Za Mřížemi (DreamNotFound)

|17|

Vím že jsem slíbila další kapču, ale rozhodla jsem se jí rozdělit na menší a vydat až teď, hehe.... svině jsem✋ no nic užijte si čtení

**George pov**
Probudila mě rána z vedlejší cely, a Dreama taky jak vidím. Zvedl jsem se a prohrábl si vlasy, aby vypadali nějak normálně, ale stejně to bylo jedno. Dream se zvedl taky a vlasy mi zas prohrábl, takže jsem vypadal jak hnízdo. Podíval jsme se vražedným pohledem na Dreama a on se začal hihňat. Znovu jsem si upravil vlasy a začal se zvedat, na chvíli mě chytla křeč a já se musel opřít rukama o stůl. Dream ke mně zezadu přišel a obejmul mě, a začal se ještě víc smát. Trochu jsem ho šťouchl loktem a začal se smát s ním. Najednou si mě Dream otočil a posadil mě na stůl, a věnoval mi lehký polibek. Chtěl jsem v tom pokračovat, ale ze dveří vykoukla ochranka, která si šla pro mně. " počkat, to už teď?!" Vykřikl Dream se slzami v očích. Prosil jsem ochranku o minutku, ale nepovedlo se, chytli mě za paži a dovláčeli pryč od Dreama. Slzy mi stékali po tváři a dech se mi zastavil, najednou se mi ztmavilo před očima a já padl do myšlenek bez konců. Dostal jsme se zas do místnosti jako na začátku, v rohu stála ta stejná žena, se stejným pohledem. Vydechl jsem a opřel se o zeď, žena mě začala kontrolovat a já si začal koukat rty bolestí. Dokončila svou práci a podala mi mé oblečení, rychle jsem se oblékl a konečně nasál svou vůni. Vylezl jsem z místnosti a konečně uviděl denní světlo, ne jen přes mříže. Ani jsem se nenadal a už jsem seděl v soudní síni jak na začátku, ale tentokrát už jsem se tolik nebál. Bylo mi řečeno že došlo k chybě a bude mi přidělen soudní dar jako omluva, moc jsem tomu nerozuměl. Mě šlo jen o svobodu. Soudce bouchl kladívkem a soud byl u konce. Vydechl jsem si a nasedl do mého auta, které už nějakou delší dobu stálo před soudem. Zas jsem ucítil tu skvělou vůni, vůni svobody. Začal jsem vyjíždět od soudu a v zpětném zrcátku jsem viděl jak mizí věznice, v ten moment moje oči zavalila horda slz. Dojel jsem domu, odemkl dveře a silou je za sebou zabouchl. Sjel jsem po dveřím na zem a začal brečet, brečel jsem že mi dech nestačil. Svalil jsem se na zem a padl do myšlenkového transu, "Jak se teď Dream musí cítit?! Co když mu někdo ublížil?! Co když je se Sapnapem?!" Řvaly mi hlasy v hlavě a nechtěli přestat. Hrábl jsem po telefonu a zavolal jednomu známému, " Alexi?......"

Words count- 544 words