Rock Lee

74 9 0
                                    

Stála jsem na louce a pozorovala západ slunce, cítila jsem se jako princezna. Po delším pozorování západu ke mě někdo přišel, sice jsem neviděla přicházejícího, ale jeho hlas by nádherný.

Jemným a uklidňujícím hlasem na mě začal neznámý mluvit, " dnešek je výjimečný, ,, prohodí a chytne mě za ruku. Mé srdce začlo bušit jako o závod. Nakonec jsem se na něj podívala, abych si ho lépe prohlédla. Najednou mě začali hypnotizovat chlapcovy smaragdové oči, jako by zrovna nic nebylo důležitější, než se dívat do těch nádherných smaragdů. Měl krátké černé vlasy a jeho tvář byla ostře tvarovaná. Ústa byla tenká a lehce růžová, přímo vyzývaly na lahodná slůvka jeho nádherným hlasem.

Chlapec se ke mě naklonil na polibek a já se naklonila též. Naše rty už byly téměř spojené-

"Saku! Vstávej už konečně!,, Vyrve mě z mého nejlepšího snu otravnej hlas Kiby. Najednou zprudka otevřu oči a vyzkočím na nohy, přičemž omylem praštím Kibu do rozkroku.

Začnu se zmateně rozhlížet co se děje.
Shikamaru se dívá vítězně a zároveň soucitně na schoulené ho Kibu, který momentálně brečí. Ostatní lidi kolem jen začnou buď couvat co nejdál ode mě a nebo se též koukají soucitně na chlapce.

" Ehm.. ,, podívám se na Kibu a ukážu na něj prstem, "to jsem jako udělal já?" Po téhle otázce začali všichni přikyvovat. Chtěla jsem se mu omluvit za můj reflex, ale to by mě nesměl přerušit Kakashi.

" Na tebe si budu muset dávat pozor, ,, řekne mým směrem Kakashi a vyděšeně se na naše menší trio dívá. " No doufám že takovéhle věci se tady už dít nebudou. Shikamarovu podej mi seznam na druhé kolo, ,, přikáže mu a ten mu ho pomalu podá.

Čaroděj si seznam narychlo prohlédne.
,, Takže jen 13 z vás chce pokračovat? To jste mě tedy zklamaly." Řekne smutně a hned nám nakáže ať jdeme za ním zpátky na místo kde se bojovalo.

Cestou jsem musela neustále myslet na toho kluka ze snu. Někdo tak nádherný jako on snad ani neexistuje, nebo snad ano? Mé myšlenky mi v hlavě vířily a mezitím tím jsem se dostala na malou mýtinu.

Kakashi nás opět nějak rozdělil do dvou řad. Byla jsem poslední v mé řadě, bohužel v té samé řadě byl i Kiba. Hnědovlasý chlapec začal zase kecat, jak všechny porazí a stane se ze všech nejsilnějších. Bylo vidět že už nejsem jediná, kterou už tenhle kecal štve, i ostatní už vypadaly že by ho nejradši usmrtily.

,, Jedna řada má o jednoho člověka méně," zamumlá si pro sebe čaroděj. Podíval se na nás a všechny si nás přeměřoval.

,, Růžová hlava je mě!" Rozkáže a já zmateně zamrkám. Růžová hlava? To jako myslí mě? Naštvaně jdu k němu a začnu ho propalovat pohledem.

,,Však tě karma jednou dostihne," zákeřně si řeknu a Kakashi se na mě bez emocí podívá, nebo aspoň žádná emoce nebyly vidět přes ty hadry, co měl přes obličej.

,,Ty bojovat nebudeš," oznámí mi Kakashi.

,, Proč?" Zeptám se a on jen ukáže na Shikamara, ,, slyšel jsem jak chcete navštívit Leeho, běžte rovnou," promluví klidným hlasem a obejde mě. Zamířil ke dvoum řadám.

Ten šmejd nás poslouchal? Kdy se mu vůbec naskytla ta příležitost?

,, Někam si s tím hlavu." Promluví ke mě Shikamaru a líným krokem míří je mě. ,, Ten se dozví všechno. Na úchylka je docela dost pozornej."

,, Úchylka? Takže nejsem sama která si to myslí," řeknu si a Shikamaru se zasměje.

,, Takhle mu někteří říkají kvůli tomu co čte. Vždycky u sebe nosí knihu... S nemravným obsahem." Bože můj, ten Kakashi je větší úchyl než jsem si myslela.

Růžový Rytíř (Naruto)Kde žijí příběhy. Začni objevovat