Růžový Rytíř (Naruto)

12. A kdo je zase tohle?

Můj pohled byl stále zabodnutý do osoby zahalené v kápi. Jak nás mohl najít a ke všemu tak rychle?

Zaujala jsem bojovou pozici stejně jako ostatní a vyčkávala, co se bude dít. Avšak Cizinec nic nedělal, jen je po očku pozoroval. Sakuře se z toho ježili chloupky na krku.

Ty jasně modré oči byli přímo dech beroucí, všichni, kdo se na ně momentálně dívali, si mysleli, že to jsou snad oči anděla. Bohužel to byl démon, který je pronásledoval a možná je chtěl i zabít.

,,Kakashi, kde jsou ostatní?" Zeptám se a nespouštím oči z cizince.

,, Netuším, měli mít hlídku. A co tu vůbec děláš ty? Teď opravdu není vhodná doba, na dokazování jaký jsi rytíř." Zavrčí a jeho hůl, kterou držel v rukou pomalu začala zářit, avšak záře rychle ustala, ,,sakra!"

,,Kakashi sensei, obávám se, že jste se ještě nezotavil," zašeptal jeho směrem Yamato.

,,No neříkej," řekne vztekle a hůl vymění za svůj meč, který do té doby byl v pouzdru u opasku.

Sakura netušila, co má dělat. Kakashi byl bez magie. Tajemný cizinec na ně jen koukal a nic nedělal, a jeho mazlíček lišák byl bůh ví kde.

Lee začal nespokojeně přeskakovat z jedné nohy na druhou. ,,Kakashi sensei, budeme na něj útočit?"

Kakashi však na jeho otázku neodpovídal. Pořád stal namístě a měřil pohledem protivníka. Určitě musel být silný a nebezpečný nepřítel, nemohli jen tak bezhlavě zaútočit.

Z pohledu Sakury

Už jsem to čekání nevydržela a vyběhla vstříc neznámému. Hned za mnou běžel Lee a Neji. Za námi se ozval hlas Yamata, jak nám nakazuje ať se ihned vrátíme, ale my se nezastavovali.

U nepřítele jsem byla jako první a ihned zaútočila. Nepřítel však můj útok vykryl holou rukou, a nejen mě, ale i Leeho a Nejiho. Bylo jedno jak útočíme, vyhnul se všem útokům. Chvílema to vypadalo jako bychom byli pro něj jen cviční panáci.

Nakonec jsem zahlédla možnost zaútočit mu na hlavu a tak jsem neváhala. Můj meč těsně minul jeho tvář, avšak hrot odkryl kápi, která kryla jeho obličej.

Najednou se všem dostal pohled na mladého muže. Měl blonďaté rozcuchané vlasy z kterých se tyčila dvě oranžová ouška. Na každé tváři měl tři rýhy, které znázorňovali vousky.  Kůži měl opálenou a pihy, co mu zdobili jeho rozkošný obličej, nebyli téměř vidět.

Celý boj najednou ustal. Všichni koukali uchváceně na chlapce, který dostal tik do oka. ,,To jako fakt? Tohle vás zastaví? Můj obličej?" Zeptal se dotčeně a přiložil si ruku na hruď. ,,To jste čekali nějaké monstrum, že na mě tak vejráte?  C-co to s vámi sakra je lidi?"

Jako první se z tranzu probudil Neji, ,, takže jsi démon."

,, Páni, jak nečekané." Odsekne modrooký.

,, Pěkně drzý démon."

,,Zmlkni ty poloviční elfe!" Začne se vykecávat blonďák. Ruce hodil za hlavu a začal si nás ještě jednou, dneska po několikáté, prohlížet. ,,Kterej z vás je Čaroděj jménem Kakashi? Dostal jsem popis, že je to úchyl a sukničkář, ale  za tu dobu, co jsem vás sledoval, jsem nestihl zjistit, kdo z vás to je."

,, Stačilo říct, že hledáš místního úchyla." Řeknu a stejně jako všichni přítomní rytíři se podíváme na Kakashiho, který se zdál být velice nervózní.

,,No jo, má pověst mě předchází," zasměje se ještě nervózně čaroděj.

,, Co od mistra Kakashiho chceš?" Zeptá se s kamennou tváří Yamato. Stále v rukou držel meč a stal ochranitelky před svým senseem.