Příběh o opravdovém přátelství mezi Izukou a Shotem.
Kdyby se vám něco nezdálo nebo mi tam utekla chyba, nebojte se mi napsat do comentů, a já se to pokusim opravit 😊 mějte se krásně
TK
Shoto mě pozval ven.....vlastně, že mi to nedošlo! Shoto mě poznal na rande?! Sakra, co si mám obléct? Nevim kdo by mi mohl pomoct. Vůbec nic mě nenapadlo. Vztekle jsem vyhazoval oblečení na zem. Ach jo, ani nevim, kam přesně jdeme.
_______________________
ZATÍM DOMA U TODOROKIHO
_______________________
Todoroki
Kam mám Izuka vzít? Do kina? ne, to je blbej nápad. A co třeba do restaurace? taky ne, nevím co má rád. Tak co třeba do parku se jen tak projít? ne, to je ten nejhorší nápad, co jsem dostal. Tak co tedy. Kolem mě prošla Fuyumi. "Fuyumi, no...pomůžeš mi prosím?" Stydlivě jsem se na ní usmál. "Dobře, s čím potřebuješ pomoct?" Trochu jsem se styděl. Ale když mi ona nepomůže, tak mi nepomůže nikdo. "Víš Fuyumi, no já jsem někoho pozval na rande, ale já nevím kam ho mám pozvat." "A koho si vůbec pozval na to rande?" Sakra, tuhle otázku jsem musel čekat. "Říká ti něco jméno Izuku Midoriya?" "Jo tohohle zelenovlasýho toho si pamatuju." "No a já právě vůbec nevim kam ho mám vzít." "Víš Shoto ono je to jedno. Pokud tě miluje tak mu bude jedno kam půjdete, hlavně že bude s tebou." "Asi máš pravdu, děkuju Fuyumi, moc jsi mi pomohla." "Nemáš zač, tak si to užij" Fuyumi odešla. Je moc hodná že mi pomohla. Dostal jsem nápad na skvělé místo. Asi bych to tam měl připravit.
Midoriya
Nakonec sem si vybral moje obyčejné oblečení. Došla mi totiž trpělivost. Skvělé načasování. Měl bych vyrazit. Shoto tam na mě už určitě čeká. Vyrazil jsem. Na obloze vysvitla první hvězda. Dorazil jsem na domluvené místo. Rozhlédl jsem se kolem. Všiml jsem si Shota jak se opírá o strom a dívá se do země. Jdu k němu blíž. "Ahoj Shoto." Shoto se mi podíval do očí a usmál se na mě. "Ahoj Izuku". Chvíli jsme se na sebe dívali. Pak Shoto vytáhl z kapsi bílý šátek. Začal mi jím zakrývat oči."Cco to děláš Shoto?" řekl jsem a snažil se vymknout z jeho sevření. "Neboj, jen chci abys měl překvapení" řekl tajemně a zavázal šátek. "Vidíš něco?" "Ne, vidím jenom tmu." Shoto mě vzal za ruku a vlekl mě na jeho "tajné" místo. Pak se zastavil. Já se taky zastavil a čekal co udělá. Shoto mi stáhl šátek z očí. Já otevřel pusu úžasem. Byly jsme na opuštěné pláži. V moři se odrážely hvězdy a zářily jako lampiony. Sem tam proletěl nějaký racek. Slyšel sem jenom šum moře. Zavřel jsem oči. Tohle je to nejkrásnější místo, kde jsem kdy byl. Ze zamyšlení mě vytrhl Shoto, který na mě zavolal. "Izuku, sundej si boty, a pojď za mnou" otevřel sem oči. Spatřil jsem Shota jak na mě mává. Stál uprostřed moře a usmíval se. "Už jdu!" Rychle sem si zul boty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Honili jsme se, cákali po sobě a smáli jsme se. Hráli jsme se jako malé děti. Byla to zábava. Nakonec jsme vylezli z vody celý mokrý. "Kolik je hodin?" zeptal se mě Shoto. "Nevím nevzal jsem si mobil. Asi dost, měli bychom jít." Shoto zvedl své boty, a vykročil směrem na odchod. "Počkej!" zastavil jsem ho. "Víš Shoto, děkuju, dnešní večer byl...úžasný byl to nejhezčí večer mého života" řekl jsem zasněně. "Tak bychom si to mohli někdy zopakovat, jestli chceš." "Jasně že chci!" řekl jsem jistě. "Dobře, od teď je toto naše tajné místo."
