10. Odjezd

425 22 0
                                    

Přišla jsem do pokoje, vyčistila jsem si zuby, převlíkla jsem se do pyžama v podobě podprsenky a kalhotek a šla spát. Než jsem usla osvítilo mě světlo z chodby a já otevřela oči. Viděla jsem postavu bez trika a bez kalhot jen v boxerkách, ale nevěděla jsem kdo to je. ,,Spíš?” zeptal se Pietro ,,Ne” vydechla jsem. Zavřel dveře a přišel ke mně.

Snažil si lehnout vedle, ale já jsem byla moc líná na to se posunout. ,,No ták.. uhni” řekl ,,Proč bych měla” zeptala jsem se ospale. ,,Proto, a teď uhni” zamručela jsem a posunula se na druhou stranu postele. Pietro si lehl ke mně a přikryl se dekou. Já mu položila hlavu na hrudník a rukou jsem přejížděla po jeho svalech. Ruku mi obmotal kolem ramen a začal mě hladit ve vlasech.

,,Takže ty mě miluješ?” naklonil hlavu ke mně tak aby na mě viděl, i když neviděl, protože byla tma. ,,Vážně se ptáš teď? Nechceš to nechat na jindy?” zeptala jsem se a zabořila mu hlavu do hrudi. ,,Ano nebo ne?” trval na odpovědi. ,,Jo, stačí?” zeptala jsem se otráveně. ,,Já to věděl” zasmál se a já ho plácla po břiše.

,,No jo promiň” řekl a líbl mě do vlasů. ,,Takže.. chceš být oficiálně moje přítelkyně?” zvedla jsem hlavu a podívala se na něj, i když jsem viděla jen obrys hlavy. Pokývala jsem hlavou ,,Ano!” usmála jsem se. On na nic nečekal, popadl mě za krk a přítahl si mě do polibku.

,,Miluju tě Brooklynová” řekl Pietro a já se usmála ,,Miluju tě Maximoffe” teď jsem si ho přitáhla já a políbila jsem ho. Najednou se odtáhl. ,,Co je?” zeptala jsem se ,,Neříkala jsi náhodou že my 2 nikdy spolu chodit nebudem?” neviděla jsem to tak dobře, ale viděla jsem jak se ušklíbl a já taky. ,,Sklapni” řekla jsem a zase si ho přítáhla do polibku.

Jeho rty byly pro mě jako droga. Když jsem usínala, zasypával mě polibky všude. Do vlasů, na čelo, na líčka, na rty nebo na krk. Já se jen usmívala a sem tam jsem mu ty polibky vracela. ,,Můžeš mě už nechat spát prosím?” zeptala jsem se. ,,Na tohle jsem čekal celý měsíc, co čekáš?” uchechtl se. ,,Pietro jsem vážně jsem unavená, nechceš si to nechat na zítra?” zeptala jsem se prosebně. Zamručel. ,,Dobrá no... Ale jen proto že jsem unavený, ne proto že jsi to řekla” uchechtla jsem se já.

,,Jasně.. dobrou zlato” řekla jsem a naposledy jsem ho jemně políbila a on mi polibek hned vrátil. ,,Dobrou princezno” a potom už jsme usli.

Ráno mě probudilo něco přisáknuté na můj krk. Otevřela jsem pomalu oči a viděla jsem jak na mě Pietro leží, ale rucemi se zapíral o postel aby mě úplně nezalehl. Viděla jsem jak mě zasypává polibky na krku. Zamručela jsem a on hned zvedl hlavu. Usmál se a políbil mě. Usmála jsem se do polibku a on se pak odtáhl. ,,Dobré ráno princezno” řekl a lehnul si vedle mě. Otočila jsem se na něj čelem a koukali jsme se do očí.

,,Dobré ráno zlato” usmála jsem se a hned mi přiletěla pusa na tvář.

,,Dev dneska má- neruším?” zeptala se s úšklebkem Wanda. Otočila jsem se a tam stála Wan. Chtěla jsem se rychle odtáhnout, ale Pietro mi obmotal ruce kolem pasu a přitáhl si mě k sobě co nejvíc a přikryl mě dekou až po hlavu. ,,Dev tady není zkus přijít později” řekl Pietro a já se začala smát.

,,Pietro, je mi to strašně líto, ale budu si muset Dev ukradnout” řekla Wanda a Pietro mě stále mačkal k sobě, takže jsem cítila jeho svaly na měm těle. ,,Mě to je taky strašně líto, ale já ti ji nedám. Konečně ji mám tak se jí jen tak nezbavím” teď obmotal kolem mě i nohy, takže jsem se už vůbec nemohla vyvlíknout. Wanda se začala smát. ,,Bože Pietro, děláš jakoby bych ti chtěla sebrat tvojí hračku” uchechtla jsem se a jako provokaci jsem ho začala líbat na jeho holou hruď. Když jsem přiložila své rty na jeho hruď cítila jsem jak se napnula. Slyšela jsem jak oddechnul. Začala jsem se usmívat, protože jsem věděla že to dlouho nevydrží a pak mě pustí.

,,Vlastně mi jí bereš” uchechtl se. Když to pořád nepomáhalo tak jsem se přesunula na jeho krk a on vzdechl.

,,Pietro? Jsi v pořádku?” Zeptala se Wan a Pietro nebyl schopný odpovědi. ,,J-jo js-jsem” vypadlo z něho a já se začala potichu smát. Nakonec mě pustil a já konečně vylezla.

,,Ty jo co se stalo že tě pustil?” na to jsem nereágovala. Radši. ,,Co jsi mi teda chtěla?” usmála jsem se. ,,Dneska máš závěrečnou zkoušku, a pak se staneš Avengerem.” no jo vlastně. ,,A jo.. děkuju kdy to je?” zeptala jsem se ,,Za 3 hodiny máš čas” řekla. Už odcházela ke dveřím, ale ještě se otočila a řekla ,,A Pietro... Ty jí nemuč” zasmála se a odešla. Pietro se toho hned ujmul a přitulil se ke mě. ,,Pietroooo” řekla jsem se smíchem v hlase. On mezitím stihl dát jeho hlavu na mou hruď a nohy si omotat kolem mých. ,,Jsi jak malý” zasmála jsem se. On zvedl hlavu podíval se na mě a zamračil se. Vyplázl jazyk a pak si zase položil hlavu na můj hrudník.

,,Jak říkám jak malý” zavřela jsem oči a hrála si s jeho vlasy. Byl vážně roztomilý. Asi po hodině jsme usoudili že by jsme mohli jít dolů. Když jsme dolů přišli byl tam Bucky, který se loučil s Wandou. Jel na tu misi.

,,Tady jsi, už jsem myslel že tě budu muset budit” ušklíbl se a šel ke mně.

,,Budeš mi chybět” řekla jsem a objala jsem ho. ,,Ty mě taky” odtáhl se a políbil mě. Nevím proč, ale cítila jsem výčitky kvůli Pietrovi. Upřímně je to divné chodit s dvěmi kluky najednou.. ale tak Bucky stejně odjede a já tady budu s Pietrem. A pak zase Pietro odjede a já budu s Buckym..

,,Miluju tě” řekl po chvíli ,,Já tebe taky” řekla jsem, usmála jsem se a ještě jednou ho políbila. Pak odjel a já šla do pokoje a byla jsem na mobilu.

Milostný trojuhelníkKde žijí příběhy. Začni objevovat