Barva tmy (tododeku)

Cože?!

Todoroki

Ten týpek mě fakt děsí. Jak bych mohl vědět kdo to je. Najednou si ten týpek odhrnul kapuci. Byl to, Dabi!! "Jo, jsi překvapenej?" řekl trochu provokativně. "Ale co tady děláš?" "Jsem tu zavřenej, kvůli tomu, že jsem dělal mojí práci. Ano, zaútočil jsem na vás, protože jsem padouch a tohle padouši dělají." Jasně.  Padouši jsou bezcitní. Ale je mi nějaký povědomí. Nemyslím tím jako že je mi povědomí jako padouch, ale jako bych ho někde viděl. Vypadá jako brácha, těmi rysy. "A jak ses vůbec stal záporákem?" zeptal jsem se nesměle. Ten mi věnoval jeden úšklebek. Ale pak se zase zamračil. "Víš, Shoto, kdybych ti řekl pravdu, navěky mě budeš nesnášet." "Ale proč? Proč bych tě měl nenávidět?" "No, protože jsem Toya, tvůj bratr." "Ccože, ty jsi můj bratr?!" Trochu jsem zakolísal, ale ustál jsem to. "Ale vždyť jsi už umřel?" ''Neumřel jsem, mojí smrt jsem jenom přehrál, a pak jsem utekl." Zbabělec. To, že svou smrt jen hrál, a pak utekl nebylo moc chytrý. Navíc se o něj mamka hodně bála. "Jsi zbabělec" neodpustil jsem si. Co asi udělá? "Já vím. Jsem šílenej zbabělec" řekl a trochu sklopil zrak. Asi je mu to vážně líto. "Víš Shoto, já bych se chtěl moc změnit. Ale sám to nedokážu. Pomohl bys mi se změnit prosím? Udělám cokoliv abys mi odpustil." Cože? Proč se chce změnit? Možná není zas tak zlý. "No, ale proč najednou" "Protože se mi stýská. Hlavně po tobě. Tebe jsem měl vždycky nejradši, protože jsi byl jako já. Oba nás otec nenáviděl a byl. Akorát ty jsi srabácky nezdrhnul jako já" na tom něco bude. Asi má pravdu. Vždyť utekl jen kvůli otci. Asi to musel mít těžké. Měl bych mu dát šanci. "Dobře, pomůžu ti. Ale jestli něco provedeš mým přátelům nebo rodině tak ti už neodpustím." Dabi se na mě usmál. Myslím že je dobře že mu pomůžu. "Jo a Shoto, neříkej mi prosím Dabi, tuhle přesdívku mám jen kvůli padoušství. Říkej mi prosím Toyo."  

Dabi

Jsem rád že mi Shoto pomůže. Tentokrát na něj nešiju žádnou boudu, myslím to vážně. Je mi líto že se mě trochu bojí. Když mluví, z jeho hlasu čiší taková nejistota. Už osudu nechci utíkat. Musím se mu postavit čelem a rozhodnout se. Ano, půjdu na správnou stranu, dokud to jde. Prosím, musí mi někdo uvěřit. Shoto odemkl celu. "Co to děláš?" "Myslel jsem že chceš na svobodu" asi mě chtěl dostat pryč. Ale takhle si své jméno neočistím. "Ne, Shoto já nechci na svobodu. Zůstanu tu dokud to bude za potřebí. Už nechci podvádět a lhát." Na Shotovi bylo vidět že je zklamaný. "Ale Toyo mě se po tobě taky stýskalo, nemůžu tě tu nechat." "Musíš Shoto. Pokud budeš chtít, přijď třeba zítra. Budu tu na tebe čekat" řekl jsem a ukázal na hodiny. Shoto se otočil. Na hodinách ukazovalo půl dvanácté. "Co teď?" podíval se na mě až prosebně Shoto. "To nic. Přespi u mě a ráno půjdeš ke kase jakoby nic." "Dobře" řekl trochu nejistě a strčil klíč do zámku. Pomalu přišel až ke mě a sedl si na zem. "Lehni si na postel" řekl jsem a lehl jsem si na zem. "Ale je to tvoje postel." "To je jedno, lehni si a spi." Nečekal jsem na odpověď. Zavřel jsem oči a usnul. 

Todoroki

Ráno jsem se probral na divném místě. Byla tu tma. Pak jsem si uvědomil že jsem u Toya v base. "Toyo?" zavolal jsem. "Shoto už musíš do školy je půl osmé." "Jo, děkuju" řekl jsem rychle vzal jsem si tašku a šel odemknout. Pak jsem si vzpoměl. Mamka. Mamka neví kde jsem byl. Co budu dělat. Vzal jsem telefon a našel jsem ji v kontaktech. "Co se stalo?" "Ale nic, jen musim zavolat mamce, aby věděla kde jsem." "Ne, Shoto neříkej jí že...." "Neboj" řekl jsem a klikl na vytáčení. Za chvíli mi to mamka zvedla. "Shoto, jsi tam? Kde jsi? Proč jsi nedošel domů?" A už to začíná. "Víš mami, já sem byl u...kamaráda, přespával jsem u něj." "A to jsi mi to nemohl říct?" No skvělí. "Jo, já zapoměl." "To nevadí, tak jdi rovnou do školy a příště mi to řekneš jo?" "Dobře, tak ahoj." Položil jsem hovor. "Kvůli mě si Shoto lhát nemusel." "A co bych jiného měl dělat? Mamka ani neví že tu pracuju, natož aby věděla že tu spím." "Máš pravdu. Tak běž, a hodně štěstí" řekl mi Toya na rozloučenou. "Ty taky ahoj" zamkl jsem. 

Ahoj, vítej u další kapitolky.

Škoda že je to jedna ze třech nebo ze čtyřech posledních.

Snad to neva 🧡

Nezapomeň hlasovat pro další část ⭐

Jste skvělí 👼

Tak se mějte hezky

vaše TK

🥦+🧊🔥