Speed lover

Počátek války

„Výborně Taro. Dnes to bylo hodně dobré." řekl mi Christian, když jsem skončila na simulátoru.
„Jo, já umim kvalitně využít svůj vztek." odpověděla jsem.
„Snad nejsi pořád takhle naštvaná kvůli Hamiltonovi."
„Ne, to už dávno přebila spousta jinejch věcí."
„To jsem rád. Tak se uvidíme zítra."
Vrátila jsem se na pokoj, kde kupodivu čekali holky.
„Doufám, že nemáte žádný plány. Jdeme do baru." oznámila jsem jim a šla jsem do koupelny.
„Děje se něco?" slyšela jsem Nici za dveřmi, zatímco jsem se chystala do sprchy.
„Jo. Je středa a je ideální čas na to se opít." vlezla jsem do sprchy a začala jsem se spechovat.
S ručníkem kolem těla a druhým kolem vlasů jsem vylezla ven a začala jsem se přehrabovat ve svých věcech, dokud jsem nenašla správné spodní prádlo a své oblíbené uplé lesklé černé šaty na ramínka s vykrojenými zády a délkou do půlky stehen. Když jsem s tímhle kouskem odcházela zpět do koupelny, holky se na sebe podívali a nejspíš jim došlo, o co jde. Konečně se zvedli a začali se také připravovat.
Po hodině jsme díkybohu byli všechny připravené a opouštěli jsme hotel. Zamířili jsme do jednoho z místních nočních klubů a holkám bylo jasné, že nebudu mluvit, dokud nebudu mít před sebou drink.
„Takže co se stalo?" zeptala se Mish, když jsme vypili prvního panáka a vzali jsme si větší drink s sebou ke stolu.
„Potkala jsem toho parchanta zasranýho s nějakou jinou ženskou."
„Počkej, jako Maxe?" ujišťuje se.
„Jo přesně toho."
„A to ti jako vadí?" diví se Nici. „Jakože tam je nějakej cit? Jakože to není jen občasný sexuální dostaveníčko?"
„Je to jen o občasný sexuální dostaveníčko. Ale nebude si užívat s dalšíma buchtama zatimco já budu čekat až se za mnou náhodou zastaví."
„Takže já už chápu cíl dnešního večera!" zaraduje se Mish a posadí se vedle nás, aby jsme všechny viděli do prostoru baru. „Takže co tu máme?" rozhlíží se a já s ní.
„Tamten blonďák u baru vypadá dobře." řekne.
„Je mu tak 40." otočím se na ní.
„Chápu, máš jinej věkovej limit." protočí oči.
„Takže tamten s těma dlouhejma vlasama se mi zamlouvá." řeknu.
„Tomu je zase tak 14." řekne Nici a my se na ní nechápavě otočíme. „Dohaduje se s barmanem a nakonec odchází s colou, to je snad jasný." pokrčila rameny.
„Ale počkat. Ten kluk co teď přišel k baru vypadá dobře." prohlížím si ho.
„Jo, jo to vypadá, ale taky mu moc nebude."
„To nevadí, tenhle za to stojí ať mu je kolik mu je." zvedla jsem se, upravila jsem si vlasy a šla jsem k baru. Postavila jsem se bezcílně kousek od mého vyhlídnutého a čekala jsem na pozornost barmana, který byl zrovna velmi zaneprázdněný. Ucítila jsem na sobě pohled svého vyvoleného a chvíli po tom ke mně přišel.
„Mám opravdu tu čest potkat Taru Huntovou." prohodil.
„Ano to máš." usmála jsem se.
„Já jsem Charles. Jezdim Formule 3, doufám že někdy budu mít tu čest potkat se s tebou na trati." usmál se. „Teď mi jen prokaž tu čest a nech mě tě pozvat na drink."
„Bude mi potěšením."
Takhle jsme spolu koketovali ještě dost dlouho. Mluvili jsme a pili jsme, až jsme se nakonec společně dotrmáceli na můj pokoj. Přestože jsme se docela dost opili, naše společná noc se vydařila. Charles po chvíli usnul a já jsem se odebrala na balkón, abych si v teplé noci vychutnala svou cigaretu, když jsem uslyšela zaklepání na dveře.
Zvedla jsem se a protože jsem byla skoro nahá, obalila jsem okolo sebe deku.
Když jsem otevřela dveře, stál v nich Max. Když mě viděl, nic neříkal a jen tak stál a lehce překvapeně si mě prohlížel. Opřela jsem se o futra a prohlížela jsem si ho stejným způsobem.
„Snad nemáš problémy s usínáním." řekla jsem ironicky. Podíval se za mě do pokoje a jisto jistě musel spatřit Charlese v mé posteli.
„Ne nemám." řekl podrážděně a bez dalších slov odešel. Vítězně jsem sledovala jak naštvaný odchází a pak jsem se vrátila do postele.

„Takže, jak to včera dopadlo?" zeptala se Nici při snídani.
„Soudě podle Maxova výrazu dneska ráno tipuju, že velmi dobře." usmála se Mish.
„Přesně tak. V noci za mnou přišel. A když viděl tuhle situaci, naštvaně a beze slova odešel. Bylo to fantastický. Moc jsem si to užila."
„Teď mluvíš o sexu nebo o Maxově výrazu?" ujišťovala se Mish.
„O Maxově výrazu. Sex se slovem nedá popsat."
„Takže to byl lepší sex než s Maxem?"
„Spíš jinej než lepší. Nedá se to srovnávat."
„A co to je za kluka? V baru jste spolu hodně mluvili." vyzvídá Nici.
„Jo je to Charles Leclerc, jezdí v F3 a je dost ambiciózní, za pár let se možná potkáme na trati."
„Jo, kolik mu je let?" zeptala se Nici.
„No jakoby," zarazila jsem se a dožvýkávala jsem svou snídani. „Je mladší než já." snažila jsem se to lehce zamluvit.
„To je i Max. O kolik?"
„Vlastně je stejně starej jako Max."
„A tomu je kolik?" trvá stále na svém Nici.
„Devatenáct, to už říkala." odpoví za mě Mish.
„No ve skutečnosti je to o trochu míň." přiznám se.
„O kolik?" řeknou jednohlasně.
„Jsou ročník 97." odpovím a dívám se do talíře, abych se vyhnula jejím pohledům. Dlouho bylo ticho a ani jedna nic neříkala.
„To je pět let po tvým narození." řekne Nici.
„Já vím. Umím počítat." ujistím ji.
„Není jim ani osmnáct." pokračuje.
„Ale bude. Letos." oznámím.
„Ale-" začne zase něco dalšího, ale já jí
přeruším.
„Ale Mish spí s chlapama co se narodili v předminulým století a nic jí nikdy nevyčítáme."
„Ale vyčítáte. Pořád." přeruší nás.
„Ne pořád si z toho děláme srandu, ale nevyčítáme ti to." upřesním její poznámku.
„To je vlastně pravda. No dobrý, tak teď si můžeme dělat prdel z tebe a vyřízeno. Kde je Charles teď?"
„U mě, pořád spí."
„Ví to jeho máma?" zeptá se Nici a společně se začneme smát.