On a ona?

/5/

Matematika. Hodina, která mě celkem baví a ve které poslouchám vše co říká učitelka. Dnes to byl opak. Tedy hlavně v tuto chvíli. Přemýšlela jsem. Myšlenkami jsem byla buhví kde. Asi víte kam tím mířím že ? Na Justina. Moment co to ?! Já jsem ho oslovila Justin ?! Fajn. Vím že to není zase tak strašny, ale vždycky jsem ho nazývala nebo spíš oslovovala příjmením. Trhla jsem sebou a trochu zatřepala hlavou abych zahnala ty myšlenky. Podívala jsem se na učitelku. Ta si mě nevšímala, ale za to já jsem si všimla že na všichni píšou a na tabuli že je zápis, který si máme napsat do sešitu. Zakoulela jsem očima. Opatrně jsem vytáhla sešit z návalu učení na mé lavici ( učebnice, žk, úkolníček, pracák ) a otevřela ho. Jsem to vážně inteligent. Vzala si do ruky tužku a začala psát. Když jsem zápis dopsala, akorát zazvonilo. V tu chvíli jsem se podívala na Justina. Ne vážně já se z toho zblázním ( z oslovení Justin ). Já jsem vážně nenormální, že vyšiluju z toho že nějakýho kluka nazvu jen tak jménem. Jenomže on není jen tak někdo. Je to kluk který mě mlátil. Který mnou pohrdal a dělal ze mě něco co nejsem. Prostě... já nevím. Dívala jsem se na něj asi až příliš dlouho, protože učitelka na mě vyštěkla:

„ Bethany ! Já bych se ráda rozloučila a odešla na dozor. Já nemám času jako ty víš ?! A na Justina se můžeš dívat i o přestávce... "

Slyšela jsem uchechtnutí. Nebylo jen u spolužáků, ale i u Justina. Když jsme se konečně rozloučili a učitelka odešla, zeptala jsem se Justina:

„ Ehm... Co jsi mi to chtěl říct ? "

„ N-nic. "

Na to jsem už neodpověděla. Nachystala jsem si učení a sedla si na židli. Dívala jsem se před sebe, ale samozřejmě jsem byla myšlenkama někde jinde. Celou dobu jsem viděla jak se na mě Justin dívá. Neřešila jsem to, ale i nad tímto jsem přemýšlela. Přemýšlela jsem i nad tím jeho změněným chováním. VZpomněla jsem si na Louise. Třeba mu domluvil. Zeptám se ho. Najednou jsem si všimla plakátu, který holky nesly do třídy, aby ho pověsili na nástěnku. S Justinem jsme zvedli hlavu. Na plákátě bylo velkým tučným písmem napsaný:

Hallowenský ples

30.října

V tělocvičně.

Nedivím se že je to v tělocvičně. Našěe tělocvična je úplně obrovská s mega zahradou. Zahrada, protože máme jednou týdně pěstitelky. A chodíme tam zalívat kytky atd. Přemýšlela jsem a rozhodla se. Pevně jsem se rozhodla že tam půjdu. Všichni si nepovídali o ničem jiném. S kým půjdou nebo s kým by chtěli jít, to všechno bylo slyšet po celé třídě ba i po celé škole. Já jsem nad tím musela jen koulet očima. Když konečně tento den skončil a já byla doma, ležela na posteli tak mě napadlo si psát s Louisem. Otevřela jsem notebook a podívala se jestli tam je. Ano byl tam, protože mi právě teď poslal zprávu.

- Ahoj. :)

- Ahoj. :P

- Už jsi slyšela o tom Hallowenském plese ? :)

- Jak by ne. Mluví o tom celá škola... Proč ?

- No víš... Já vím že si nepíšeme zrovna dlouho. Myslím že tak měsíc ? No a tak...

- No ? Přejdi už prosím k věci. Napínáš mě... :D :)

- Tak jo. Chtěl bych se s tebou na tom plese sejít...

Já vím že tenhle díl je o ničem... :(  Snad se vám tato část bude líbit. ;)