Co je tam v hloubi toho všeho?

Nevyřčená otázka

Stephanie

V pondělí jsme si se Sebem povídali hodně dlouho. Je to neuvěřitelné, že i když jsme se nesnášeli, dokážeme spolu teď úplně normálně vycházet. Možná bych lhala kdybych řekla že k němu nemám žádné city. To co mi řekl u toho lomu... Myslím že by se náš příběh mohl rovnat slovům od nenávisti k lásce.

_*_

Úterý ráno. Zase škola. vzhledem k tomu že jsem včera měla hlavu plnou Sebastiana a slov co řekl, jsem zapomněla na domácí úkoly. Ou počkat, to není žádná novinka. Od včera co jsem hodila Seba domu jsme si nepsali a ani jsme spolu nemluvili. Mám celkem strach. Co vlastně mezi námi je? Ztěžka jsem se vyhrabala z postele a udělala si ranní hygienu. Oblékla jsem si jako vždy vše v tmavých barvách a oversize. Do batohu jsem si naházela učebnice a sešity co jsou dneska potřeba a opět s hlasitým uvidíme se odpoledne čus, sem vyšla z baráku a jela do školy. Byla jsem nervní. Nevěděla jsem jak se bude chovat po tom co bylo včera. Vypla jsem motor zhluboka jsem se nadechla a vydala se ke škole. Westn včera večer psal že nepůjde do školy, takže budu muset tenhle den přetrpět sama. U vchodu jsem zahlédla Sebastiana jak si povídá se svým kamarádem Lukem. Sklopila jsem hlavu aby si mě nevšiml a šla do školy. Ale když jsem se chtěla vydat do středu té ďábelský budovy....

,, Stephanie počkej!" zarazila jsem se a zastavila se v chůzi. Přišel ke mně Sebastian a mile se na mě usmál.  ,,pojď se mnou" vzal mě za ruku a táhnul mě tam kde stál předtím.  Stál tam Luke a díval se na nás s úsměvem. ,, Steph tohle je Luke můj nejlepší kamarád a Luku tohle je....." trochu se zarazil a vypadá to že znervózněl.  ,, tohle je moje holka" vykulila jsem oči. Tak tohle jsem nečekala. Luke ke mě natáhnul ruku a já ji přijala.

,, rád tě poznávám, když jsem byl za Sebem v nemocnici furt o tobě mluvil bylo to k nevydržení." uchechtnul se a Seb zčervenal. 

,, taky tě ráda poznávám" snažila jsem se působit mile.

,, no to by stačilo, my půjdeme Luku, čus uvidíme se ve škole." řekl a táhnul mě do školy odkud mě předtím vytáhl.

,, jo takže já jsem tvoje holka, že o tom nevím" ušklíbla jsem se na něj. Podíval se na špičky svých bot a já čekala co mi na to řekne.

,, no to je věc na co jsem se tě chtěl zeptat ale Luke furt mlel že tě chce poznat a tak. Vím že tohle není plně vhodná příležitost a vhodné místo ale.... Steph budeš moje přítelkyně?" bylo vidět že má nervy v kýbly. Všimla jsem si že na nás koukají lidi a všechny ty slepice co se snažily celou tu dobu Seba dostat. Přistoupila jsem k němu blíže, dala si ruce na jeho ramena a zašeptala.

,, to víš že budu" široce se usmál a spojil naše rty v polibku. Okolo nás se ozval šum, tleskání a pískání. Když jsme se odtáhli rozhlédli jsme se okolo sebe. Celkem dost lidí... Někteří stáli s nechápavým výrazem, někteří s nenávistným a někteří se usmívali jako sluníčka na hnoji.

,, jdeme do třídy?" přikývla jsem na souhlas. Chytl mojí ruku a propletl si se mnou prsty. Začátek dne se zdá celkem fajn....

_*_

Celý den ve škole byl nuda... Seb šel po škole s Lukem a já se vydala domů. Nikdo doma nebyl. Byla jsem zase sama. Už bylo něco okolo páté hodiny a já celý den nejedla, tak sem si udělala jídlo a šla si sednout na terasu. Sedla jsem si na venkovní gauč, dala si do uší sluchátka a poslouchala svoje oblíbené písničky. Seděla jsem tam hodně dlouho zaposlouchaná do textů písniček a jaký mají význam.

,,Utíkám před změnou
Hledám ji
Pátrám po ní
Hledám ji
Chci jen, chci jen změnu" 

Hledám změnu? Chci něco změnit? Změnit se toho dá hodně, jde jen o to jestli to chcete.

,,Jo, nemám rád nové věci
Nálada se ve mě neustále mění
Oh, chcete mi snad říct něco negativního?
Nechci poslouchat, co si myslíte
Jo, při spánku sebou trhám
Každá noc mi připadá jako dva týdny
Přemýšlím, jak bych s tím mohl skoncovat nebo to udělal lépe"

Proč chci změnu když nemám ráda nová věci. Je vztah se Sebastianem velká změna? Změna to je. Je to pro mě nové. Nechci slýchávat negativní myšlenky ostatních. Možná nad vším moc přemýšlím, ale můžu s tím vším skoncovat nebo to všechno udělat lepší? 

Na nebi už vycházely hvězdy a proto jsem se rozhodla si lehnout na trávník a pozorovat je. Pozorovat, jak visí uprostřed ničeho. Ničeho ale tak krásného jako je vesmír. Co tam vlastně je? Je tam daleko mezi hvězdami, měsíci a planetami ještě něco? Něco co by přilákalo lidskou pozornost? Jak jsem se tak zadívala na nebe, vzpomněla jsem si na onen lom kde jsme byli se Sebastianem. Jsou si podobný. Vypadají prázdně a hluboce, ale je tomu tak? Tolik otázek a tak málo odpovědí..... Každopádně jedu odpověď na nevyřčenou otázku mám. Jednou se podívám co tam hluboko je. Ať už v lomu nebo vesmíru.