Co je tam v hloubi toho všeho?

Ztraceni

Sebastian

Ráno jsem se probudil dříve než Jonesová. To jak jsem jí viděl včera.... Jak seděla na té posteli pod peřinou, klepala se a potila... bylo mi jí líto? Nejsem takový za jakého mě má, dokážu být hodný ale jde to v její přítomnosti? Ležel jsem na boku a pozoroval jsem jak spí. Vypadala tak klidně a ne jako tenkrát když mi vrazila pěstí před tou školou. Musel sem se nad tou vzpomínkou chechtnout. Večer jsem toho moc nenaspal a vím že ona taky ne. Furt jsem přemýšlel nad tím co jí bylo. Je to divný, ještě včera v tuhle dobu bych jí nejradši zabil a hodil na dno nějakého rybníka. Je to snad tím v jakém stavu jsem jí viděl?

,, budeš na mě takhle čumět ještě dlouho?" cuknul jsem sebou a podíval se na ní, kdy se stihla vzbudit? vážně na ní koukám tak dlouho, to sem se tak zamyslel?

,, já na tebe nekoukám" pravdou je, že jsem na ní pořád zíral. Podívala se mi do očí a já jí oční kontakt oplatil.

,, jasně, to vidím" usmála se. A dokonce upřímně. To jsem u ní ještě neviděl, to byl většinou jen nějaký provokativní úšklebek nebo tak. Trošku jsem se k ní přiblížil aby ležel blíž u ní. Pořád jsme měli oční kontakt. Lehla si na bok a udělala to samé co já. Byli jsme od sebe asi jen třicet centimetrů. Ani jeden jsme nemluvili, jen jsme se navzájem dívali do očí. Co to se mnou sakra je!

Stephanie

Co to se mnou kurva je! A co se to sakra děje s nim! Proč se chová tak jinak? Nikdy jsme se spolu nebavili nějak normálně. A myslím že to chci změnit a že si tenhle týden chci užít.

,, Jonesová napadlo mě, že všechno co se mezi námi stalo necháme stranou a tenhle týden si užijeme, co ty na to?" on mi čte myšlenky!

,, taky mě to napadlo, beru to" sedla jsem si a natáhla k němu ruku. Udělal to samé a chytil mojí ruku. Když jsme si potřásli rukou chtěla jsem tu jeho pustit ale on tu mou nepustil. Co to? Přilepil se ke mně snad? Najednou rukou škubnul k sobě. Než jsem stihla jakkoliv zareagovat seděla jsem na něm obkročmo a on spojil naše rty v jedny. Bylo to nečekaný a já vedla vnitřní souboj jestli je to správně. Ale co, řekla jsem že si tenhle týden užiju ne? Rukama jsem stiskla látku jeho trička na spaní a přitáhla jsem si ho blíž. Začala jsem spolupracovat a on se snažil probojovat svým jazykem do mojí pusy. Když už nám oběma docházel kyslík museli jsme se od se odtáhnout.

,, co to bylo?" oba jsem se zasmáli.

,,nemám tušení, ale mám chuť to udělat znovu" když to dořekl někdo zaklepal na dveře.

,, vylezte bude za dvacet minut snídaně!" taky všechno zkazí. Slezla jsem mu z klína a postavila se vedle postele.

,, tohle se nesmí nikdo dozvědět. Bylo to fajn ale nikomu to říkat nebudeme, byly by to zbytečný problémy" řekla jsem a vydala jsem se pro věci do skříně.

,, poprvé za život s tebou musím souhlasit"

_*_

Snídaně proběhla v pohodě. Po tom co všichni dojedli jsme se v jídelně bavili o nějakých školních věcech a tak. Bylo už něco málo po druhé hodině a všichni byli po obědě. Se Stanem jsem od rána nemluvila ale teď už budu muset. Právě všichni stojíme před lesem s nějakým papírem na kterém jsou instrukce co máme dělat. Dala jsem se do čtení. Dvojice najde krabičku se svou barvou a vyřeší úkoly co jsou na papíru uvnitř. Věci potřebné k vyřešení úkolu najdete u míst označených vaší barvou. Vyřešíte úkoly a poté se vrátíte zpět. Vaše barva je modrá. HODNĚ ŠTĚSTÍ. Jelikož je to asi na dlouho museli jsme si všichni vzít svůj batoh, vodu a dostali jsme svačinu. Nedovolili nám si vzít ani telefon.