/12/

4.8K 294 29
                                    

Brečela jsem a brečela. Najednou mi došlo, že mi včera napsal tu zprávu. Vrhla jsem se po notebooku a rychle jsem ho zapla. Prsty jsem klepala o klávesnici a čekala až se konečně zapne. Po pár minutách se tak konečně stalo a já zapla mail. Byla tam zpráva od něj. Začala jsem číst.

- Já tě chápu. Ale nevzdám se tě. Nechci aby jsi brečela. Vím to. Vím že brečíš každou volnou chvilku. Udělám všechno proto, abych tě získal zpět. Všechno.

Ruce se mi chvěly jako ještě nikdy. Srdce mi bušilo jak zplašené. Tohle není Justin. Takovýhle není. Diť on je hvězda školy a já jsem oproti němu jen nicka. Zajímalo mě co myslel tím, že udělá všechno proto aby mě získal zpět. Bála jsem se zítřka a hned jsem věděla, že zítřek se bude hodně lišit od ostatních dnů. A měla jsem pravdu. Zítra ráno když jsem šla směrem ke skřínce, tam byla růže. Modrá. Modrá růže ! Modrá růže, která se ne moc snadno shání. Byla tam přilepená izolepou + tam byla ještě obálka a ní napsané pro Bethany. Trošku jsem se pousmála, ale hned jak jsem se vrátila do reality, vzala jsem růži i psaní a šla s nimi do třídy. Přesně před Justinem jsem růži hodila do koše. Viděla jsem jak byl smutný a skleslý. Ale to psaní jsem si rozhodla nechat. Zastrčila jsem si ho do tašky a nachystala jsem se na hodinu. Trochu se usmál, protože viděl jak to psaní dávám do tašky. Když jsem byla nachystaná na hodinu, dala jsem si do uší sluchátka a pouslouchala písničky. Najednou ale z jednoho ucha mé sluchátko začal někdo vyndávat. ( nevím jak to mám nazvat jinak :D ) Škubla jsem sebou a otočila se tím směrem. Justin ho měl v rukách a chystal se že něco řekne. A taky se tak stalo.

„ Prosím odpusť mi. " řekl šeptem.

„ Nemohu. Je to těžký a ty ani nemáš ponětí jak ! "

„ Vím jak je to těžký, ale - "

„ Promiň. Dej mi čas si všechno promyslet. Já prostě nemůžu. Nemůžu ti to říct teď hned. " skočila jsem mu do řeči.

„ Dobře. " hlesnul a zazvonilo. Oddychla jsem si. Kdyby tahle konverzace měla pokračovat, tak bych to asi psychicky nezvládla.

Omlouvám se, že je to tak krátké, ale tady jsem to prostě musela utnout. ;) Dneska se pokusím přidat ke všem příběhům aspoň 1 díl, protože dnes je významný den ! :D :) Mám narozeniny. :) Je mi 12 let. :) Takže užijte si tuto kapitolku. :)

On a ona?Kde žijí příběhy. Začni objevovat