Forever [jikook]

Jikook - Forever: 2 Years Together pt. 3

,,Jiminie, je ti něco?" zeptal jsem se ho v ložnici.
,,Ne ne, jen to místo, kam si mě vzal,... Já už tam byl. Vyvolalo to ve mně vzpomínky." zašeptal a steklo mu pár slz po tváři. Obejmul jsem ho. Zabořil svou hlavu do mé hrudi a začal tiše plakat.
,,Neboj, jsem tu s teboh, okay? A slibuju, že tu vždy budu pro tebe. Miluju tě." nezmohl se na slova, tak jen krátce přikývnul. Po chvilce přestal brečet. Odnesl jsem ho do postele.
,,Můžu se zeptat, proč to v tobě vyvolalo vzpomínky? Co se stalo?" doufal jsem, že se ho má otázka nijak nedotkne. ,,Promiň... nemusíš odpovídat." Jimin si povzdychnul: ,,Byl jsem tam s jedním klukem. Byli jsme kamarádi s výhodami. Jenže já k němu vždy cítil více nežjen přátelství. Řekl jsem mu tam, že ho miluju. On mou lásku nikdy neopětoval." vysvětlil. Šokovaně jsem na něj zíral.
,,Ale já jsem za to vlastně hrozně rád, protože pak bych nebyl s tebou." usmál se.
,,Promiň, já... Kdybych to věděl, vzal bych tě jinam." políbil jsem ho do vlasů. Aspoň už teď dává smysl, to že když jsem se s ním poprvé vyspal, tak v tom byl ku*va dobrej.
,,Ne, to já se omlouvám... Promiň, že jsem ti to neřekl. Já... já prostě... no... Ja i Tae se na to snažíme zapomenout.
,,Počkat?!... Ty a Tae?!" vyštěknul jsem na něj.
,,Jo." špitl.
,,Vážně jsi se vyspal s Taehyungem?!" řekl jsem naštvaně.
,,Jo, hele už je to dávno, necheme to být, prosím."
,,Jak moc dávno?" zajímal jsem se. Protočil očima. ,,Byli jsme na střední, okay?!"
,,Jak dlouho jste spolu byli?" nepřestával jsem se vyptávat.
,,Tak hele Jungkooku, my jsme spolu nebyli. Nám šlo jen o s*x. To, že jsem se pak do něj zamiloval, za to on nemohl a já se prostě musel smířit s tím, že je na holky, a že mě bude
vždy bude brát jako nejlepšího kamaráda, se kterým kdysi něco měl." rozzuřil se a přestal mě objímat.
,,Lhal jsi mi." osočil jsem ho.
,,Ne nelhal, protože jsem ti nic neřekl." oponoval mi.
,,Ale proč jsi mi nic neřekl?"
,,Za prvé, snažím se na to zapomenout a za druhé, protože jsem přesně věděl, že budeš reagovat takhle!" zvýšil hlas.
,,Jak jako takhle?!" zamračil jsem se na něj.
,,Žárlíš a neříkej, že ne!" měl pravdu. ,,Jenže nechápu proč? Mezi mnou a Taem to už dávno skončilo. Copak mi nedůvěřuješ?!"
,,No zrovna teď moc ne, jelikož se něck takového dozvídám až teprve teď." procedil jsem.
,,Fajn, jdu spát na gauč." řekl jedovatě a zvedl se z postele. Dveřmi prásknul tolik, že ze zdi spafnul rámeček s naší společnou fotku... rozbil se. Najednou mě všechen vztek na Jimina přešel.