ELI: Příběh piráta

Montecri

Montecri, místo kde se každý kriminálník může cítit bezpečně, nebo ne?
Aby jsme si rozuměli.. Montecri je ostrov, který původně obývali divoké kmeny, původní obyvatelé ostrova uctívali bohy, magii a nadpřirozené síly což vedlo ke katastrofálnímu zhroucení půdy a nitra ostrova. Ostrov se magicky "nabil" a to přilákalo velkou spoustu návštěvníků.. od námořníků až po piráty. Královské námořnictvo si chtělo ostrov přivlastnit pro vlastní použití, což se nelíbilo několika pirátským lodím, proto zde proběhla bitva, jedna z nejznámějších bitev v historii - Bitva o Montecri. Bitva se táhla po tři dny, v průběhu zemřel velký počet původních obyvatel ostrova, což později vedlo k rozpadnutí kmenů, abych tuhle hodinu historie ukončil vyhráli piráti, tedy nevyhráli by, pokud by nedošlo k přízni ostrova. Při bitvě totiž pirát jménem Velký Sal objevil trhlinku, magickou trhlinku, kterou nějakým způsobem využil, nejspíš ani on sám neví jak jí využil. Využití bylo jednoduché - ostrov Montecri se ukáže jen pirátovi co Montecri chce najít, proto je to bezpečné místo pro kriminálníky, nikdo z královského námořnictva ho nedokáže najít, ostrov nějakým způsobem pozná srdce a úmysly určité osoby, opravdová magie, že? No teď se možná ptáte.. proč by to teda nemělo být bezpečné místo pro kriminálníky? Tato otázka má jednoduchou odpověď.. kriminálník je furt kriminálník, občas se na ostrově někdo nepohodne, což většinou stojí krev.

Příprava na odjezd z Montecri.

Už několik hodin trčíme v Montecranském přístavu, čekáme na kapitána, který poslední dobou moc nespal, chce tuze najít záhadný ostrov, ostrov beze jména. Tenhle ostrov je stejně tak záhadný jako Montecri, jen funguje trošku jinak, tím trošku jinak myslím tak, že ostrov se neukazuje konzistentně jako Montecri, ukáže se opravdu náhodně. Několik desetiletí zpátky ostrov objevil čirou náhodou kapitán jménem Calabran s jeho posádkou, bohužel o nich už nikdo nikdy neslyšel, vlastně nikdo moc neví, kdo tam všechno je, jelikož se to nedá nějak zjistit. Kapitán začal být posedlý ostrovem, od té doby co ho v husté mlze navštívil jaký si muž, prej si říkal Cizák a právě on mu napovídal o úžasu ostrova beze jména.. bohužel pro našeho kapitána mu ten příběh nikdo nevěří, ale všichni radši dělají, že mu věří aby nemuseli drhnout palubu.

Opravdu by mě zajímalo, kde kapitán právě teď je. Eliezer byl opravdu zamyšlen nad tím co zase kapitán dělá. Vyptává se lidí kolem? Šel snad za nějakou čarodějnicí pro pomoc? Kdo ví. Nebudu lhát, ale tohle je ubíjející.. čekání na kapitána, když celá posádka je nachystaná.

Po půl hodině dalšího čekání...

„Má posádko!" Zvolal kapitán přitom co se vracel na palubu své lodě.
„Konečně vím kudy se vydat, tahle plavba nás přivede na onen krásný ostrov."

„Však na ostrov nevede žádná určitá cesta." Řekne pirát, který většinou vysedává nahoře v koši.

„To je pravda, ale věřím, že pokud budeme následovat trasu, kterou roky zpět plul kapitán Calabran, na ostrov beze jména se dostaneme." Řekne jistým hlasem a zatleská. „Vyplouváme, všichni do práce!"

Kdyby tahle práce nebyla tak dobře placená, vykašlu se na to. Slova kapitána Eliezerovi moc k srdci nešli, ale dokud dobře platí nemá problém na lodi makat, proto hned poté co zavelil, vyšel po schodech nahoru. Na stole byly položené mapy, chvilku je prohlížel, než jeho kapitán přišel.

„Hej bloncku." Řekl směrem k Eliezerovi a na mapě mu začal ukazovat cestu kudy kdysi kapitán Calabran pluv.

„Pane, ale tam jsou nebezpečné útesy." Řekl Eliezer s pocitem nejistoty o rozhodnutí kapitána.

„Je to ta největší stopa co máme! Věřím, že ostrov najdeme a jakmile ho najdeme.. čekají nás poklady o kterých se ti nikdy nezdálo." Kapitán vypadá opravdu přesvědčeně tím, že poplujeme stejně tak jako Calabran.

„Dobrá, vy jste tady kapitán." Odpoví mu Eliezer.

Montecri pomalu mizel v mlze, vždycky je to zvláštní pocit odsud odplouvat, přeci jen je to jako můj domov, ale co si budem.. ten pocit sem připlouvat je k nezaplacení, už jen pohled na světla, která jdou lehce vidět v mlze a nádherná vůně jídla.. už aby jsme byly zpátky.