Speed lover

Hraje se do žlutý

"Slečno prosim vás, jaké to je selhat ve vaší první ceně, když do vás byli vkládány tak velké naděje?" uslyším nějakou novinářku a otočím se po ní. Podívám se na ní stylem, po kterém doufám, že se nebude domáhat mé odpovědi. Ublíženě stáhne diktafon a podívá se k zemi.

"Je pravda že máte aféru s vaším týmovým kolegou Maxem a ještě dalším, dokonce ženatým, jezdcem?"

"Co? Ne! Jak jste na něco takového přišli?!"

"Omluvil se vám Lewis za tu bouračku?"

"Tara ani Max nebudou odpovídat na žádné vaše dotazy. Pokud vás něco zajímá, rádi vás přivítáme na dnešní konferenci v hotelu." vloží se do toho Chris a spolu s ochrankou mě odtáhnou pryč od novinářských supů.

"To jsou strašný hyeny." řekne Mish, když zavře dveře hotelového pokoje.

"Jo a to se tebe zrovna na nic neptají." řeknu a zapálím si cigaretu, sednu si s ní na zem a opřu se o postel.

"Jsi v pohodě?" sedne si ke mně Nici.

"Hele, já nemám páru." Mish se posadí z druhé strany. "Jsem prostě jenom vyřízená z toho, co se stalo o víkendu." přiznám a pak, zatímco mě Nici a Mish konejšivě hladí po zádech uslyším zaklepání na dveře a pak se dveře otevřou. Stojí tam Max a chvíli na nás jen tak kouká, jakoby si uvědomil, že asi není správný čas.

"Musíme jít. Je ta konference." řekne.

"Jo, já vím." řeknu a přenechám zbytek cigarety Mish. Zvednu se a projdu kolem Maxe ven z pokoje. On pak zavře dveře a jde o něco málo za mnou.

"Pořád jsi z toho zklíčená?"

"A ty bys nebyl?" zastavím se a koukám mu do očí. "A teď, aby toho nebylo málo, mě čeká půl hodinovej rozhovor s novinářema a myslíš že se budou ptát na něco jinýho než na tu bouračku? Na to jak se cejtim a co budu dělat teď."

"Taky se budou ptát na to jestli spolu spíme." usměje se.

"Přijde ti to vtipný?" zasměju se taky.

"Jo, vlastně jo. Tobě ne?" směje se a já s ním.

"Tady jste." přijde za námi Chris. "Novináři už jsou tam. A pamatujte si, nejste povinný odpovídat. Pokud s otázkou zajdou daleko, zdržíte se, pokud by zašli příliš daleko, máte tu moc konferenci kdykoliv ukončit." ujistí nás a pak nás pustí do sálu, kde se posadíme dopředu za pultík s mikrofony a kartičkou s naším jménem

"Otázka pro Maxe: Jste nejmladším jezdcem v historii Formule 1. Jaký je to pocit a jak jste toho dosáhl? Věnujete se závodění od dětství nebo to byl jen sled několika náhod?"

"Já vlastně ještě jsem dítě, takže v podstatě ano, závodím od dětství." zasměje se. "Ne rozhodně jsem začínal už jako malej kluk a to že jsem teď tady je něco neuvěřitelnýho. Jsem rád za každý den, jsem rád za svůj tým a především za svou kolegyni." usměje se a podívá se na mě.

"To mě přivádí k další otázce a to zda máte s Tarou milostný poměr?" naváže na odpověď novinář. Narovnám se a zpozorním, z tváře se mi vytratí úsměv a chystám se něco říct.

"Ne takhle jsem to v žádném případě nemyslel. Náš vztah s Tarou je čistě pracovní. Tím, že jsem za ní vděčný jsem myslel hlavně to, že je to výborná závodnice, sami jste to v neděli mohli vidět. A navíc je průlomová, žádná žena před ní v tomto sportu nebyla a to by jsme jí měli především připisovat jako první z jejích úspěchů. Další můžeme očekávat ženu jako útočníka v Juventusu, nebo obránce v Lakers, brankářku v Rangerech a to všechno díky Taře. Ona tohle začala, ona je první ženou v ryze mužské profesi a za to jí obdivuju a jsem rád, že můžu její cestu sdílet."