Co je tam v hloubi toho všeho?

Útěk

Stephanie

Už je to tři dny co mě propustili ale Sebastian tam zůstal. Jeho stav se na štěstí nezhoršil takže by ho měli propustit tenhle týden. Bylo hodně trapný když jsme leželi v té posteli spolu a přišla tam jeho rodina. Trapas. Řekla jsem jen dobrý den a  na shledanou a šla sem pryč, no šla, běžela. když jsem všechno řekla Westnovi myslel že si dělám srandu. Pak mě chtěl zabít a pak se mě ptal zda k němu něco cítím.... Na všechny otázky sem byla schopná odpovědět ale na tuhle ne. Už od středy do mě ryje a ptá se mě. Právě sedíme v lavici a posloucháme nudný výklad učitelky na biologii. Westn si něco maloval do sešitu a já se dívala do blba a nevnímala. Z mého nevnímání mě ale vyrušilo klepání na dveře. Všichni ztichli a do dveří vešel Sebastian. Vešel do třídy omluvil se za pozdní příchod. Při cestě na své místo se rozhlížel jako by někoho hledal. Pohledem zastavil u mě a mírně se usmál. Má krásný úsměv. Posadil se na své místo a poslouchal učitelku.

,, Stephanie Jonesová co to bylo!" řekl vtipně Westn vedle mě.

,, to nic nebylo beztak se usmíval na někoho jiného" řekla jsem a  zklamaně jsem sklopila hlavu.

,, no tak to si nemyslím podívej se na něj, Luke mu něco říká a on se dívá sem. Takže si nemyslím že to co se stalo pro něj nic neznamená." otočila jsem se směrem k Sebastianovi ale v mžiku když jsem se na něj podívala odvrátil pohled a dělal že nekoukal.

,, víš co po škole si s ním promluvím řeknu mu že to co se stalo na chatě, zůstalo na chatě a všechno bude jako dříve" nevěřícně se na mě podíval.

,, nemyslím že přesně tohle by jsi chtěla"...... asi má pravdu.

_*_ 

Po škole jsem čekala před bránou na Sebastiana. Čekala jsem už celkem dlouho tak jsem se rozhodla že půjdu a promluvím si s ním až zítra. Když jsem se rozešla někdo mě čapnul za batoh a odtáhnul do uličky vedle školy. Když jsme se zastavili otočila jsem sem se a dotyčnému vrazila facku. Ale když jsem si všimla kdo to je...

,, bože promiň Sebastiane, to sem nechtěla nevěděla jsem kdo to je" začala jsem se omlouvat a on se tomu jen smál.

,, chtěl jsem s tebou mluvit..." přerušila jsem ho.

,, já s tebou taky, proto jsem tam čekala. Myslela jsem si že určitě budeš chtít že to co se stalo na chatě, v lese a nemocnici zůstane tam a my budeme dělat že se to nikdy nestalo nebo můžeme.... " překonal vzdálenost mezi námi. Chytl mě za pas a přitáhl si mě do polibku. hned jak spojil naše rty začala jsem spolupracovat. Po chvilce jsme se museli odtáhnout kvůli nedostatku kyslíku. Byla jsem zmatená. Proč to dělá. Mám v hlavě zmatek.

,, už jsem nevěděl jak ti zacpat pusu abych mohl mluvit. Přemýšlel jsem o tom co se stalo. O tom líbání na chatě. Povídání si o osobních věcích v lese. To jak jsem tě odnesl do nemocnice a ani nepřemýšlel co by se mohlo stát mně, Po cestě do té nemocnice jsem si něco uvědomil Jonesová...." chytl mě za ramena a podíval se mi do očí. ,,mám tě rád, Hodně rád. Dostala ses mi pod kůži víc než sem chtěl..." pootevřela jsem ústa. Nevěděla jsem co říct. Měla jsem v hlavě úplný zmatek. Popadl mě strach že řeknu něco co nechci. Rychle jsem se otočila a běžela pryč. Za sebou jsem jen slyšela Sebastianův křik. ,, Steph počkej! Co jsem řekla špatně" na jeho otázky jsem nereagovala a běžela dál. Slyšela jsem jak běží za mnou. Na parkovišti jsem nasedla do svého auta, naposledy se omluvně podívala na jeho zoufalý výraz a jela pryč.

Je krátká já vím, omlouvám se! 🤣 doufám  že se líbí. Mějte se hezky!🥰 jakýkoliv názor je vítán😅