Brook: The Last On Earth [3]

1-Knihovna

Stála jsem na louce kousek za New Yorkem. Měla jsem pohled upřený ke slunci, které ozařovalo celou louku a New York. Žár slunce byl silnější, než obvykle a já si musela zakrýt oči, dost na to, že mě pálila kůže. Nasadila jsem si sluneční brýle, které jsem sebrala v obchodě kousek odtud a vydala se po louce zpět do města. Na louce nebylo kromě květin nic živého, ani žádná včela či motýl. Zůstala jsem na Zemi naprosto sama.

Procházela jsem ulicí, kde to vypadalo, jako po výbuchu atomovky. Zarazila jsem se a sjela celé okolí pohledem. Kousek odtud bylo kino, které bylo již několik let zavřené, poté, co tam došlo k úniku plynu a celé to tam bouchlo. Překvapuje mě, že to tu zde nikdy nespravili. Se zakroucením hlavou jsem dále pokračovala ve své cestě a rozhlížela se všude kolem sebe, vše bylo naprosto stejné, opuštěné.

Zrovna jsem procházela kolem městské knihovny, když jsem se zarazila a podívala se na knihovnu. Jedna moje část zvažovala, zda se podívat dovnitř a druhá křičela, že to stejně bude k ničemu. Zamrkala jsem očima a pomalu vyšla schody, které vedly do knihovny. Dveře byly zamčené, takže jsem dala ruce před sebe a tlakovou vlnou je rozrazila. Schopnosti, které jsem získala z toho meče jsou neuvěřitelné.

Vešla jsem do knihovny a rozhlédla se všude kolem sebe. Nebyla tu jediná živá duše, jak nečekané. Pomalým krokem jsem přešla k regálům s knihami, kde jsem to začala prohledávat. Zkoušela jsem najít jedinou zmínku o Larontovi a černokněžnících, která by byla pravdivá a nebyla podstrčená ním. Přejela jsem prstem po celé řadě knih, kolem které jsem zrovna přecházela, ale ani jedna z nich nebyla ta správná.

Došla jsem na konec knihovny, kde byla zamčená místnost vyznačená nápisem 'Vstup zakázán'. Stejně to nikdo nezjistí. Protočila jsem oči a rozešla se ke dveřím od oné místnosti, které jsem rozrazila stejným způsobem, jako vchodové. Vstoupila jsem do místnosti a naskytl se mi pohled na několik regálů s knihami, které byly ovázané řetězy a na nich byl zářící zámek.

„To mě poser"pronesla jsem nadšeně a přešla ke knihám. Zámky na knihách byly začarované a já si povzdychla. Zaměřila jsem se na jednu knihu, kterou jsem vzala do rukou a položila ji na stůl v místnosti. Přejela jsem pohledem zámek, na kterém bylo několik znaků. Stejné znaky, jako byly na onom zámku, byly i na mečích, které jsme sesbíraly. Párkrát jsem zamrkala očima a podívala se na všechny knihy. Přiložila jsem ruce k onomu zámku a nechala své ruce i oči zářit. Zámek se po chvíli otevřel a řetězy spadly z knihy na stůl. Vzala jsem knihu do ruky a podívala se na ni. Měla zelený obal, který na sobě měl zlaté čáry a nápis Laront.

„To bylo až moc snadné"pronesla jsem si pro sebe a podívala se na ostatní knihy. Otevřela jsem knihu a odvolala jsem, co jsem řekla. Kniha byla celá psaná latinou, které jsem ani náhodou nerozuměla. Posadila jsem se na židli a snažila se soustředit na to, aby text byl psaný v angličtině.

Po chvíli jsem otevřela oči a text byl opravdu psaný anglicky. Respekt těm lovcům, ty schopnosti jsou opravdu super. Podívala jsem se na první stránku knihy, která už byla psaná anglicky a pustila se do čtení. Snad mi to pomůže získat ostatní zpět.

Hola Amigos!

Říkala jsem, že další kapitola bude v pátek a dneska už je pátek ne? :D
Jinak první díl Brook prošel drobnou úpravou. Ne, žádné hlášky a vtipné momenty nezmizely, spíše naopak, ještě jich tam více přibylo. Teď už je to opravdu retardace prvotřídního kalibru xD
Když budete chtít, tak se sami mrkněte a uvidíte sami :D