Co je tam v hloubi toho všeho?

Nebudeme tu navždy

_*_

Už je to nějaký pátek co jsme se Sebastianem spolu. Přesněji je to 2 měsíce a půl. Za tu dobu se toho hodně stalo... Řekli jsme si že se milujeme u našeho lomu. Dokonce jsme tam spolu poprvé.... Nebojte ušetřím vás informací. Každý den spolu jezdíme do školy. I když se možná budete divit, náš vztah je zcela bezchybný. On je bezchybný, to se o mně říct nedá. 

Seděli jsme spolu na lavičce a já se na něj dívala. Jak se směje a jak je šťastný. Vyprávěl mi nějakou storku z dětství. Vím že je to neslušné ale vůbec jsem ho neposlouchala. To co se mnou ten kluk udělal... Změnil mě. Ukázal mi, co je být někým milován.

,, Steph posloucháš mě?" zeptal se mě s pobavením v hlase a tím mě vyrušil z mého přemýšlení.

,, jasně že jo" uchechtla jsem se. Vzala jsem jeho ruku a propleta si s ním prsty.

,, koukáš na mě jako by jsi mě měla vidět naposledy" řekl a podíval se mi do očí. Pousmála jsem se jemně ho políbila.

Sebastian

Vyprávěl jsem jí jednu příhodu ze stěhování když jsem byl malý ale ona mě vůbec nevnímala, jen se na mě usmívala a dívala. Poslední dobou se chová jinak. Ne že by byla nepříjemná a tak ale každý den se chová jako by se loučila. Možná mi to jen přijde. Každopádně jsem s ní šťastný. Dokáže mi zvednout náladu ať už je jakákoliv. Zarazil jsem se když mi neřekla nic na to co jsem řekl. Když jsme se od sebe odtáhli, široce se na mě usmála. Miluju její úsměv.

,, musím už domu" řekla a já jen kývl a vydali jme se pěšky domu. Cestou jsme mlčeli. Užívali jsme si přítomnost toho druhého. Když jsme došli k jejímu baráku vzal jsem ji za obě ruce a podíval se jí do očí. Viděl jsem lásku, něhu, odhodlání a strach... Přistoupl jsem k ní blíže a políbil jí. Polibek byl něžný ale zároveň v něm byla cítit láska. Prohloubil jsem polibek a začal mezi námi souboj jazyků. Bylo to jako by to mělo být naposled. 

,,miluju tě" řekla a odešla k baráku. Zastavila se u dveří a otočila se ke mně.

,, taky tě miluju. Posilám ti tři tisíce tun lásky" když jsem to dořekl musel jsem se ušklíbnout protože vím, že to má ráda. Ještě než vešla poslala mi vzdušný polibek. Ještě chvilku jsem stál před jejím domem a přemýšlel nad tím jaká byla dneska. Odešel jsem domu s divným pocitem ale byl jsem šťastný. Doufám že to je i ona se mnou..

Stephanie

Doprovodil mě až domu se slovy posílám ti tři tisíce tun lásky. Ví že to miluju. Stejně tak ví že miluju jeho. Doma nikdo nebyl. Všichni se vrací až ráno. Jak jinak... Ale i tak, dneska jsem měla v plánu něco jiného než pozorovat nebe zalité do temnoty. Chystala jsem se najít odpověď.

Sebastian

Zdál se mi krásný sen ale vyrušil mě z něho telefon. Budík to být nemůže, je sobota. Natáhl jsem ruku k telefonu a podíval se na displej paní Jonesová 

,, ano paní Jonesová?" byl jsem překvapený, vždy mi jen volala ať se dobře starám o Steph když u mě spala.

,, ahoj Sebastiane, je u tebe Stephanie?"

,, není, včera večer jsem jí doprovodil domů"

,, nevíš kde by mohla být? Nemůžeme se jí dovolat a doma není. Myslíš že by jsi mohl přijet?" 

,, počkejte, za chvilku tam jsem" ukončil jsem hovor, rychle se oblékl a jel tam.

_*_

Dojel jsem k jejich domu. Neměla tam auto, takže musela jet autem.

,, Sebe tohle tady nechala nevím co to má znamenat" řekla paní Jonesová s brekem a ukázala mi obálku s nadpisem mami, tati a bráško. Vykulil jsem oči. ,,víš kde je, nebo co se děje.?" 

,, myslím že vím o jednom místě kde by mohla být" řekl jsem trochu zlomeně. Doufám že se mýlím. ,, nasdílím vám polohu, až si dočtete ten dopis přijeďte tam kde budu" všichni přikývli na souhlas a já odjel k lomu. Jsem si jistý, že tam bude. V hlavě jsem si procházel něco, co by mi napovídalo, co se stalo. 'nebudeme tu navždy' 'jednou se podívám co je tam v té hloubce' . V tu ránu mi to došlo ale přál jsem si ať to není pravda. Dojel jsem na cestu pře lomem. Černý mustang. Je tu. Vystoupil jsem z auta, a běžel k lomu....