#7

297 5 1
                                    

Večer jsem seděla u ohně a jenom jsem do něj civěla. Přemýšlela jsem o Gallym, proč mě obvinil nebo co ho k tomu vedlo. Přemýšlela jsem, jestli jsem měla někdy rodinu, přátele. Jaký byl můj předešlý život. Co když tohle bylo jediné místo kde se da žít a my jsme ti šťastlivci, kteří mají to štěstí ještě žít, i když je to místo jako je tohle.

Po tom, co jsem se vybrečela mě Newt dovedl do kuchyně, kde mi dal sušenku. Nevěděla jsem, kde ji vzal, protože všechny byly po večeři snědené, ale on mi řekl, že to je tajemství a že jestli si ji nevezmu, tak ji sní sám. Namazal mi ji Nutellou a odvedl mě k ohni, kde už seděla většina Placeru. Brány už byly zavřené a na obloze se objevovaly první hvězdy. Chvíli jsme tam spolu seděli, ale pak Newt musel jít za Albym aby zjistil co se stalo po tom, co jsme opustili shromáždění. Na odchodu mi dal pusu do vlasů a odešel. Usmála jsem se nad jeho malým ale milým gestem.

Tak tu od té doby sedím a přemýšlím. Mozek mi šrotuje na plné obrátky, ale nezdá se, že bych na jakoukoli otázku kterou si položím, znala odpověď.

,,Ahoj, bažo. Jak ti je?" Zeptal se asiat, který si ke mě přisedl. ,,Ale dobrý, prostě jsem na něj byla naštvaná a musela jsem se vybrečet. Nic neobvyklýho." Usmála jsem se na něj. ,,Myslím si, že jsem to krapet přehnala, ale už to nemůžu vzít zpátky." Sklonila jsem hlavu do země. ,,Ale vůbec ne. Jakmile jste odešli, Gally už celou dobu mlčel a nic neříkal. Pořád si teda myslí, že nás chceš zabít, ale byl z tebe docela mimo. Dobra práce, Bell." Usmál se na mě a plácli jsme si spolu.

,,A co je to s tebou a Newtem? Od tý doby, co jsi přijela je jako vyměněnej." Zeptal se mě. ,,Co by bylo? Jsme kamarádi. A já jsem ráda, že tady někoho jako je on mám." Od jen přikývl. ,,Takže to, že se na sebe koukáte jako kdyby jste byli dvacet let ve vztahu a to, že když odcházel ti dal pusu do vlasů je úplně normální. Je to taky můj kamarád a ani jedno z toho jsme ještě nedělali." jenom jsem se musela zasmát. Je možný, že bych měla nějaké city k Newtovi a je možné, že i on by je měl ke mě? Další otázka na kterou neznám odpověď.

,,Můžu se ho zeptat, jestli by ti nemohl dávat pusy do vlasů, jestli by si chtěl." Zavtipkovala jsem abych ho odvedla aspoň trochu od tématu. Ale on mě prokoukl. ,,Neodváděj od tématu Bell! Ale ano, mohla by ses ho prosím zeptat? Moc rád bych dostával pusu do vlasů když jsem smutný." Smál se Minho. Taky jsem se musela zasmát. ,,Hele, já vím, že o tom nechceš mluvit, ale když k němu něco cítíš, tak mu to řekni. Než jsi přijela, byl většinu času smutnej, ale je vidět, že ho děláš šťastným. Dlouho jsem ho neviděl se upřímně smát, ale s tebou to dělá skoro pořád. A navíc, vaše děti by byly roztomilý, strejda Minho už na ně čeká." Dloubla jsem ho do břicha, ale taky jsem se musela smát. Minho je dobrý kamarád.

