** Dream pov **
Probudila mě silná rána, rychle jsem se zvedl a viděl George ležel na zemi celého bledého, přiskočil jsem k němu a zval si ho do náruče
" Georgie prosím...... probuď se!" Křičel jsem na něj ale beznadějně, lámalo mi to srdce ho takto vidět. Opatrně jsem ho vzal do náruče a položil zpět na postel, Přikryl jsem ho dekou a dal mu pusu na čelo, chvíli jsem seděl u George na posteli se dlaněmi na očích. Nemohl jsem se koukat jak se George trápí, vstal jsem a pěstí Bouchal do zdi, a pak mě něco napadlo, něco co jsem předtím varoval George. Chytím se do pasti, před kterou varuji ostatní, vytáhl jsem kartu na otvírání cel, proto jsem vždy dokázal otevřít dveře a vyrazil k cele číslo 279.( Agigantyck něco pro tebe hehe.... pozn. A)
Pootevřel jsem celu a vlezl do vnitř, uviděl jsem na levé straně spícího Sama a Skeppyho a na pravé.... " proboha co to dělám se svým životem" řekl jsem si vzduchu a podíval se na spícího Bada a Techna. " tohle ne sebevražda " zas jsem si řekl v duchu a hlasitě vydechl. Přišel jsem k Technovi a lehce do něj šťouchl, on rychlostí světla otevřel oči a chytl mě pod krkem " Techno to jsem já..." snažil jsme se vymáčknout když techno mě držel pod krkem, pustil mě a já se konečně nadechl, " co chceš..?" Znechuceně se mě zeptal Techno a já na hned a se strachem odpověděl " no... nechodil bych za tebou kdyby to nebylo potřebné, ale potřebuju něco na bolet, jakože něco hodně účinného..." on si promnul oči a pak řekl " ty víš že to nebude jen tak....", zhluboka jsem se nadechl a kývl. On se začal prohrabovat v díře pod postelí a vytáhl nějaká namodralé prášky, natáhl jsem ruku aby mi je podal, ale on se odtáhl " počkat počkat... musíme vyřešit co za to...." zlomyslným hlasem zašeptal Techno, sklonil jsem hlavu a nechal Techna přemýšlet, " co takhle ten tvůj bottom na jednu noc.... už dlouho jsem si neužil " řekl seriózním hlasem Techno a já vyvalil oči, " To ať tě ani nenapadne!" Vykřikl jsem, a málem vzbudil kluky. Techno zamručel a začal zandávat prášky zpět, ale v tom jsem ho zastavil, " ne počkej! Seženu ti někoho..." hluboce jsem vydechl a neuvědomoval jsem si co jsem udělal. " um..... takhle se mi to líbí, ale musí být jak ten tvůj.." zamumlal a podal mi ty prášky. Rychle jsem si je dal do kapsy a vyběhl z cely zpět do té mé, došel jsem do cely a zas se posadil vedle George, a až pak jsme si uvědomil co jsme to udělal. Dal jsem si dlaně na oči a vyčítal si co jsme udělal, a cesty není zpět. Chytl jsem se do vlastní pasti, a neohrožuji sebe, ale George. Pohlédl jsem na Spícího George a stekla mi slza po tváři, k vůli němu bych zabíjel, ale teď je to jako doopravdy. Lehl jsem si do postele dal si ruce pod hlavu a začal přemýšlet. Kdo je jako George?
" Skeppy...ne, Sam.....ne, Ramboo... počkat to je dítě to mu nemohu udělat..." říkal jsem si v duchu a pak mi to došlo, ale moc veselé to nebylo. Karl..... je hubený brunet, bottom stejně jak George, ale furt není jako George. Nechce se mi to dělat, fakt nechce! Ale musím..... Pro George. Už jsem nad tím nechtěl přemýšlet, byl jsem rozhodnutý a chtěl jsem to udělat co nejdřív. Zvedl jsem se z postele a zas vylezl z cely, pomalu jsem se blížil k ošetřovně. Procházel jsem dlouhou tmavou chodbou kde občasně probliklo světlo, došel jsem ke dveří a kupodivu bylo odemčeno. Vlezl jsme do vnitra a začal jsem hledat anestezii, nejlépe v injekci. Prohlédával jsem šuplík za šuplíkem, nikde nic chtěl jsem to vzdát, ale v rohu místnosti jsem viděl vozík se skalpelem a pár injekcemi, došel jsme k němu a podíval se na injekci. Byla to anestezie. Vyběhl jsme z ošetřovny, a běžel jsme si to po též samé chodbě, doběhl jsme k celám a do každý jsem vždy nakoukl abych zjistil kde je Karl. Netrvalo to dlouho a já došel k cele 286 kde jsem zahlédl Spícího Karla, nahrnuli se mi slzy do očí, ale musel jsem to udělat. Uchopil jsem všechnu odvahu a vlezl do cely, došel jsme do cely a zas pohlédl na Karla, byl tak nevinný. Vytáhl jsem injekci a rychle mu jí zapíchl do stehna, Karl otevřel oči a z posledních slov vymumlal mé jméno. Jelikož byl hubený a malinký hodil jsem si ho přes rameno a nějak ho dotáhl k Technovi, když jsem stál před jeho celou slzy se vrátili, špatně se mi dýchalo, ale stále jsem to nevzdával. Vlezl jsem do cely kde zase jsem uviděl spícího Techna, vzal jsme Karla a položil ho vedle Techna, ten se vzbudil a zamumlal
" děkuji za obchod " rychle jsem odešel z cely se slzami v očích. Doběhl jsem k nám do cely a padl do postele, snažil jsem se pořádně nadechnout, ale brekot tomu nedovolil. Začal jsem si broukat, ani nevím proč, ale uklidnilo mě to. Zavřel jsem oči a vytáhl okradeného play jacka, a dal si sluchátka do uší, začal jsme poslouchat jedinou hudbu, která tam byla stažená. Byl to klidný remix japonské hudby, uklidňovalo mě to jak cokoliv jiného, utvořil jsem si tak velký vztah k Japonsku. Zavřel jsme oči a snažil se usnout.Words count- 1024 words
( Ahoj zas jsme to já heh...... snad se kapča líbila a slibuji že dnes ještě jedna nebo dvě výjdou❤️ Remix který Dream poslouchal najdete nahoře místo obrázku😂 vaše šáhlá autorka)
ČTEŠ
Za Mřížemi (DreamNotFound)
Fanfiction❕Dokončeno ❕ " nemůžu spát....." "První noc nikdo nespí" •••••••••••••••••••••••••••••••••••• " všude tu jsou kamery!...." " všude ne......" •••••••••••••••••••••••••••••••••••• " smím prosit?..." •••••••••••••••••••••••••••••••••••• (Příběh který s...