365 days - znovusheldání [Larry Stylinson] (Cz) ✓

💚5.kapitola💙

Uslyšel jsem kroky, které se blížily k posteli. Ne ať odjedou. Pak už jsem jen cítil bolest z toho, jak mě něčím přetáhly.

Louis

Probral jsem se s docela velkou bolestí hlavy a do toho mě ještě pořád bolely ruce a trochu zadek, ale už to nebylo tak hrozné, jako včera.

Rozhlédl jsem se po místnosti, ve které jsem byl. Ležel jsem na pohodlné manželské posteli, dvě stěny byly natřené na černo a dvě na bílo, byl tu celkem velký černý stůl, na kterém je docela bordel, pak tu byly ještě dvě skříně, nejspíš na oblečení. Taky tu byly dvoje dveře. Jedny vedly ven a druhé do koupelny.

Kladl jsem si otázky a to: Kde to doprdele jsem? Proč tu jsem? Kdo mě doprdele unesl? Co se mnou chce dělat??

Z mého přemýšlení mě vyrušil zvuk otevírajících dveří. Vyděšeně jsem přesunul svůj zrak na dveře a spatřil Zayna. Počkat Zayna??

" Zayne" vyjekl jsem, přeběhl rychle ke dveřím a vrhl se mu kolem krku, což ho docela překvapilo, ale jakmile se vzpamatoval, tak mě objal na zpět.

" Taky tě rád vidím Louisi" usmál se Zayn. " Ale teď pojď za mnou nejsem jediný kdo by tě rád viděl a komu jsi neskutečně moc chyběl" Zamumlal Zayn a já ho konečně pustil.

" A kdo je ta osoba?" Zeptal jsem se zvědavě. Doufal jsem, že to bude Harry, ale někde uvnitř mě jsem věděl, že ten už je nejspíš dávno 2 roky mrtvý a že mi ho prostě už nikdo nevrátí. Dával jsem si to za vinu a to hodně.

" To uvidíš" šeptl Zayn a rozešel se z pokoje. Chvíli jsem stál ještě na místě, než jsem se probral a vyběhl za ním.

Sešli jsme dřevěné schody a ocitli se v chodbě, kdy přesně naproti mě byly dveře, které vedli ven. My ale zamířili někam jinam.

" Ahoj Louisi" zašeptala osoba, když jsme se ocitli nejspíš v obývacím pokoji a já se na ní zamračeně podíval.

" Chtěl bych se ti omluvit Loui. Já vím, že to co jsem provedl ti hodně ublížilo, ale já ti nechtěl ublížit, vždyť jsem tě miloval. Chtěl jsem vás jenom s Harrym rozhádat. Vím, že jsem udělal největší chybu, kterou jsem si však uvědomil, až když jsem uviděl, jak moc jsem ti tím ublížil. Takže omlouvám se, choval jsem se hloupě a to hodně" Zamumlal Ni.

" Ano choval jsi se hloupě, ale odpouštím ti. Přece jen jsi můj nejlepší kamarád, který při mě jako jediný stál za každé situace" usmál jsem se a Niall mě okamžitě objal.

" Louisi" vyjekl někdo za mnou a ze zadu mě objal. Nebudu vám lhát, trochu jsem se lekl.

" Ahoj Liame" Zamumlal jsem s úsměvem. Tak rád je zase vidím, i když bych mnohem radši viděl Harryho, ale vím, že je to nemožné. Bohužel.

" Chyběl jsi nám" Zamumlali Liam se Zaynem.

" Taky jste se mohli ozvat. Měli jste na to 2 roky, 2 zkurvený roky a nic a najednou jsem tady a vy mi tvrdíte, jak moc jsem vám chyběl" zavrčel jsem naštvaně.

" My víme a věř že mi chtěli, ale nemohli jsme tě najít a číslo jsme na tebe neměli" zašeptal Zayn.

" Jak jste mě nemohli najít, vždyť jste mě unesli a ještě k tomu hodně bolestivě" zavrčel jsem , když se ozvala menší bolest hlavy.

" Jo za to se omlouváme. Každopádně, když se Harry už týden nevracel, tak jsme se vydali zpět sem do Londýna, kde jsme se dozvěděli o té autonehodě. Asi měsíc jsme zjišťovali do jaké nemocnice vás odvezli a když jsme se tam dostali, tak nám řekli, že nikdo s takovými jmény tu není a my mysleli, že jste mrtvý, ale někdy před měsícem jsme tě viděli v obchodě. Nejdříve jsme tomu nechtěli věřit, protože jsme přes rok žili v domnění, že jste oba mrtvý. Museli jsme si s tebou promluvit, ale ty jsi se nám ztratil. Po dvou dnech jsme zjistili, kde bydlíš a rozhodli se tam jít, jenže ty jsi měl přítele a vypadal jsi šťastný, tak jsme ti nechtěli narušovat život a stáhli se. Pak jsme si tě všimli v obchodě někdy před dvěma dny a už jsi nevypadal, tak strašně, takže jsme šli za tebou a chtěli zazvonit, když jsme uslyšeli tvůj pláč a jak jsi prosil, takže jsme zazvonili a celý náš plán se trochu změnil no. Ještě jednou promiň. A teď jsme se tě chtěli zeptat jestli nevíš něco o Harrym." Řekl Liam.

" Myslel jsme, že o něm víte něco vy" zašeptal jsem a podíval se na ně.

Užijte si čtení ❤️