Forever [jikook]

Jikook - Forever: First Christmas of little MeeYon pt. 1

  [💎 Práva LGBT+ tohle v Jižní Korei nedovolují (jakože se dva kluci nemůžou vzít, adoptovat dítě a tak dale) proto prosím berte fanfikci stále jako fanfikci. Navíc fanfikce jsem napsala na přání a človíček, co si o ní řekl, to tak chtěl. Plus příběh se odehrává v budoucnosti a tak můžeme dělat, že LGBT+ se v Jižní Korei za tu dobu změnily😊 💎]

  ,,Dneska je Štědrý den!" vyřvával ChinMae, náš adoptovaný šestiletý syn.
  ,,No tak vstávejte." skákal po naší posteli. Podíval jsem se na budík. Bylo teprve sedm hodin rano.
  ,,Už jsme vzhůru." řekl Jimin a přitáhnul si ho k sobě. Všichni tři jsme se k sobě přitulili.
  ,,Mám hlad." oznámil nám.
  ,,Dobře, uděláme snídani. Běž vzbudit svou sestřičku." pohladil jssm ho po vlasech.
  ,,Jasný." vypískl a vyběhl z naší ložnice.
  ,,Brý ráno, Kookie."
  ,,Brý ráno, Jiminie." políbili jsme se a vydali se do kuchyně.
  ,,Víš, že to vlastně budou její první Vánoce?" prohodil když jsme připravovali snídani. Nase dcera MeeYon nevyrůstala zrovna v hezkém prostředí. Poté, co jí její rodiče strčili do dětského domova, jsme si jí adoptovali a zjistli, že nikdy nezažila opravdové Vánoce.
  ,,Vše musí být dokonalé." dodal. Přikývnul jsem. Za malou chvíli bylo jídlo hotové. Sedli jsme si ke stolu. Samozřejmě, co by to bylo za snídani kdyby děti nedělali blbosti. Jen jsme se tomu smáli. Celé dopoledne jsme se společně dívali na vánoční pohádky.
 
  ,,Uděláš mi culíčky?" žadonila MeeYon před odjezdem.
  ,,To víš ze jo." usmál jsem se na ní. Podala mi gumičky a hřeben.
  ,,Já myslím, že ss mi to docela povedlo, co ty na to?" zeptal jsem se jí.
  ,,Vypadám jako princezna." zaradovala se a zatočila se dokola ve svých červených šatičkách. Vzal jsem jí do náruče a odnesl jí do auta, kde na nás už čekal Jimin a ChinMae. Cesta netrvala dlouho a navíc s těma dvěma vzadu to ubíhalo rychleji. Dojeli jsme do našeho studia. Všichni už tam byli kromě Yoongiho a jeho rodiny. Se všemi jsme se přivítali.
  ,,Proč je ten stromeček tak divně vyzdobený?" divila se MeeYon.
  ,,To je vánoční stromeček." odpověděl jí Jimin. Jen pokrčila rameny a odběhla za Mai, Hobiho dcreou, které také byly čtyři roky.

  ,,Du, Se, Bangtan Sonyeondan ibnida." od našeho rozpadu uběhlo již sedm let. Ovšem kažý z nás si občas našel chvilku na nějaký ten stream na VLive a několikrát do roka jsme se snažili sejít a nahrát video pro ARMY, jako právě teď. Nk a co by to bylo za video kdyby některé z dětí nevběhlo do záběru. Jako vždy jsme se neskutečně moc bavili.
  ,,Čas na dárky." vykřikl Tae a rozběhl se ke stromečku. Vsichni jsme došli k dárkům. MeeYon se posadila Jiminovi do klína.
  ,,Proč jsou tu ty dárky? Kdo má narozeniny?" vyptávala se zatímco ChinMae si sednul do mého klína.
  ,,Ty přinesl Santa Claus, nosí je každý rok." usmál se na ní.
  ,,A proč mi je teda nepřinesl minulý rok?" zatvářila se smutně.
  ,,Protože jsi zlobila."
  ,,ChinMae!" potichu jsem ho okřikl.
  ,,Není to protože by jsi zlobila. Potom ti to vysvětlíme, ano?  Teď si uzij dárečky." zachránil situaci Jimin a podal jí první dárek s jejím jménem. A i přestože v naší zemi bylo tradicí dávat si jenom jeden a to až druhý den rano, my jsme to porušovali a Vánoce si užívali ve velkém stylu.
  ,,Bude ze mě princezna." vypískla když rozbalila první dárek a našla v něm růžové šatičky, několik korunek a čelenek, botičky a také kouzelnou hůlku s hvězdičkou na jejím konci.
  ,,Ty už ale jsi princezna." prohodil Jimin a políbil jí na čelo. MeeYon zčervenala a pak se vydala hledat další dárek se svým jménem. Podíval jsem, jak si oslavu užívají ostatní. Yoongi a jeho manželka právě rozbalovali obálku, kterou dostali od nás.

  (💎 Tvl ani nevíte, jak moc pro mě bylo divný napsat tuhle větu... prý Yoongi a jeho manželka... lol help 💎)

Nacházela se v ní rezervace do Wellness centra na celý den. Podle nás to byl skvělý akorát si budou muset zařídit hlídání pro jejich osmiletého syna.

  (💎 Yoongi a jeho osmiletého syn😭👋🏻 Co to tady píšu? 💎)

Nicméně vypadali moc šťastně.
  ,,Úsměv." vykřikl na mě Tae s novým foťákem v ruce. Vyblejsknul mě celého překvapeného.
  ,,Tatí, tenhle je pro tebe." ozval se ChinMae a podal mi další dárek.
  ,,Hele a kde na to ten Santa Claus vzal peníze?" zajímala ss MeeYon.
  ,,Jednou když padala hvězda, přál si mít nekonečně moc peněz. No a to přání se mu splnilo." vymyslel si Jimin.
  ,,Páni, a to jako obdarovává všechny na světě? To přece nemůže stihnout." užasla.
  ,,Má velmi rychlé červené sáně a spousty škřítků, kteří mu pomáhají." odpověděl jsem jí.
  ,,A žije na Severním pólu a ty sáně pohánějí sobové, co umějí lítat." řekl zvesela ChinMae.
  ,,Vážně?" rozzářily se jí očka.
  ,,Jo a ti skřítci jsou zelení." s Jiminem jsme se jen zasmáli a nechali je přitom ať si to myslí. Zbytek dne jsme strávili hraním různých her. Nesmělo chybět ani nějaké to karaoke.

  ,,A Vánoce se slaví každý rok?" vyptávala se MeeYon na cestě domů.
  ,,Jo." odpověděl jí ChinMae. Večer jsme se všichni spolu dívali na pohádky a papali u toho sušenky.
  ,,Tak co? Líbili se ti Vánoce?" zeptal se jí Jimin.
  ,,Joooo a moc." vypískla radostně. Bylo kolem půl deváté když naše děti usli. Vzali jsme je do naručí a odnesli je do jejich pokojíčků. Poté, co jsme uklidili v kuchyni a v obýváku, jsme odešlj do naší ložnice.
  ,,Mám pro tebe jestě jeden dárek dárek." usmál se na mě.
  ,,Vážně? Já pro tebe taky." můj úsměv byl o něco perverznější než ten jeho. Jimin z nočního stolku vytáhnul dárek. Podal mi ho a zamknul dveře...