit "Ty jsi jediná kráska. Ona. Ona je jenom Teresa" řekne potichu a koukne mi do očí. Položí mě nohama na zem  "Měla by jsi dávat větší pozor. Ne jen že jsi magnet na rmuty ale i ráda padáš z docela nebezpečných míst a hlavně vysokých." řekne a usměje se. Já se taky usmála.

Na obědě jsem byla já, Teresa, Minho, Thomas, Newt a Chuck. Dala jsem si sousto do pusy když v tom mě překvapí Thomasova otázka" Co jsi dělala na stromě s Newtem? " hned jak tu otázku vypustil z pusy se na mě všichni od stolu podívali. Newt vyprskl polívku na zem. Já se tak zčervenala že mi Chuck sáhl na čelo jestli nemám teplotu" Proč tě to sakra zajímá?! Je to moje věc. "řeknu a Thomas se usměje" Jsem přece tvůj bratr. Jen mě to zajímalo "řekne a koukne divně až vražedně na Newta. Trochu mě to děsilo. " Nic. Hledala jsem ho a našla ho na stromě. Řekl že mám vylest na strom tak jsem to udělala.. "řeknu nějakou blbost a doufala že mi všichni uvěří. Díky bohu. Uvěřili. Koukla jsem se na Newta a on se na mě usmál.

Po obědě jsem šla s Teresou k Newtovi do pokoje aby se převlekla" Tak že jak se ti tu zatím líbí? "zeptala jsem se
" No.... Mám snad na vybranou nemám tak že... Jo dobrý "řekla trochu arogantně" Neboj zlepší se To"řeknu a usměju se. Hned jak se převlekla tak jsem s ní šla na už připravenou Vatru. Všichni začali oslavovat. Zpívat. Tancovat. Minho začal pít. Už byla pomaličku tma. To ji tak dlouho trvalo se obléct?! Okay??
Teresa šla za Thomasem. Hm... Zajímavé... No nic já jsem si šla zase sednout a opřela jsem se o ten spadli strom. Koukala jsem se na bránu a Přemysla. Najdeme někdy cestu ven? Měla bych najít sekci číslo 7 a proč je tak nebezpečná? Zítra až budu s Minhem v Labyritnu rozdělim se. Poběžím tam a prohlidnu to. Z přemýšlení mě vyruši známý hlas "Co tady děláš tak sama?" zeptal se a sedl si vedle mě " Přemýšlím." řeknu a on se koukne směrem kterým se koukám já "Hele máš tu novou kamarádku. Nejsi ráda?" zeptal se "Hele blonďaku mě ta holka prostě nesedí. Něco mi nehraje. Nelíbí se mi tak proč bych si s ní měla povídat?" řeknu a Newt se zatvari překvapeně "Proč se ti nelíbí?" zeptal se "Já nevím..." řeknu a on se usměje "Tak pojď krasko. Všichni na tebe čekají." řekne, chytne mě za ruku a někam mě táhne "Proč čekají na mě?" zeptala jsem se a pak jsem si uvědomila. Já mám zase zpívat. Ach jo.. Všichni se bavili, pili nebo tancovali "Můžeš zpívat. Tvůj hlas je úžasný. Je to jako by zpíval anděl." pošepta mi do ucha a udělá dva kroky dozadu. Moje srdce vynechalo úder. Nadechla jsem se a začala jsem zpívat.

Laying in the silence
Waiting for the sirens
Signs, any signs I'm alive still
I don't wanna lose it
I'm not getting through this
Hey, should I pray? should I pray
To myself? To a God?
To a saviour who can
Unbreak the broken
Unsay these spoken words
Find hope in the hopeless
Pull me out of the train wreck
Unburn the ashes
Unchain the reactions, I'm not ready to die, not yet
Pull me out of the train wreck
Pull me out, pull me out, pull me out
Pull me out, pull me out
Underneath our bad blood
We still got a sanctum, home
Still a home, still a home here
It's not too late to build it back
'Cause a one-in-a-million chance
Is still a chance, still a chance
And I would take those odds
Unbreak the broken
Unsay these spoken words
Find hope in the hopeless
Pull me out of the train wreck
Unburn the ashes
Unchain the reactions, I'm not ready to die, not yet
Pull me out the train wreck
Pull me out, pull me out, pull me out
Pull me out, pull me out, pull me out

Dozpivala jsem a všichni zatleskaly a někteří z nich měli slzy v očích. Ani nevím od kud tu písničku znám. Proč znám tak smutnou píseň? Proč se Teresa usmívá vždyť ta píseň je smutná... Ta holka mě začíná děsit. Stejně jako můj bratr když jsem byla s Newtem na stromě. Děsivé..

Šla jsem si zase sednout. Opřela se zády o ten spadly strom a zase přemýšlela. Zítra ráno vbehnu s ostatníma do Labyritnu. Pak se nenápadně rozdělím při přestávce. Pobežím do sekce číslo sedm a budu poslouchat můj vnitřní hlas. Tak jak to bylo napsané na tom papírku. Zase mě z přemýšlení vyrusi známý hlas. Tentokrát to byl ale Thomas "Ta píseň byla smutná. Nevěděl jsem že se tak cítíš" řekne a sedne si vedle mě "Já taky ne. Prostě jsem něco vypustila z pusy a vzniklo z toho tohle.." řeknu a kouknu se na Thomase "Ahoj" řekne docela protivný hlas. Teresa. Ach jo...

" Ahoj Tereso. Tak co jak se ti tu líbí?" zeptal se Thomas "Vatra je skvělá. Všichni mi věnují tolik pozornosti. Prostě úžasné" řekne a usměje se "Teď si třeba jdu zatancovat s Minhem. Možná se přidá i Newt. Kéž by se přidal i Newt" řekne a odejde s úsměvem na tváři. Newt?! Newt a tancovat?! Jako vážně ona jede právě po Newtovi?? Proč zrovna on? Zvedla jsem se "No nic Thomasi já se jdu ještě projít a pak půjdu spát. Dobrou" řeknu "Dobrou" řekne a já odcházím. Šla jsem k tomu jezeru o kterém jsem se nedávno dozvěděla. Seděla jsem a koukala na svůj odraz ve vodě. Slyšela jsem kroky. Zvedla jsem se a otočila  se v tu chvíli na mě někdo skočí. Ben?!

Pokračování příště ❤️❤️❤️