Aslanova Čarodějka

VI.

Ráno mě probudí kroky, které byly slyšet kolem tábora. 

,, Petře vstávej. "

Zatřesu s ním zděšeně. Sice bych se pořád zvládla ubránit, ale raději budu když půjde se mnou. Nejdřív se mu nechce, ale pak se probudí. 

,, Co se děje? "

Unaveně si protře oči a je vidět že by nejraději spal dál, ale můj pohled jej přesvědčí, aby zůstal vzhůru. 

,, Slyším kroky. Pojď se podívat kolem."

Vstaneme a prozkoumáme okolí.

Najdeme tu chodit velkého minotaura. Skryjeme se v křoví a potichu čekáme.

Jenže se tu z ničeho nic objeví Lucka. Křičící Aslanovo jméno. Petr ji rukou včas zacpe pusu. Jakmile si nás všimne, tak se uklidní. Petr se potichu vyplíží a chystá se zaútočit na minotaura. Jenže jeho útok odrazí nějaký jiný kluk. Jasně to je ten z mé vize. Není to nepřítel. Tedy doufám. 

,, Dost přestaňte! "

Křičí naštvaně Lucka. Jejich boj přiláká další Narniany připravené k útoku. Bohužel Lucku nechtějí poslechnout proto se rozhodnu zakročit. 

,, Dost!" 

Vykřiknu já a pomocí schopnosti je znehybním. Obmotá se kolem nich zelená mlha. Oba dva se zastaví Petr si povzdechne a koukne se na mě vyčítavě. Ten druhý se vyděšeně dívá na skoro neviditelnou sílu co ho drží. Kolem se začne šeptem šířit to je čarodějka. Aslanova čarodějka. Ona ještě žije? A další podobné řeči. 

Když jsem si jistá že už se nebudou bít kouzlo zruším. Akorát přiběhnou i ostatní. Připraveni k boji. 

,, Jak si to mohla... Vždyť to není možné."

Začal udiveně mumlat ten kluk. 

,, Ale je to možné. Neznáš báje? Aslanova čarodějka moc mě těší." 

Udělám moji typickou úklonu a kouzelně se na všechny usměju. Je vidět že i Narniané jsou značně zaskočení a udivemě mě pozorují.

,, Báje? Moment... To jste vy. Já... Ty musíš být král králů Petr?" 

Uvědomil ten kluk a ohromně nás pozoroval. Vytáhl ze stromu Petrův zapíchnuty meč a prohlédl si jeho rukojeť s Aslanem. 

,, Ano a ty jsi? "

Řekne pevně Petr a zamračí se. To by mě taky zajímalo. 

,, Kaspian...Desátý...ale nemáte být starší?"

Řekne když si nás všechny přejede pohledem Kaspian. 

,, Jestli ti to vadí. Vrátíme se za pár let." 

Otočil se k falešnému odchodu Petr.

,, Ne! Já... omlouvám se. To já na ten roh zatroubil. Potřebujeme zde vaši pomoct, proti mému strýci."

Vykřikne zděšeně Kaspian nejspíš je rád že konečně není ve společnosti Narnianu jediný člověk. 

,, Dobrá tedy v tom případě budeme potřebovat zbraně." 

A na scénu přišla Petrová vůdcovská povaha. To vám pak radím se klidit a moc neodmlouvat. 

,, Pokud dovolíte sire, já a můj oddíl myšáků je obstaráme." 

Objeví se zde malý roztomilý myšák. 

,, Je ten je roztomilý." 

Zašeptá sladce Lucinka. Musím ji dát za pravdu je to roztomilouš.