Jednodílovky od #DíTheRock

Vina (Wolfstar)

Varování: obsahuje LGBT slash Remuse Lupina a Siriuse Blacka ze světa Harryho Pottera, nevhodné pro homofoby.

"Víš že nemám rád když kouříš." Remus se podíval vyčítavým pohledem na svého přítele, který se opíral o balkonové zábradlí.

"A ty víš, že bez toho neusnu ani na hodinu." Sirius si povzdechl, nechtěl přítele naštvat, ale nikotin mu pomáhal se uvolnit.

"Ani se mnou?" Remus si povzdechl, jednak z lítosti k sobě samému, že ho přítel neposlouchá, ale hlavně z lítosti k němu, věděl jaký má problém se spánkem, co se před dvěma lety vrátil z Azkabanu.

"Když jsi tu, je to lepší." Sirius zkroutil rty do nepatrného úsměvu.

"A když nejsem doma spíš vůbec?" Remusovo povzdechnutí bylo tentokrát ještě hlasitější a tudíž lítostivější.

"Musím ti na to odpovídat? Nevypadám dost strašně?" Sirius si opřel čelo o pravou ruku a dvěma prsty si promnul kořen nosu.

"Nikdy nevypadáš dost strašně, abych se nedokázal znovu zamilovat." Remus věděl jak ke svému příteli přistupovat, toho to potěšilo a vlídně se usmál než odpověděl.

"Fajn. Po třech večerních cigaretách obvykle zaberu tak na hodinu nebo dvě." Sirius přiznal, jak je na tom jeho spánek, protože si moc dobře uvědomoval, že je to čím dál horší.

"Pojď se přitulit, musíš se vyspat." Naléhal Remus, ale jeho přítel se nemohl nabažit nikotinu.

"Remi prosím.. Nech mě dokouřit." Sirius si povzdechl, očekával přednášku a neměl na ní ani trochu náladu.

"Siri, bude nám pak zase smrdět celá ložnice." Remus si zase jen povzdechl a pohladil přítele po zádech.

"Odčaruju to, slibuju." Sirius pozvedl dva prsty na znak přísahy a Remus se neubránil krátkému smíchu. Ještě chvíli setrvávali na balkoně ve stejné poloze bez pohybu a beze slov. Nepotřebovali mluvit, bylo důležité jen to, že jsou spolu, jeden vedle druhého, prostě jen stáli a vzájemně se dotýkali.

"Dobře, pojďme si lehnout." Prořízl ticho noci Siriho nakřápnutý hlas, až si musel odkašlat. Oba si lehli do postele a Sirius několika ladnými pohyby rukou zbavil místnost přebytečného zápachu z cigaret.

"Pořád žasnu nad tím, jak moc rozvinutou máš neverbální magii, ještě k tomu bez hůlky." Remus se usmíval, měl ze svého přítele radost.

"Taky jsem to piloval od třeťáku, co mi došlo, že ty jsi ten s kým chci být po zbytek života. Věděl jsem, že žertíky ani pobertoviny tě tak úplně neokouzlí a tak jsem piloval svoje schopnosti, aby sis mě všimnul. A pak jsem brečel Dvanácterákovi na rameni, že mě nechceš." Sirius se zasmál a najednou jakoby se s ním zastavil čas.

"Já tě chtěl od chvíle, co jsem tě poznal, ale copak mělo smysl zkoušet to na kluka co měl v posteli půlku hradu?" Remus se také zasmál a pak si všiml, jak je jeho přítel z ničeho nic úplně bílý.

"Víš, poslední dobou na něj často myslím." Sirius promluvil a v očích se mu zaleskly slzy.

"Na.." Remus se chtěl doptat, ale Sirius ho přerušil a pokračoval.

"Na Jamese.. Kdybych tolik netrval na tom, že by bylo nebezpečné abych byl strážcem tajemství, mohlo být všechno jinak." Sirius vzlykl a pokračoval.

"Můžu za to Remi.. Nedokázal jsem je ochránit.. Jejich smrt padá na moji hlavu.." Sirius se naplno rozplakal, potřeboval to, posledních několik měsíců už nemyslel na nic jiného, než na tu tragédii.

"Neměl by sis to dávat za vinu Siri." Remus si přivinul přítele do náruče, hladil ho po zádech a ve vlasech a nechal ho plakat do svého hrudníku.