,,Tak teď trochu mimo téma o našem miláčkovi. Přemýšlel jsem jestli by jsi nechtěla naučit trochu sebeobrany. Víš co, jseš tu jediná holka a kluci jsou kluci a-" ,,Vím co myslíš Minho. Jsem překvapena, že tvůj mozek má tolik energie se zvednout a přemýšlet." Zasmála jsem se. On ale ani nehnul brvou, ale já věděla, že jenom hraje uraženého. ,,Víš, když jseš nejhezčí z Placu, nemůžeš být jenom pěknej, ale i chytrej." Řekl úplně s vážným výrazem. ,,Dobře dobře, promiň." Smála jsem se. ,,Ale moc ráda, dost by mi to pomohlo." Odsouhlasila jsem jeho nabídku. Konečně se usmál a dal mi ruku kolem ramen.

Zanedlouho přišel Newt a Minho zase stáhl jeho ruku zpátky k sobě. Asi věděl, že by se to Newtovi nelíbilo. ,,Isy? Alby říkal, že by byl ochotnej ti dát tvůj vlastní pokoj. Jelikož jsi tady jediná holka, asi budeš chtít soukromí." Chvíli jsem uvažovala. Bylo by moc hezký mít svoje soukromí, ale zase se mi líbí spát pod širákem. Miluju koukat na hvězdy než si jdu lehnout do sítě a miluju ten čerství vzduch. Taky se mi líbí usínat vedle Newta, vždycky si dlouho povídáme a nasmějeme se, a to bych v pokoji neměla. Sice ano, skoro všichni tam chrápou, ale myslím, že to přežiju.

,,Ne, děkuju. Já budu mnohem radši spát v houpací síti nebo pod širákem a každou noc slyšet chrápání ostatních." Zasmála jsem se. ,,Dobře, zítra to řeknu Albymu." Řekl Newt. Já jen přikývla. Ještě jsme si chvíli povídali, ale já jsem pak šla spát. Kluky jsem nechala napozpas noci a ulehla do spacáku.

Dneska jsem se rozhodla spát pod širákem, protože byly vidět nádherně hvězdy. Uspořádaly nádherné obrazce jako třeba kočičku nebo pejska. Jeden mi dokonce připomínal malou holčičku.

,,Taky se koukáš na tu holčičku? Je moje nejoblíbenější." Řekl přicházející. Jen jsem se usmála, i když to nemohl vidět přes tu černočernou tmu. Přilehl si ke mě a vlezl si do spacáku. ,,Máme tady divný souhvězdí." Řekla jsem. ,,Hmhm" odsouhlasil Newt.

Chvíli bylo příjemné ticho, ani jeden jsme neměli potřebu povídat. Ale někdo to ticho musel prolomit. ,,Chci se ti omluvit za to, jak jsem se choval dneska ráno. Nevím proč jsem jen tak bez vysvětlení prostě odešel, to nejsem já." Podívala jsem se na něj. Neměl se za co omlouvat. ,,Za nic se omlouvat nemusíš, každý je někdy takový." Podíval se na mě zpátky. I přes tu tmu jsem mu viděla do očí, leželi jsme tak blízko sebe.

,,Můžu se tě na něco zeptat?" ,,Jojo." Odvětil. ,,Kdy se mužů vysprchovat? Máte tady nějaký rituály nebo mužů kdykoliv chci?" On se jenom usmál. ,,Můžeš jít ráno před snídaní, klidně tě vzbudím jestli chceš, vždycky jsem vzhůru mezi prvními." Usmála jsme se. ,,To bys byl hodnej, už bych do ty sprchy docela potřebovala." ,,Radši nekomentuju." Odpověděl se smíchem Newt. Jen jsem ho dloubla do ramene.

Uprostřed naší dlouhé noční konverzace jsem usnula. Nejsem na sebe pyšná, ale ono to už doopravdy nešlo být vzhůru. Ještě jsem cítila jak mě Newt překrývá dekou, protože dneska byla doopravdy zima. Ještě mi dal pusu do vlasů a šel asi taky spát. 

____________________________
Mějte hezký den😊

Golden days (TMR ff-CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat