Jednodílovky od #DíTheRock

Odhalení (Wolfstar)

Varování: obsahuje LGBT slash Remuse Lupina a Siriuse Blacka ze světa Harryho Pottera za doby Pobertů, nevhodné pro homofoby.

"Tak jděte napřed, já počkám na Lili a sejdeme se U Tří Košťat." Navrhl James po několika minutovém dohadování, že tímhle tempem dnes Sirius nestihne vypít dost alkoholu na to, aby ho v noci nebudilo Peterovo chrápání.

"To je konečně dobrej nápad." Zazubil se Sirius, popadl Remuse za paži a už spolu s ním pospíchal k jedné z jejich oblíbených chodeb.

"A nepočkáme aspoň na Petera?" Ptal se Remus zatímco jeho černovlasý přítel opravdu pospíchal.

"Když jsem odcházel z pokoje, tak říkal, že dnes se mu nechce. A pokud ho Dvanácterák přemluví, přivedou ho oni a my si zatím užijeme chvilku bez zvídavých pohledů." Siriusův smích byl pronikavý, dostával se vlkodlakovi pod kůži, ještě víc tím, že jakmile se za nimi zavřel vchod do chodby přitlačil svého přítele ke zdi, ruce mu přišpendlil nad hlavou a nenasytně se přisál na jeho rty. Druhou rukou zatím mapoval jeho svalnatá záda a nakonec skončil na kulatém zadečku, který pevně stiskl. Vyšší z dvojice se neubránil vzrušenému vzdechu, čímž Tichošlápkovi umožnil snadný přístup do jeho úst. Několik minut se zde mladíci líbali, než jim došel vzduch a rozhodli se tedy pokračovat v cestě do Prasinek.

"Ty se mi snad jenom zdáš Siriusi." Vydechl Remus když se po několika minutách cesty vzpamatoval z velmi vášnivého konání svého přítele.

"Bohužel, ale vím že bych byl nádhernej sen." Zasmál se znovu zatímco už opouštěli chodbu ve sklepě Medového ráje. Pomalu se vydali na ulici a velmi klidně došli až ke Třem Košťatům. Madame Rosmerta se na ně od výčepu usmívala a pokynula jim, ať jdou dál.

"Zdravím chlapci, jako obvykle? A kde máte Jamese?" Usmívala se a už sahala po sklence, do které by Siriovi nalila ohnivou whisky.

"Dnes ne, dnes mám chuť na pivo a James se k nám brzy připojí i s Lili." Sirius dnes už po několikáté vystavil svůj prvotřídní úsměv, ze kterého se nejedné dívce podlamovaly kolena.

"Já si dám máslový ležák, děkuji." Usmál se i Remus a nechal se za paži dotáhnout ke stolu, na kterém se po chvíli objevilo i jejich objednané pití.

"Chybíš mi.." Zašeptal Sirius tak aby ho slyšel jen jeho vlkodlačí přítel, olízl si horní ret a hned na to si skousl ten spodní.

"Vždyť jsem tu s tebou." Remus se zasmál a jeho tváře se mírně zbarvily do růžova

"Nedělej, že mi nerozumíš." Zašeptal Sirius naléhavě a stiskl svému příteli vnitřní stranu stehna a ruku posouval výš k přítelovu rozkroku.

"Rozumím, ale, tady to přece nejde. Večer se můžeme vytratit..." Zbytek věty se ztratil v Remusově hlubokém nádechu, když mu Tichošlápek stiskl rozkrok.

"Všechno jde, stačí jen chtít." Sirius se ušklíbl a pomalu se svezl pod stůl kde několika rychlými pohyby propustil mužství svého přítele z přeplněných kalhot a vysloužil se za to další hluboký vzdech.

"Tichošlápku.." Remus chtěl svého přítele okřiknout, ale celá ta myšlenka se ztratila, když Sirius olízl jeho špičku, na jazyku ucítil chuť kapek štěstí a potom pojal do úst celou délku přítelova mužství a usmíval se nad tím jak se celé jeho tělo napínalo. Sirius si v rychlosti navlhčil prst a začal jím pomalu pronikat do Náměsíčníkova nitra, zatímco co jeho chloubu dostával stále hlouběji do svého krku.

