|12|

1.2K 91 4
                                    

** Dream Pov **
Probudil mě hluk z vedlejší cely, zvedl jsem se o sklonil jsem hlavu z postele abych se mohl podívat na George pode mnou, ještě spal. Slezl jsem z postele a dal Georgovi pusu na čelo, a tím jsem ho omylem probudil " ježíši promiň nechtěl jsem tě probudit" potichu jsem řekl k Georgovi, on zvedl zrak a pak sykl bolestí." To my připomnělo že něco pro tebe mám " vytáhl jsem z kapsy prášky a podal je Georgovi, hodil na mě udivený pohled, ale pak si prášky vzal. Dal si je do pusy a bez pomoci vody je spolkl, dal jsem mu ruku na tvář řekl jsem " teď se ještě prospi, až se vzbudíš všechno bude jako v pohádce" zasmál jsem se a dal mu pusu na čelo. Vyšel jsme z cely z dohledu George, a začal panikařit, rychlostí světa jsem to nabíhal k cele 286, abych se podíval na Karla. Vypadal, vypadal jako kdyby se nic nestalo, došel jsem k němu a opatrně se zeptal " jsi v pohodě? " on jen zvedl zrak a usmál se a kývl hlavou. Počkat to je fakt divný musím se ho ještě nějak zeptat " co jsi dělal v noci? ", on už se konečně odhodlal odpovědět " spal jsem, ale pak ke mně přišel Techno a dal mi nějaký papírek, chceš ho? " Bez váhání jsem kývl a Karl vytáhnul papírek z kapsy.

Spadla mi brada, " děje se něco?" Přerušil mě Karl, ale už jsme vybíhal z cely do té naší

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Spadla mi brada, " děje se něco?" Přerušil mě Karl, ale už jsme vybíhal z cely do té naší. Vešel jsem do vnitř a slzy obklopili mé oči, George tam nebyl. Začal jsem panikařit, chytl jsem se za hlavu a po zdi jsem sjel na zem, seděl jsem tam a objímal si kolena. Celý obličej jsem měl obklopen slzy, nezvládal jsme to. Chytil jsem se postele a začal se pomalu zvedat, vyšel jsem z cely a začal pobíhat po věznici za účelem najít George. Hledal jsem všude, prohledal jsem všechny kabinky, všechny šatny, prostě všechno, George nikde. Chtěl jsem to vzdát a zas se uchýlit do rohu cely, ale zaslechl jsem pláč, pláč takoví který bych poznal vždy. Byl to George. Vyběhl jsem směrem toho pláče, vycházelo to z místnosti pro uklízečku. Bylo zamčeno, ale v ten moment jsem měl v sobě tak moc adrenalinu že jsem holou rukou odstranil zámek, dveře se pootevřely a rohu miniaturní místnosti seděl
naprosto vyřízený George. Přiběhl jsem k němu a celého si ho prohlédl, celý se klepal a strach mu křičel z očí, vzal jsem ho do náruče a začal jsem ho utěšovat " Georgie.. dobrý.... už jsem tu... neboj se " po chvíli se George aspoň na chvíli vzpamatoval a přimáčkl se na mně. Vzal jsem ho do náruče a odnesl do cely, když jsem procházel chodbou všichni na nàs zírali, ale v ten moment mě to nezajímalo, jediné na co jsem myslel byl George. Položil jsem George na postel a došel zabouchnout dveře od cely, vrátil jsem se zpět k Georgovi a dal mu ruku na tvář, byl horký jak oheň. Přikryl jsem ho dekou a nechal ho spát.

Po dvou hoďkách spánku se George vzbudil, byl celý spocený a zrychleně dýchal, přiběhl jsme k němu a začal ho uklidňovat. " Dre-Dream-Dreame?" Vykoktal ze sebe George a přilepil se ke mě, chytl jsem ho pod bradou a opatrně řekl " Georgi, musíš mi říct co se stalo.....", podíval jsem se mu do očí a on zas mě, jeho skleněné oči v kterých bych se dokázal utápět věky. Chytl jsme ho za ruku a on se zhluboka nadechl " no.. s-spal jsem a přišel ke mě Te-T-Techno s tím že mě hledáš, tak jsem šel s ním a-a-aa..... " rozbrečel se a nedokázal pokračovat, přitáhl jsem si ho do obětí a on se přimáčkl. Znovu se zhluboka nadechl a pokračoval " p-pak mě zatáhl do toho k-kumbálu a řekl něco jako " tvůj příťa zklamal " snažil jsem s-se dostat v-ven, ale on zamkl..." zas se rozbrečel. Nemohl jsem se dívat na něj jak trpí tak jsem mu to zjednodušil " co všechno ti udělal.." on si posmrkl a začal si pomalu sundávat triko, jeho krásnou hruď oplývalo strašně moc červenofialovích flíčků a škrábanců od nehtů, podíval jsem se mu zpátky do očí a uviděl jak musí strašně trpět. " udělal ti něco horšího? " opatrně jsem se zeptal a on zakýval do stran hlavou, z toho mi spadl kámen ze srdce. Chytl jsme ho pod bradou a rukou jsem mu utřel slzy na tváři, přisunul jsem si ho blíž a řekl mu " už tě nikdy nenechám samotného " do řekl jsem a políbil ho. On se zas přitáhl do obětí a v mém náručí zas usnul.

Words count- 901 words

( Omlouvám se že to vychází až teď, celý den jsem byla venku a neměla jsem čas a ani energii tak se za to omlouvám, snad dnes stihnu ještě jednu. Vaše šáhlá autorka)

Za Mřížemi (DreamNotFound)Kde žijí příběhy. Začni objevovat