Jednodílovky od #DíTheRock

Neobyčejná noc jedné nezajímavé dívky..

Tohle není fanfikce a celkově příběh nemá vyhraněnou žádnou postavu a ani pojmenovanou, je to jen takový pokus, třeba se bude líbit..

Prší.. Totálně promočená mladá dívka svojí u krajnice, vypadá smutně aby taky ne, nezbyl na ní už ani jediný suchý kousek oblečení, promočené má i vše v kabelce, je zničená z celodenní cesty na vysokých podpatcích v krátké sukni, měla za to, že ji někdo zastaví když tak prší, i kdyby nic nevydělala aspoň by měla odvoz, no nic, musí jít dál i celá promočená, sklopí svůj smutný pohled k zemi a pokračuje.. Jde ještě hodnou chvíli, když najednou někdo zatroubí, tak takhle se snad ještě nikdy nelekla, poskočilo ji srdce štěstím „někdo mě sveze" pomyslí si a zvedne oči, tak to si jen myslela 

„zalez někam pod střechu nastydne Ti" ozve se jakýsi postarší muž, který kolem projíždí „to byl idiot" pomyslí si a porozhlédne se kolem, nedaleko je malá benzínka, třeba jí povolí aby tam zůstala než trochu proschne.. Když tam vleze jde rovnou ke kase, ani si nevšimne muže kterého okamžitě zaujala, se zbytky hrdosti, které v ní ještě zůstali dojde k ženě, která stojí za kasou a nepříjemně si ji měří pohledem 

„Prosím vás, nemohla bych tady nějakou chvíli zůstat? než alespoň trochu proschnu, mrznu celý den" řekla mile a usmála se, žena se na ni podívala ještě nepříjemněji a s pohrdavostí v hlase pronesla 

„vybrala sis špatné počasí pro své povolání" potom se jen zasmála a dívka měla pocit že se proti ní dnes spiknul celý svět 

„můžu vám nějak pomoct slečno?" ozve se za ní muž, který ji do teď jen nenápadně pozoroval, zatímco mu automat připravoval kávu 

„To asi těžko, dneska mám smůlu to asi zvrátit neumíte" usmála se a v jejich očích byl vidět smutek a poslední zbytky naděje rozpouštějící se v slzách.. 

„jak si představujete zvrácení takové smůly? ... Co třeba, když řeknu, že to co támhle stojí je moje a teď dopiju kávu a vezmu vás kam budete chtít, myslím, že i suché oblečení tam najdu" řekl muž a podezřele se usmál, ale toho si dívka nevšimla, okamžitě mu skočila kolem krku a děkovala s tím, že je asi její anděl strážný... Konečně seděla vedle velice milého muže v jeho staré flanelové košili a byla za ni tak moc vděčná, že se jí hlavou honili zvrácené myšlenky, přece mu to musí nějak vrátit a peníze nemá.. Proto šla přeci dnes večer v tom dešti stopovat takhle oblečená.. Často na ni koukal a usmíval se líbila se mu, došlo jí to a vymyslela něco, co neodmítne žádný chlap a určitě ne, pokud po nocích řídí místo toho aby si užíval s přítelkyní.. Nenápadně se posunula blíž k němu a usmála se, netušil co se chystá dělat, ale její přítomnost mu byla velice příjemná.. „za zkoušku přece nic nedám" pomyslela si a natáhla ruku k jeho rozkroku, chvěla se, ale jinak nedala znát svou nejistotu a už vůbec ne svou nadrženost, začala ho opatrně hladit, opatrně ale velice intenzivně a na tom nejsprávnějším místě 

„co to vyvádíte?" zeptal se vyjeveně, ale nemohl popřít, že se mu to líbí 

„tak nějak Vám to vrátit musím" usmála se a jedním pohybem rozepnula knoflík jeho kalhot, hned následoval zip a už bylo hlazení vzrušující, oba věděli kam to směřuje a ani jeden z nich nebyl schopen to přerušit, její nesmělá chladná ruka zajela pod už dost napěchované trenky, v tom vzdychl, už to nevydržel a začal dávat najevo co s ním dívka dělá, ona však tohle měla v plánu.. Sklonila hlavu a vzala to naběhlé péro do pusinky, nezvládal to, jediným jeho úkolem bylo udržet kola na silnici a ve správném pruhu, ale to bylo dost složité, když se mu slastí zavírali oči 

„sakra takhle se prostě nedá řídit" zaklel a zajel někam, kde byla tma, ji ale nezajímalo kde jsou jen to, že může konečně udělat to co chce.. Prožili spolu noc plnou vášně, potom ji odvezl kam chtěla, jak slíbil, v poslední chvíli, kdy se rozhodovalo, jak to s nimi dopadne to úplně zkazil, nenapadlo ho, že se s ním vyspala protože chtěla a protože jí přišel sympatický a milý, v tu chvíli pronesl tu nejhorší větu, jakou mohl 

„Tak kolik mě ten včerejšek bude stát?"