"Siriusi přestaň, už jdou." Zavrčel Remus a zaryl nehty do dřevěné lavice na které seděl, ve stejnou chvíli přidal do jeho nitra Sirius druhý prst. Upil ze svého ležáku aby zakryl sten který se mu dral do úst.

"A-ahoj." Vykoktal že sebe rychle Remus a znovu se napil s dalším přicházejícím stenem a více zaryl nehty do dřevěné lavice až mu klouby na ruce zbělaly.

"Kde je Siri? Odskočil si?" Zeptala se Lili když si přisedla vedle svého vlkodlačího kamaráda.

"Huh?" Remus stočil pohled od svého ležáku na svou kamarádku.

"Sirius? Má tu skoro netknutý pivo." Poznamenala Lili a rukou ukázala na pivo stojící na stole.

"Ehm, jo." Zavrčel Remus spíš k ležáku než k Lili a znovu se napil zatímco v kapse šmátral po hůlce. Cítil jak se jeho vnitřní vlk hlásí o slovo a tak rychlým pohybem shodil svoji hůlku na zem.

"Sakra." Stihl ještě zaklet, sehl se pro hůlku pod stůl, jednou rukou si Siriovu hlavu přitáhl aby bylo jeho mužství co nejhloub v přítelově krku, skousl si jazyk aby při vyvrcholení nevykřikl a druhou rukou šmátral pod stolem po své hůlce. Po několika vteřinách velmi silného orgasmu pustil Tichošlápkovu hlavu a i s hůlkou se vyhrabal z pod stolu ve stejnou chvíli jeho tělo opustily i Siriovy prsty, pak už si jen rychlým máchnutím hůlky oblékl kalhoty.

"Nemá Sirius nějaké potíže?" Zeptala se se zájmem Lili usmívajíc se na Remuse.

"Určitě jen obdivuje svůj odraz v zrcadle." Zasmál se Remus zatímco přemýšlel, jak se Sirius nepozorovaně dostane z pod stolu.

"Určitě nemáš pravdu." Zasmál se Sirius až nebezpečně blízko Remusova ucha.

"Dělala jsem si o tebe starost." Usmála se Lili.

"Slyšel jsem. Nic mi není." Sirius opět vystavil svůj dokonalý úsměv a Lili se uculila.

"Nezoufejte, nesu pití." James zvolal aby všechny upozornil na svou přítomnost a položil na stůl 4 sklenice. Zatímco Sirius upil ze svého zteplalého piva.

"Fuj, to je odporný." Zašklebil se Sirius a James se rozesmál na celou hospodu.

"Co je?" Nechápal Sirius.

"Já jen že příště bys to měl radši dopít, než polezeš pod stůl." Konstatoval James.

"Jo, fajn rada, dí-.. Cože?" Siriovi chvilku trvalo než mu došlo na co jeho kamarád právě upozornil.

"Neumíš si pořádně otřít pusu a.. Viděl jsem jak odtamtud lezeš, když jsem přicházel." James se při svém monologu se smíchem poškrábal na pravém koutku, kam Sirius instinktivně vystřelil ruku a setřel si zbytek Remusova spermatu prstem, který labužnicky olízl.

"Jsi nechutnej Tichošlápku." James se zatvářil znechuceně a posunul ke svému kamarádovi studené pivo.

"Díky." Sirius se zasmál a hluboce upil ze studeného piva.

"Takže.. Vy dva? Jak dlouho?" Otázka, kterou oba čekali, ale ani jeden na ni nebyl připraven, milovali jeden druhého, ale nebyli připraveni postavit se tváří v tvář Jamesově reakci.

"Asi od minulých Vánoc." Prolomil ticho Sirius a propletl si s Remusem prsty na znamení, že ať už bude ta reakce jakákoliv, společně to zvládnou.

"A já se to dozvídám až teď?" Zavrčel James a všichni u stolu se společně zasmáli.

"Jsme za vás opravdu šťastní." Ozvala se i Lili a společně si připili. A tak Peter díky své lenosti nebyl u velmi důležitého okamžiku Pobertů.