"JE TO MOJE VINA-A!" Sirius vykřikl a na konci věty se mu zlomil hlas, propukl v nezastavitelný pláč a začal se nelidsky třást, ani Remus se svou vlkodlačí silou ho nedokázal udržet.

"Šššš.. lásko, uklidni se. Nemůžeš za to, všichni jsme Peterovi věřili. Byl naší součástí celých deset let. Nemohl jsi to tušit." Remus se snažil přítele uklidnit, vysvětlit mu, že si to z logického hlediska nemůže dávat za vinu, ale rozhodně to nepomohlo, Sirius se začal třást mnohem intenzivněji a hlasitě vzlykal. Přestal už úplně vnímat, že na něho Remus vůbec mluví a tak ani nepostřehl, že se otevřely dveře do jejich ložnice a objevil se v nich jeho kmotřenec.

"Nemůžeš spát Harry?" Zeptal se Remus jen tak mimochodem, zatímco stále hladil přítele po zádech a vískal ho ve vlasech, aby ho alespoň mírně uklidnil, byl si už jistý, že tahle noc bude dlouhá.

"Slyšel jsem Siriuse křičet, co se stalo?" Harry se posadil na postel a položil na Siriova záda ruku.

"Úplně hoří, co je s ním?" Harry vytřeštil na Remuse oči a ten ho vlídným úsměvem alespoň trochu uklidnil.

"Záchvat úzkosti. Dává si zase za vinu smrt tvých rodičů." Remus si povzdechl, nebylo to poprvé, kdy se mu Sirius podobně zhroutil.

"Ale on za to přece nemohl, zradil je Pettigrew, vás všechny zradil." Harry vyjekl v odpověď hned, nechtěl aby si to Sirius vyčítal.

"Zabil jsem ho Remi.. Zabil jsem nejlepšího kamaráda.. Kvůli mě už tu není.." Sirius stále mumlal jak za všechno může a mezitím hlasitě plakal, jeho tělo se třáslo a jeho dva nejbližší se ho snažili uklidnit.

"Ty za to nemůžeš lásko.." Remus se zarazil a pohlédl na Harryho, nikdy před ním svůj vztah nedali opravdu najevo, i když jemu to asi bylo jasné.

"Vím to.." zašeptal Harry.

"A udělej cokoliv, jestli mu to pomůže.. Nevadí mi to, jsem za vás rád." Harry se usmál a Remus mu byl v tu chvíli tolik vděčný.

"Není to tvá vina.. Není.." Remus se stále snažil přítele uklidnit, ale tentokrát jen slova nepomáhala.

"Remusi můžu mu nějak pomoct?" Harryho bolelo vidět svého kmotra takhle zničeného.

"Nech tu ruku na jeho zádech, já něco zkusím." Remus se usmál a položil obě dlaně na Siriovu hrudní kost. Zavřel oči a na čele se mu objevila vráska, jak se soustředil. Z jeho dlaní vytryskl proud jasného modrého světla a Sirius se propnul v zádech.

"Miluju tě." Zašeptal Remus a políbil svého přítele na čelo. Sirius se zhluboka nadechl a zvedl na přítele pohled.

"A já tebe." Zašeptal Sirius a usmál se.

"Byl jsem dlouho mimo?" Zeptal se Sirius, aniž by si uvědomil Harryho přítomnost v místnosti.

"Něco kolem půl hodiny." Poznamenal Harry a Sirius sebou trhl, čímž ze sebe setřástl Harryho ruku.

"Takhle si mě nikdy neměl vidět." Poznamenal Sirius a zavrtal hlavu do Remusova hrudníku.

"Ale už jsi asi pochopil, že miluji tvého profesora.." Sirius se zasmál a poškrábal se na zátylku.

"To jsem pochopil už mnohem dřív a jsem za to upřímně rád." Harry se usmál a Sirius se vyšvihl do sedu aby svého drahého kmotřence pevně objal.

"Tak teď už bychom měli jít konečně spát." Konstatoval Remus a všichni se společně zasmáli. Harry se odebral do svého pokoje, Sirius se nechal pevně obejmout svým vlkodlakem a políbil ho na hrudník.

"Dobrou noc má lásko." Zamumlal Sirius a Remus se usmál, políbil přítele na čelo a zavřel oči.

"Dobrou noc drahý."