On a ona?

/4/

Chci se s ním potkat, ale mám strach. Co když nebudu takovou, jakou si mě představoval ? Ještě jsem neměla hotové úkoly, tak jsem si je šla udělat. Když jsem dodělala úkoly, podívala jsem se na hodinky. Bylo přesně 7 hod. večer. To to teda uteklo. Najednou jsem uslyšela, jak na mě mamka volá:

„ Beth ? Pojď je večeře ! "

„ Už jdu mami ! " křikla jsem na ni zpátky.

Šla jsem ke dveřím a otevřela je. Za nimi stála Amy. Pevně jsem ji objala.

„ Beth ! Tak co ve škole ? " zašeptala mi do ucha.

„ Nepřišel. " odpověděla jsem stejně tiše.

„ Tak to jsi měla fajn den že ? " zeptala se mě s úsměvem.

„ Ano docela ano. Po večeři přijď do mého pokoje. Strávíme večer spolu jo ? A něco ti řeknu... " dořekla jsem a usmála se na ni.

Ona na to kývla a společně jsme šli po schodech dolů do kuchyně. S Amy jsme se společně mámy zeptali:

„ Co je k večeři ? "

„ Volská oka ! " 

„ Jééé !!! "

Dala jsem sobě a Amy na talíř jedno volské oko a šli ke stolu. Začali jsme jíst. Máma nám k tomu ještě podala chleba. Vzali jsme si ho a přikusovali k volskému oku. Když jsme dojedli, dali jsme talíř do myčky a kývla jsem na Amy, ať jde do mého pokoje. 

„ Co jsi mi to chtěla říct ? "

„ Víš Amy já... "

„ Ty co ? "

„ Chtěla jsem si najít nějakého kamaráda a tak jsem si založila emailovou adresu. "

„ A dál ? "

„ Pak mi napsal nějaký kluk, který má přezdívku „Louis" a psali jsme si... "

„ Co jste si psali ? "

Já jsem nad tím jen zakoulela očima, protože to bylo jak u výslechu. Otevřela jsem notebook a ukázala jí náš chat.

„ Co-že ?! Děláš si srandu ?! " vyjekla.

 „ Ehm... ne Amy, nedělám si srandu.. " a sklopila jsem oči.

„ Tobě asi nedochází, že to klidně může být Justin ?! "

„ NE !!! TOHLE NENÍ JUSTIN !!! " zařvala jsem na ni, ale po chvíli jsem toho ihned litovala.

Rychle jsem prohledávala všechny šuplíky a našla konečně to co jsem hledala. Dala jsem jí naši nejoblíbenější čokoládu na důkaz omluvy.

„ Promiň Beth... Já vím je to tvoje věc, ale nechci aby jsi trpěla. Jen tě předem varuji, aby sis dávala pozor... "

„ Neomlouvej se Amy, to já. A může to být Justin, ale i nemusí. Budu si dávat pozor neboj. " usmála jsem se na ni a objala ji.

Po té jsem se šla vykoupat. Když jsem byla vykoupaná, šla se vykoupat Amy. Pak jsme si lehli do postele a pustili si Univerzita pro příšerky. Po filmu jsem Amy šla uložit. Zavedla jsem ji do jejího pokojíčku, lehla si do postele, dala jsem jí pusu na tvář a popřála jí dobrou noc. Pak jsem odešla a šla jsem sama taky spát. Ráno mě nevzbudil budík, ale vzbudila jsem se sama. Podívala jsem se na mobil a bylo třičtvrtě na 7. Ještě chvíli jsem ležela v posteli a pak jsem vstala. Šla jsem rovnou do kuchyně, kde už máma připravovala snídani.

„ Ahoj miláčku. "

„ Ahoj mami co je k snídani ? "

Podívala jsem se jí přes ramenou a olízla si rty.

„ Hm... míchaná vajíčka ? Mňam !! " vypískla jsem.

Nandala jsem si na talíř, vzala si příbor a položila je na stůj. Ještě jsem si udělala bílé kafe a šla jíst. Když jsem dojedla a dopila, šla jsem do koupelny udělat ranní hygienu. Vyčistila jsem si zuby a přemýšlela jsem, jestli si mám nebo nemám dát sprchu, protože si mám mýt vlasy a vypadají dost hrozně. Tak nakonec jsem ze sebe shodila všechno oblečení ( pyžamo ) a vlezla do sprchy. Namydlila jsem se a chvíli nechala stékat kapičky vody po mém těle. Mýdlo už bylo z mého těla pryč, tak vzala jsem šampon a namydlila si ho na vlasy. Když na mých vlasech nebyl už žádný šampon, vylezla jsem ze sprchy a zabalila se do ručníku. Po té jsem si rozčesala vlasy a šla si rovnou do pokoje vybrat oblečení. Nakonec jsem se rozhodla pro černý crop top.  Přes to něco jako šedé bolérko, černé rifle, světle hnedé boty na podpatku. Ještě jsem si nachystala věci do školy, vrátila se do koupelny, dala na sebe jednu vrstvu řasenky, světlou rtěnku a hnědé oční stíny. Pak jsem mohla konečně vyrazit do školy. Došla jsem ke skřínce. Vytáhla jsem z kapsy klíček a odemkla. Po té jsem batoh shodila ze zad a sundala si bundu, kterou jsem pak dala do skříňky. Potom jsem si vzala bačkory, zamčela skříňku, zvedla batoh ze země, dala si ho na záda a šla jsem směrem ke třídě. Bohužel dneska jsem takové štěstí neměla. Seděl tam. Samotný Justin Tomlinson. V duchu jsem zaklekla. Nadechla jsem se a šla k lavici. Sedla jsem si na židli a nachystala učení. Mezi tím jsem tak pokukovala po Justinovi. Nad něčím usilovně přemýšlel, ale víte co mě překvapilo nejvíce ? Vlastně mě to ani nepřekvapilo, ale jak si vůbec dovolil pozvat si ji, k mé lavici ?! Hlavně když tam sedím vedle něho ?! Přišla za ním totiž Sophie. Chodila za ním často a vypadalo to, že jí asi ještě nedal.

„ Ahoj zlato půjdeme dneska teda ke mě ? " zeptala se ho Sophie s úsměvem.

„ NE ! " odpověděl hnusně.

„ Proč ? Diť jsi chtěl a měli jsme to naplánovaný... " zeptala se ho smutně Sophie.

„ Prostě ne ! Nechci být už takový, jaký jsem býval ! "

„ Jak to myslíš ? " zeptala se překvapeně.

„ Vypadni a už mě neotravuj ! "

Sophie s pozvednutým obočím a zároveň smutným výrazem ve tváři odešla. Já jsem jen s otevřenou pusou koukala před sebe. Najednou ve mě hrklo, když Justin řekl:

„ Ahoj... " pousmál se.

Nikdy jsem si nevšimla jeho úsměvu. Všechny byli falešné, ale tento.. tento byl pravý.

„ T-to ř-í-k-á-š m-n-ě ? " koktala jsem.

„ Ano. Proč by ne ? "

„ Protože jsi mě mlátil a určitě mě chceš dostat do postele... "

„ Víš Bethany.. " zarazil se.

Je to opravdu ten Justin jakého znám ? Protože tohle Justin není. Naštěstí v tu chvíli zazvonilo. Ale chtěla jsem vědět proč se uprostřed věty zarazil...

1127 slov !! To je můj rekord ! :DD Moc děkuji za vote, komentíky a readsy. Každým dnem rostou a za to jsem moc ráda. Děkuju moc. :3