Milostný trojuhelník

Epilog 2

,,Mami? Kdy pšíjde táta?" zeptá se malá Maria, zatím co já jsem dělala oběd. Marii jsou 4 roky, ale jelikož je nachlazená je doma a ne ve školce.

,,Až příjde, tak přijde Mar, musíme počkat, až Max skončí ve škole, zkus, jestli ti chutná" dala jsem jí na lžičku trošku omáčky a ona to snědla.

,,Je to doblé" usmála se a já taky. Když jsem dovařila oběd a uklidila jsem Mariiny hračky slyšela jsem zabouchnout dveře. Šla jsem si kuchyně prostřít.

Najednou kolem mě se mihla modrá šmouha a něco mě chytlo za boky.
Vyjekla jsem a když jsem se koukla za sebe viděla jsem tam usmívajícího Maxe. Oddechla jsem si, dala si ruku na srdce a odstoupila jsem od něj.

,,Tohle mi už nikdy nedělej! Víš, jak jsem se lekla?" pohrozila jsem mu, ale nakonec jsem se usmála, aby se necítil provinile. On jen pokrčil rameny a šel si sednout ke stolu, kde jsem nadávala oběd. ,,Kde máš vůbec tátu?" než mi stihl odpovědět něco mě objalo kolem pasu a já se opět lekla. Rychle jsem to odstrčila a začala jsem se smát. ,,Víš, že to nemám ráda!" zasmála jsem se.

,,Ale no tak princessa nemohl jsem si pomoct" ušklíbl se Pietro a políbil mě.

,,Ewww" ozvalo se od obou dětí a my se s Pietrem uchechtli do polibku.
Poté jsme poobědvali.

~~~~~

Večer když jsme se dodívali na film, všimla jsem si, že obě děti spí. Drkla jsem do usinajícího Pietra na mém rameně, který se hned probudil a koukal se na mě. ,,Spí, pojď je přenést" kývla jsem hlavou k dětem a on jen pokýval hlavou a zívnul si. Já vzala Marii a Pietro Maxe. Možná, že Max Maximoff zní divně, ale byl to Pietrův nápad.

Poté co jsme přenesli děti šla jsem se osprchovat. Po 20 minutové sprše jsem se zabalila do ručníku a šla do ložnice, kde na posteli byli lístky z růží, na stolku byli dvě skleničky s červeným vínem, všude byly zapálené svíčky, a potichu hrálo It's been a long long time, koukala jsem se po pokoji kde je, a pak jsem se koukla ke dveřím, kde Pietro stál v košili a riflích s jeho typickým úšklebkem. 

Pomalu se ke mně blížil a když ke mně došel, omotal jeho ruce kolem mého pasu a opřel si jeho čelo o to moje. ,,Sundej si ten ručník princessa" kousl se do rtu a já se uchechtla. Omotala jsem ruce kolem jeho krku. 

,,Pietro, děti nás uslyší" usmála jsem se na něj a on se ušklíbnul.

,,Vždyť spí, neboj" políbil mě.

,,Zlato vážně ne" pohladila jsem ho po tváři a on nasadil smutný výraz.

,,Dal jsem jim špunty do uší" řekl a já se jen zasmála. 

Políbila jsem ho a řekla ,,Ale budeš potichu" ušklíbla jsem se a jemu se rozzářily oči. Hned na to mě hodil na postel a začal mě líbat na krku. Po asi 5 minutách přestal a nalehnul na mě, takže jeho obličej byl nad mým.

,,To já jsem vždycky, to spíš ty budeš mít problém" ušklíbl se a já se zasmála. Potom jeho výraz zvážněl. ,,Miluju tě Devine" řekl a já se přestala smát.

,,Taky tě miluju Pietro" usmáli jsme se na sebe a pak jsme prožili další krásnou noc...

                                                                                     The End

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nazdárek! Takže teď tady máme už opravdu poslední kapitolu! Já doufám, že se Vám kniha líbila! Děkuju, že jste semnou zůstali až do konce! Miluju Vás a příští týden se můžete těšit na novou knihu! Nejspíš začnu vydávat Old Friend! Tak se mějte a čuskyyy!